4 Tdo 27/2020 – Nejvyšší soud

4 Tdo 27/2020-1910 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2020 o dovolání obviněného P. N., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 3 To 198/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 T 139/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 11 T 139/2015, byl obviněný P. N. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku a přečinem útisku podle § 177 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: v období od 19. 8. 2008 do 2. 5. 2013 vystupoval a fakticky jednal jako jediný jednatel společnosti U.-I., IČ: XY, a v období od 3. 5. 2013 do 30. 3. 2015 jednal jakožto jediný jednatel společnosti U.-I., IČ: XY, která byla v předmětné době výlučným vlastníkem domu č.p. XY rozkládajícím se na ulici XY a XY postaveném na parcele č. XY, zapsaném u Katastrálního úřadu pro XY kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, ve vztahu k nájemníkům domu nerespektoval platné nájemní smlouvy nájemníků N. P., L. Š., K. L. a M. W., opravňující je užívat jejich byty v uvedeném domě, kdy v úmyslu zabránit uvedeným nájemníkům v řádném a nerušeném užívání těchto bytů a dosáhnout tak zrušení jimi uzavřených nájemních smluv a jejich následného odstěhování z domu společně s osobami s nimi byty oprávněně obývajícími, znemožnil nájemníkům řádně užívat jejich byty tím, že přestože poskytování služeb spojených s užíváním bytů je zohledněno poplatky uvedenými v nájemních smlouvách, neučinil žádné nezbytné kroky směřující k obnovení a zajištění řádných dodávek teplé a studené vody do jednotlivých bytů, když dodávka studené vody byla zajištěna v domě na XY v XY, XY pouze prostřednictvím zahradní hadice natažené ze sklepních prostor domu přes výtahovou šachtu do 3. nadzemního podlaží na chodbu před dveře bytu K. L. a dodávka studené vody v domě na ulici XY v XY nebyla zajištěna, jelikož ze zahradní hadice natažené ze sklepních prostor tohoto domu přes výtahovou šachtu do 3. nadzemního podlaží voda netekla, přestože studená voda byla do komerčních prostor domu dodávána prostřednictvím rozvodů vody v domě, dále neučinil úmyslně žádné nezbytné kroky k zajištění a obnovení řádných dodávek tepla do jednotlivých bytů, kdy dodávky tepla byly řešeny elektrickými přímotopy, které byly dodány do bytu W. v roce 2013 v počtu 4 kusů, z nichž jeden byl nefunkční, v roce 2012 v počtu 2 kusů do bytu K. L., tedy způsobem vytápění mnohem finančně a fyzicky náročnějším, nekomfortním a zejména zdravotně nevyhovujícím, navíc dodané přímotopy byly nedostačující k vytopení jednotlivých bytů a zvýšené náklady na vytápění museli hradit nájemníci z vlastních prostředků, přestože byla mimo jiné uložena povinnost zajistit dodávku tepla do bytu poškozené M. W. rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 60 C 361/2008, ze dne 22. 10. 2010, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 71 Co 150/2011, ze dne 8. 11. 2011, dále od roku 2006 neprováděl vyúčtování nájmů a služeb spojených s užíváním bytu, nezajišťoval úklid ve společných prostorách domu, nezprovoznil výtah, nezajistil plně funkční osvětlení společných prostor a dále v domě na ulici XY v XY nenainstaloval odstraněné poštovní schránky, které se zde v minulosti nacházely, a takto jednal i přesto, že byl opakovaně upozorňován na tyto nedostatky písemně a ústně nájemníky uvedeného domu a vyzýván k jejich odstranění, přičemž uvedení nájemnici řádně hradili nájem i služby spojené s užíváním bytů, kdy z důvodu neposkytování služeb spojených s užíváním bytů následně M. W. v prosinci roku 2013 jednostranně snížila stanovený nájem, N. P. nejprve v březnu 2010 jednostranně snížila částku určenou na platby za služby spojené s užíváním bytu a poté v říjnu roku 2012 jednostranně snížila platby za nájem i za služby spojené s užíváním bytu, K. L. přestal hradit platby za služby spojené s užíváním bytu od ledna roku 2009 a L. Š. přestal nájem i služby hradit zcela, když přestala být v roce 2008 dodávána i studená