4 Tdo 1107/2024 – Nejvyšší soud

4 Tdo 1107/2024-331 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2025 o dovolání obviněného K. Š., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. 13 To 154/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 37 T 8/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 25. 4. 2024, č. j. 37 T 8/2024-234 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný K. Š. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění dopustil tím, že „dne 14. 11. 2022 v době od 12:15 do 12:30 hodin u pozemní komunikace před vraty vedoucími na pozemek domu č.p. XY ve XY, okres Praha – XY, po slovní rozepři, kterou měl s M. Š. a též s F. Š., jako řidič motorového vozidla zn. Dacia Dokker, RZ:XY se rozhodl svým vozidlem z místa rozepře odjet, kdy v přední části vozidla u levého boku stál M. Š. se svým otcem F. Š., na což reagoval M. Š. tak, že svého otce poodstrčil, aby ho K. Š. vozidlem neohrozil, dále se M. Š. dostal k přední části vozidla, rukou se odtlačoval od přední části kapoty, i od levého zpětného zrcátka vozidla, s předpokladem toho, že K. Š. bude pokračovat ve směru jízdy doleva, v důsledku rozjíždění vozidla řízeného K. Š. ve snaze jej zastavit se M. Š. dostává před přední část vozidla směrem k pravému boku vozidla, K. Š. pokračoval v jízdě a to směrem doprava, kdy M. Š. tento byl nucen před vozidlem ustupovat, přidržoval se přitom kapoty vozidla a následně si lehá na kapotu vozidla, kdy s takto na kapotě visícím M. Š. ujel vozidlem přesně nezjištěnou vzdálenost v řádu několika metrů, poté odbočil vlevo směrem na XY a M. Š. z kapoty vozidla spadl na pozemní komunikaci napravo od vozidla a utrpěl přitom smykovou kožní oděrku na malíkové straně střední třetiny pravého předloktí délky cca 8 cm, oděrku na dlani levé ruky a pohmoždění pravé strany hrudníku, což si vyžádalo dodržování 14 denního klidového režimu, přičemž při svém počínání musel být srozuměn s tím, že může způsobit poškozenému minimálně zranění spočívající v omezení v běžném způsobu života po dobu nejméně 7 dnů, k čemuž jen shodou okolností nedošlo“. 2. Za uvedený přečin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 67 odst. 2 písm. a) a § 68 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výši 50 denních sazeb, kdy denní sazba činila 200 Kč, tedy v celkové výměře 10 000 Kč. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil nalézací soud obviněnému povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně, IČ: 41197518 majetkovou škodu v částce 1 384 Kč. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání směřující do všech výroků rozsudku soudu prvního stupně. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) tak, že podané odvolání usnesením ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. 13 To 154/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť ze strany soudu prvního i druhého stupně došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, když se soudy nevypořádaly s jím předkládanou verzí skutku a řádně nevyhodnotily provedené důkazy. 6. Ve vztahu k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolatel uvádí, že se na místo činu dostavil na základě komunikace mezi P. B. a otcem poškozeného, kdy mělo dojít ke smírnému řešení sporu, který mezi nimi existoval. Z tohoto důvodu navrhoval výslech svědka B., který by se mohl vyjádřit k účelu setkání a obsahu jednání ohledně vyrovnání vzájemných sporů. Soud ovšem provedení tohoto důkazu odmítl pro nadbytečnost. Současně poukazuje na svoji obhajobu stran průběhu skutku, kdy setrvá na svém stanovisku, že byl napaden, když jeho vozidlo se pokusil poškozený zadržet na místě, poté co byl napaden, insultován a bylo mu vyhrožováno zabitím lištou od motorové pily. Vyslovuje přesvědčení, že se soudy také nevypořádaly s tím, že mezi výpovědí poškozeného a očitými svědky jsou rozpory ohledně jejich vzájemných vztahů (viz výpověď svědka F. Š.). Soudy tyto rozpory nijak neobjasnily a zamítly návrhy na doplnění dokazování o výslechy svědků B. a F. Š. Zdůrazňuje, že přestože poškozený tvrdil u hlavního líčení, že se vyjadřoval slušně, tak svědek H. vypověděl, že všichni na sebe pokřikovali a hádali se. Navíc i otec poškozeného připustil, že mu vulgárně řekl, ať odjede. Má proto za to, že na jeho straně existovaly okolnosti vylučující protiprávnost, když odjezdem pouze bránil svoje zdraví a snažil se místo opustit, čemuž poškozený bránil tak, že mu skočil na kapotu. Nesouhlasí se soudy nižších stupňů, že ze strany poškozeného a jeho otce útok bezprostředně nehrozil. 