4 Tdo 1223/2010 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1223/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1h Datum rozhodnutí:21. 12. 2010 Spisová značka:4 Tdo 1223/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TDO.1223.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a držení jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Způsob výkonu trestu Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 1. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1223/2010-27 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. prosince 2010 o dovolání obviněného P. K., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2010 sp. zn. 8 To 497/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 6 T 30/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného P. K. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Obviněný P. K. byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne 20. 8. 2009 sp. zn. 6 T 30/2009 uznán vinným v bodě 1) pokračujícím trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) zák. č. 140/1961 Sb. (dále jen tr. zák.) a v bodě 2) trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to 1 ks plastového sáčku s obsahem hnědé sypké látky o hmotnosti 3,57 g (uloženo na Policii ČR v bezpečnostní obálce č. 00025391) a 1 ks psaníčka z alobalu s obsahem jednoho kusu plastového sáčku s obsahem hnědé sypké látky o hmotnosti 4,84 g (uloženo na Policii ČR v bezpečnostní obálce č. 00025395). Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Plzni, který svým rozsudkem ze dne 12. 4. 2010 sp. zn. 8 To 497/2009 podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek Okresního soudu Plzeň – město zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným v bodě 1) pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) zák. č. 40/2009 Sb. (dále jen tr. zákoníku) a v bodě 2) přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že 1) v P. ve svém tehdejším bydlišti na K. neoprávněně prodával látku obsahující drogu heroin o nezjištěné koncentraci, a to: a) v přesně nezjištěném období od podzimu 2007 do června 2008 D. L., nejméně 4x týdně ve formě psaníček o hmotnosti 0,2 g za 200,- Kč, tj. za uvedené období nejméně o hmotnosti 25,6 g za 25 600,- Kč celkem, b) v přesně nezjištěném období dvou let od roku 2006 do září 2008 R. B., nejméně 1x denně ve formě psaníček o hmotnosti 0,2 g za 200,- Kč, tj. za uvedené období nejméně o hmotnosti 145,6 g za 145 000,- Kč celkem, c) v přesně nezjištěném období od října 2007 do dubna 2008 M. S., nejméně 3x denně ve formě psaníček o hmotnosti nejméně 0,2 g za 200,- Kč, tj. za uvedené období nejméně o hmotnosti 126 g za 126 000,- Kč celkem d) v přesně nezjištěném období dvou let od roku 2006 do ledna 2008 D. H., nejméně 1x denně ve formě psaníček o hmotnosti nejméně 0,2 g za 200,- Kč, tj. za uvedené období nejméně o hmotnosti 145,6 g za 145 000,- Kč celkem, 2) v P. na pokoji ubytovny v Z. ulici, nejméně do 7: 35 hod. dne 1. 10. 2008, přechovával hnědou sypkou látku, a to v jednom kusu plastového sáčku o hmotnosti 3,57 g a v jednom kusu psaníčka z alobalu s obsahem jednoho kusu plastového sáčku o hmotnosti 4,84 g, v nichž byl kriminalisticko-chemickou expertízou prokázán heroin jednak 23,3 % čistoty vztaženo na bázi heroinu, což představuje 0,83 g čisté báze heroinu, jednak 23,9 % čistoty vztaženo na bázi heroinu, což představuje 1,15 g čisté báze heroinu, přičemž heroin je omamná látka zařazená do seznamu IV podle jednotné Úmluvy o omamných látkách přílohy č. 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů v platném znění. Za to byl obviněný P. K. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to 1 ks plastového sáčku s obsahem hnědé sypké látky o hmotnosti 3,57 g (uloženo na Policii ČR v bezpečnostní obálce č. 00025391) a 1 ks psaníčka z alobalu s obsahem jednoho kusu plastového sáčku obsahujícího hnědou sypkou látku o hmotnosti 4,84 g (uloženo na Policii ČR v bezpečnostní obálce č. 00025395). Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2010 sp. zn. 8 To 497/2009 podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., neboť obviněnému byl uložen druh trestu, který zákon nepřipouští a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel mimořádný opravný prostředek konkretizoval tak, že rozsah jednání obviněného odvolací soud na rozdíl od soudu nalézacího posoudil jako značný, a to s ohledem na prokázané množství neoprávněně prodávané drogy, a proto je v tomto případě pro obviněného příznivější použitá právní kvalifikace podle trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010. Tento výklad není podle obviněného správný a vedl k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Určení celkového množství prodané drogy nevychází a nemůže vycházet z provedeného dokazování, protože žádný ze svědků svou výpovědí nedává pravidlo pro toto stanovení tak, aby množství drogy mohlo být stanoveno jako množství přibližné a minimální. Dovolatel zároveň zdůrazňoval rozpory ve výpovědích svědků, kterými zpochybňoval jejich důkazní hodnotu vůbec, přičemž poukazoval na jejich i svoje majetkové poměry s ohledem na statisícové částky, které si měli mezi sebou vyměnit. Dále zmiňoval nereálné množství drogy, kterou měl disponovat. Navíc se stávalo, že někdy drogu neměl, což uvádí i někteří svědkové. V rozhodnutích soudů jsou podstatné a významné rozpory, které zpochybňují věrohodnost svědků vůbec, ale samozřejmě i údaje o množství prodávané drogy. Pokud odvolací soud vycházel ze správných skutkových zjištění nalézacího soudu, měl se důsledně vypořádat se všemi námitkami obviněného uvedenými v odvolání, a to zejména s ohledem na to, že obviněný v podaném odvolání poukazoval na okolnosti vzbuzující pochybnosti o správnosti zjištění skutkového stavu. To se pak týkalo i možnosti čtení protokolů o výsleších svědků z přípravného řízení včetně hodnocení důvodů, které vedly k tomuto procesnímu postupu. Dalším dovolacím důvodem je zařazení obviněného do věznice s dozorem, (jak je doslovně uvedeno v podaném dovolání; pozn. Nejvyššího soudu - správně: s ostrahou), i když pro to nejsou splněny zákonné podmínky. Proto dovolatel podává toto dovolání, aby správnost právního závěru byla přezkoumána dovolacím soudem a rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno, popř. aby byl zrušen výrok o zařazení obviněného do věznice s ostrahou. Nejvyšší státní zástupkyně využila svého práva a k věci se vyjádřila prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který k argumentaci obviněného uvedl, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě pouze těch vad, jež naplňují jednotlivé taxativně stanovené dovolací důvody. Proto se dovoláním nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani přezkoumávání správnosti jimi provedeného dokazování. Z dikce uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že jeho výchozím předpokladem je nesprávná aplikace hmotného práva, nikoli nesprávnost v provádění důkazů, v jejich hodnocení či ve vyvozování skutkových závěrů, jež jsou upraveny předpisy trestního práva procesního. Při posuzování oprávněnosti tvrzení dovolatele o tom, zda existuje dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je proto dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, který ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Pokud tedy obviněný mimo jiné napadl i způsob hodnocení výpovědí jednotlivých svědků, resp. dovozené skutkové závěry, nelze k této části jeho argumentace přihlížet. Dále obviněný napadá (již v souladu s uplatněným dovolacím důvodem) právní posouzení svého jednání popsaného pod bodem 1. výroku o vině rozsudku odvolacího soudu