4 Tdo 1138/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 1138/2025-166 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání obviněného J. K., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2025, sp. zn. 6 To 36/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 57/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 3 T 57/2024 (dále jen „rozhodnutí soudu prvního stupně“, popř. „rozhodnutí nalézacího soudu“), byl obviněný J. K. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a dále přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: „dne 29. 1. 2024 okolo 15:44 hodin po předchozím užití metamfetaminu v XY, okres XY, řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Octavia, registrační značky XY, přičemž byl stavěn hlídkou Policie ČR, kdy provedeným orientačním testem Drugwipe5S byla v jeho slinách zjištěna přítomnost metamfetaminu a z následného odběru krve provedeného dne 29. 1. 2024 v 16:45 hodin bylo zjištěno, že tato obsahuje 219 ng/ml metamfetaminu a 28 ng/ml amfetaminu, a v době řízení se tak v jeho těle nacházelo nejméně 228 mg/ml metamfetaminu, přičemž takové množství psychotropní látky v těle se neslučuje se schopností řidiče bezpečně řídit motorové vozidlo, a uvedené vozidlo řídil, ačkoli mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 1 T 124/2015 ze dne 9. 7. 2015 uložen trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu v trvání 5 let, který s ohledem na předchozí výkony nepodmíněných trestů odnětí svobody a tresty zákazu řízení všech motorových vozidel běžel od 31. 1. 2019 do 31. 1. 2024, a dále se uvedeného jednání dopustil, ačkoli byl za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 1 T 135/2022 ze dne 7. 9. 2022, který nabyl právní moci dne 7. 9. 2022, k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 roků a k trestu zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu v trvání 4 roků“. 2. Za uvedenou trestnou činnost uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2024 pod č. j. 11 T 3/2024-76 souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osmi) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dovolatele pro výkon uloženého trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku obviněnému uložil taktéž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu v trvání 5 (pěti) let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku nalézací soud zároveň zrušil z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2024 pod č. j. 11 T 3/2024-76 výrok o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Proti rozhodnutí nalézacího soudu podal obviněný odvolání, které směřoval toliko do výroku o trestu. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 17. 3. 2025, sp. zn. 6 To 36/2025, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, jelikož se domnívá, že řízení před soudy nižších stupňů je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně s čl. 40 odst. 2 a v této souvislosti akcentuje zásadu in dubio pro reo. 5. Obviněný vyjadřuje nesouhlas s výší uloženého trestu a taktéž s jeho nepodmíněnou formou. Tento považuje za zcela nepřiměřený, v čemž spatřuje odvolací důvod [patrně „dovolací důvod“ – pozn. NS]. Je přesvědčen o tom, že soudy nedostatečně zohlednily jeho osobu, jeho majetkové poměry a projevenou upřímnou lítost. Akcentuje, že taktéž nezištně pomáhal s odklízením následků povodní v Opavě, což je projevem jeho snahy být pro společnost užitečný. Zdůrazňuje, že během hlavního líčení prohlásil svou vinu, což je zásadní polehčující okolnost, která musí být soudem zohledněna. Nalézací soud však jeho prohlášení viny nijak nezohlednil. Nemůže být přitom k jeho tíži dána skutečnost, že toto prohlášení učinil písemně. Navázal i spolupráci se spolkem GX Security jež na něj pozitivně působí, což dále ve svém dovolání podrobněji rozvádí. 6. Závěrem dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Bruntále pod č. j. 3 T 57/2024-88 ze dne 11. 12. 2024 a usnesení Krajského soudu v Ostravě pod č. j. 6 To 36/2025-111 ze dne 17. 3. 2025, a věc vrátil zpět k rozhodnutí soudu prvního stupně, případně aby mu byl uložen trest s podmíněným odkladem. Obviněný taktéž navrhuje, aby soud rozhodl o přiznání odkladného účinku dovolání. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření ze dne 5. 9. 2025, sp. zn. 1 NZO 639/2025, nejprve zrekapituloval průběh řízení a argumentaci dovolatele. Následně uvedl, že není možné přihlížet k námitce dovolatele týkající se aplikace zásady in dubio pro reo, jestliže odvolání obviněný podal pouze do výroku o trestu. Akcentuje, že krajský soud přihlíží k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. Taková situace v dané věci nenastala. Za tohoto stavu tak není přípustné v rámci dovolání přezkoumat i výrok o vině. Nad to námitka aplikace zásady in dubio pro reo není obecně způsobilá založit dovolací přezkum, pokud extrémních případech nezaloží důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 8. Stran námitek obviněného směřujících do výroku o trestu státní zástupce připomíná, že tyto lze uplatnit především prostřednictvím dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., tedy pokud došlo k uložení takového trestu, který zákon nepřipouští, nebo k uložení trestu ve výměře mimo trestní sazbu stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Omezeně pak lze namítat i jiné vady takového výroku – zejm. pochybení soudu v rámci ukládání souhrnného nebo úhrnného, event. společného trestu, a to podle dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jiné námitky do výroku o trestu z hlediska jeho přiměřenosti nemohou být relevantně uplatněny v rámci zákonodárcem vymezených taxativních dovolacích důvodů. Případná pochybení soudu spočívající ve vadném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku, nelze v dovolání namítat. Výjimku tvoří pouze případy zjevného zásahu do základních práv a svobod obviněného, pokud by uložený trest byl v rozporu s ústavním principem proporcionality trestní represe. 9. Státní zástupce je tak přesvědčen o tom, že námitky obviněného vůbec nenaplňují zákonodárcem stanovené dovolací důvody. Dovolání obviněného tak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl o podaném dovolání v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl. Současně vyslovil souhlas podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí. 10. Nejvyšší soud zaslal vyjádření státního zástupce k případné replice obhájci obviněného. Ke dni rozhodování Nejvyššího soudu obhajoba nevyužila možnosti vyjádření. III. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována, přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným, naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 13. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těži