voda, kdy tímto svým kumulovaným jednáním znemožnil nájemníkům řádné užívání bytů, zejména spočívající v koupání, mytí, praní prádla, dodržování základních hygienických potřeb a tím i důstojnou existenci, když mezi uvedenými nájemníky byla i osoba vysokého věku a špatného zdravotního stavu, a to K. L., kdy v důsledku nemožnosti řádného užívání bytů museli uvedení nájemnici vyvinout zcela nepřiměřené úsilí spočívající v zátěži při vycházení schodů do vyšších pater a přenášení vody z chodby do bytů a dále znemožnil bezpečný pohyb nájemníků ve společných a pouze částečně osvětlených prostorách domu, přičemž nemožnost jiného než nákladného a dlouhodobého právního řešení vzniklé situace byla u nájemníků spojena se zvýšeným psychickým úsilím, v neposlední řadě vynaložení zvýšených finančních částek spojených s nákupem vody, jakož i překonání dlouhodobého psychického nátlaku na jejich osoby, včetně nezanedbatelných nákladů právního zastoupení, vše ke škodě poškozených N. P., nar. XY, M. W., nar. XY, L. Š., nar. XY, K. L., nar. XY. 2. Okresní soud v Ostravě za uvedené přečiny uložil obviněnému podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Výkon trestu byl obviněnému podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a 6 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě způsobené škody poškozeným: - N. P., nar. XY, trvale bytem XY, částku ve výši 140 000 Kč, - M. W., nar. XY, trvale bytem XY, částku ve výši 160 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené N. P. a M. W. odkázány se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 11 T 139/2015, podali obviněný a poškozené N. P. a M. W. odvolání. Obviněný odvolání směřoval do všech výroků. Poškozené podaly odvolání do výroku o náhradě škody. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 3 To 198/2018, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 3 To 198/2018, podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Tomáše Štípka dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož skutek, pro který byl odsouzen, byl nesprávně právně posouzen. 5. Obviněný následně namítá, že byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 4. 2010, sp. zn. 2 T 62/2009, uznán vinným jednak přečinem útisku podle § 237 tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 a jednak trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zákona, za které mu byl ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 13 To 254/2010 uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let. Skutková věta tohoto rozsudku popisuje jeho jednání na stejném místě, ovšem v období od března 2006 do 18. 8. 2008, když následek i způsob jednání jsou naprosto totožné s popisem skutku v rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 11 T 139/2015, jiné je jen období (od 19. 8. 2008 do 2. 5. 2013). Podle názoru dovolatele již nelze jeho jednání od 19. 8. 2008 do 2. 5. 2013 posuzovat, že má příčinnou souvislost s následky zde popsanými, když již v předchozím rozhodnutí (Okresní soud v Pardubicích) bylo pravomocně rozhodnuto o jeho vině. Podle dovolatele byl tedy podruhé odsouzen pro týž skutek, takže v dané věci měla být použita zásada, že nikdo nesmí být trestně stíhán opětovně pro týž skutek, neboť v dané věci vznikla překážka věci pravomocně rozhodnuté a v této trestní věci mělo být trestní stíhání zastaveno ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. 6. Současně dovolatel namítá, že v období od 25. 4. 2008 do 3. 5. 2013 nebyl jednatelem společnosti U.-I. a nemohl tedy fakticky učinit nezbytné kroky k tomu, aby byly do domu obnoveny a zajištěny řádné dodávky teplé a studené vody. 7. V závěru podaného dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 3 To 198/2018 zrušil, jakož i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 11 T 139/2015 a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Dovolatel současně navrhuje, aby byl odložen výkon rozhodnutí o náhradě škody z rozsudku soudu prvního stupně, a to N. P. v část