7. Stran naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný namítá, že nedošlo k řádnému hodnocení provedených důkazů. Soudy totiž po něm požadují, že měl situaci vyhodnotit racionálně, uzavřít se ve vozidle a vycouvat. Takový požadavek považuje za nepřiměřený, je invalidní důchodce, byl verbálně napaden a bylo mu hrozeno zabitím lištou motorové pily. Současně vyjadřuje nesouhlas s tím, že soudy uvěřily tvrzení poškozeného, že důvodem jeho kontaktu s vozidlem byla nutná obrana, když byl nucen k nalehnutí na vozidlo, neboť nemohl uskočit jinam. Tento závěr ovšem považuje za rozporuplný s výpovědí otce poškozeného, který uvedl, že poškozený „tam skočil, aby nemohl ujet“. Nesouhlasí s vyjádřením poškozeného stran vysvětlení toho, proč toto jeho otec řekl (zesměšňování obhájcem při výslechu na policii). Současně namítá, že verzi ohledně toho, jak došlo k tomu, že se poškozený dostal na kapotu vozidla, nepotvrzují další slyšení svědci. Odvolací soud také nevzal v úvahu nevěrohodnost výpovědi svědkyně V. stran toho, v jaké poloze byl poškozený před a při kontaktu s jeho vozidlem. 8. Soudy také nedůvodně odmítly vyslechnout znalce MUDr. Toupalíka k možným vznikům zranění poškozeného a odmítly návrhy na vypracování znaleckého posudku z oboru forenzní biomechanika. Tímto byl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když rovněž došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod. Dovolatel následně poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2005, sp. zn. II. ÚS 418/03. Vyjadřuje i nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu, že i pokud by verze poškozeného byla nepravdivá a pravdivá by byla jeho verze, tak by se nemohlo jednat o nutnou obranu (viz bod 10 odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně), a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 527/2015. V tomto směru spatřuje nesprávný právní závěr, že nebyly naplněny okolnosti, které vylučují protiprávnost. 9. Závěrem podaného dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2024, č. j. 13 To 154/2024-264, se zrušuje a věc se přikazuje tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 10. K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) přípisem ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 1 NZO 808/2024. Předně zrekapitulovala průběh řízení před soudy nižších stupňů a uplatněné dovolací důvody a v čem spatřuje obviněný jejich naplnění, když zároveň poukázala na skutečnost, že obviněný zaměňuje v některých částech obsah podaných dovolacích důvodů. 11. Podle státní zástupkyně ovšem obviněný jen opakuje obhajobu, kterou uplatnil před soudy nižších stupňů, a fakticky je obsah podaného dovolání totožný s obsahem odvolání vyjma námitky o právních závěrech odvolacího soudu. Bez ohledu na tento závěr státní zástupkyně konstatuje, že obviněný v rámci podaného dovolání uplatňuje námitky skutkové a právní povahy, kdy směšuje argumentaci hmotněprávní a procesněprávní. De facto ovšem setrvale prosazuje vlastní verzi skutkového děje, že jednal v nutné obraně, ve snaze chránit svůj život a zdraví, což bylo ztíženo jeho sníženými pohybovými schopnostmi, před hrozícím útokem ze strany poškozeného a jeho otce. Zároveň se ovšem snaží předestřít to, že jednání obsažené ve skutkové větě neodpovídá provedenému dokazování, čím zpochybňuje naplnění všech znaků zvolené skutkové podstaty z hlediska naplnění objektivní a subjektivní stránky. 12. Následně státní zástupkyně předestírá předpoklady naplnění uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Ve vztahu k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v jeho první variantě, vyslovuje závěr, že argumentaci obviněného je třeba vyhodnotit jako skutkovou polemiku se závěry soudů nižších stupňů, která jako taková není schopna naplnit tento dovolací důvod. Nad rámec shora uvedeného uvádí, že skutková zjištění soudů nižší