4 Tdo 1184/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1184/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 2. 2026 Spisová značka:4 Tdo 1184/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:4.TDO.1184.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami úmyslné Dotčené předpisy:§ 299 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1184/2025-2068 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2026 o dovolání obviněného P. J., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2025, sp. zn. 3 To 351/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 1 T 80/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 1 T 80/2023, byl obviněný P. J. uznán vinným ze spáchání přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 1, 2 zákona č. 40/2019 Sb., tr. zákoníku, kterého se dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě daného rozsudku. 2. Za uvedené jednání byl obviněný P. J. odsouzen podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu v počtu 50denních sazeb, přičemž 1denní sazba činí 600 Kč, celkem tedy 30 000 Kč. 3. Podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to zajištěných finančních prostředků v cizích měnách v hodnotě zjištěného minimálního bezprostředního výnosu z trestné činnosti ve výši 425 594 Kč. 4. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věcí, a to věcí popsaných ve výroku daného rozsudku. 5. Proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 1 T 80/2023, podal obviněný P. J. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 1. 2025, sp. zn. 3 To 351/2024, tak, že odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Krajský soud v Ostravě zároveň projednal žádost obviněného o navrácení lhůty k podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 1 T 80/2023 a usnesením ze dne 8. 1. 2025, sp. zn. 1 Nt 151/2024, rozhodl tak, že podle § 61 odst. 1 tr. ř. obviněnému navrácení lhůty k podání odvolání nepovolil. 6. Krajský soud v Ostravě rovněž projednal odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 1 T 80/2023, podané v neprospěch obviněného a výlučně proti výroku o peněžitém trestu a rozsudkem ze dne 4. 2. 2025, sp. zn. 3 To 351/2024, rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce zrušil napadený rozsudek ve výroku o peněžitém trestu a podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. obviněného nově odsoudil podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu v celkové výměře 108 000 Kč skládající se ze 120denních sazeb, přičemž denní sazba činí 900 Kč. 7. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 3 To 351/2024-1689, a také proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 1 Nt 151/2024-1684, podal obviněný P. J. prostřednictvím své obhájkyně dne 25. 3. 2025 dovolání, opírající se o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h), i), m) tr. ř. Namítl, že odvolací soud rozhodl o nepovolení vrácení lhůty k podání odvolání bez možností podat proti tomuto rozhodnutí řádný opravný prostředek. Domnívá se, že toto rozhodnutí je natolik zásadní, že by měl mít právo se vyjádřit a být osobně slyšen, když fakticky tímto rozhodnutím došlo k následnému zamítnutí jeho odvolání. Skutečnost, že odvolání obviněného je projednáno v neveřejném zasedání a odvolání státního zástupce ve veřejném zasedání, neodpovídá dle obviněného požadavku rovnosti stran. K dovolacím důvodům podle § 265b písm. g), h), i) tr. ř. dále namítl, že prvoinstanční soud poukázal na chráněné druhy živočichů, ačkoliv se o chráněné druhy nejednalo. Dále, že byl stanoven trest propadnutí náhradní hodnoty ve výši 425.594 Kč, přičemž však k této částce došlo opakováním některých položek, které předmětem prodeje nebyly. S ohledem na výše uvedené obviněný zažádal o odložení a přerušení výkonu rozhodnutí a pozastavení nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány. Obviněný dále navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 3 To 351/2024-1689 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 1 Nt 151/2024-1684, zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ostravě. 8. Obviněný P. J. dále podal prostřednictvím své obhájkyně dne 4. 4. 2025 dovolání, a to proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2025, č. j. 3 To 351/2024-1709, opírající se o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h), i), tr. ř. a směřující proti výroku o peněžitém trestu. Nejvyšší soud dodává, že obsah předmětného dovolání je z velké části totožný s obsahem mimořádného opravného prostředku obviněného ze dne 25. 3. 2025. Také zde poukázal na své zdravotní komplikace, rodinné a osobní problémy, psychické a fyzické vyčerpání, chybnou identifikaci chráněných druhů, chybný výpočet neoprávněného obohacení. Poukazuje na nevhodnost a neproporcionalitu uloženého trestu k majetkovým poměrům obviněného, když uvádí, že uložený trest je vůči němu nedobytný. Opakuje, že v jeho věci byly důvody, pro které mu měla být navrácena lhůta k podání odvolání. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2025, sp. zn. 3 To 351/2024, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ostravě. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a po přezkoumání obsahu předloženého mimořádného opravného prostředku k uplatněným dovolacím důvodům uvedl, že největší penzum pozornosti věnoval obviněný odkazu na první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. podpořenou výhradami proti tomu, jakým způsobem se odvolací soud vypořádal s jeho návrhem na navrácení lhůty k podání odvolání, což našlo svůj odraz také ve způsobu, jakým bylo rozhodnuto o jeho odvolání. Státní zástupce je přesvědčen, že takto prezentovanou námitku obviněného, v jejímž rámci v podstatě vytkl, že k zamítnutí odvolání došlo bez splnění zákonných podmínek, neboť z jeho pohledu byly ve smyslu § 61 odst. 1 tr. ř. dány důležité důvody pro vyhovění jeho žádosti o povolení navrácení zmeškané lhůty k podání odvolání, sice pod první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř, podřadit lze, postrádá však opodstatnění. Ze zjištění vyplývajících ze spisového materiálu lze dovodit, že obviněný podal odvolání opožděně, což ostatně „uznal“ i svou žádostí o navrácení zmeškané lhůty. Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2025, č. j. 1 Nt 151/2024-1684, vyplývá, že s žádostí obviněného o navrácení zmeškané lhůty k podání odvolání se odvolací soud náležitě vypořádal a učinil oprávněný závěr, že zákonné podmínky ve smyslu § 61 odst. 1 tr. ř. splněny nebyly, neboť obviněný nedoložil žádný významný důvod, který by mu fakticky bránil v tom podat řádný opravný prostředek včas. Krajský soud v Ostravě tak mohl rozhodnout způsobem uvedeným v jeho usnesení napadeném dovoláním obviněného, přičemž k omezení dovolatele v přístupu k odvolacímu soudu způsobem předpokládaným první alternativou dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. nedošlo. Obviněný dále s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. vyjádřil přesvědčení, že o nevyhovění jeho žádosti o navrácení lhůty postupem podle § 61 odst. 1 tr. ř., stejně jako o zamítnutí odvolání postupem podle § 253 odst. 1 tr. ř., neměl odvolací krajský soud jednat v neveřejném zasedání, a tedy bez jeho přítomnosti. Státní zástupce uvádí, že tuto námitku sice pod vytýkaný dovolací důvod podřadit lze, postrádá však opodstatnění, jelikož odvolací soud nijak nepochybil, rozhodl-li o obou otázkách v neveřejném zasedání. Obviněný konečně s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a i) tr. ř. namítl, že o chráněné druhy živočichů se v projednávaném případě nejednalo. Současně vyjádřil své výhrady proti správnosti vymezení a rozsahu trestu propadnutí náhra