Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 141 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 141 trestního řádu stanovuje, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení a vymezuje, proti jakým usnesením a za jakých podmínek ji lze podat.
§ 141 STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
(1) Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost.
(2) Stížností lze napadnout každé usnesení policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni.
(3) Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.
(4) Stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.
Paragraf 141 trestního řádu stanovuje, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení a vymezuje, proti jakým usnesením a za jakých podmínek ji lze podat.
Co to znamená v praxi
Proti každému usnesení policejního orgánu lze podat stížnost.
Proti usnesení soudu a státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, pokud to zákon výslovně dovoluje a pokud rozhodovali v prvním stupni.
Stížnost proti usnesení nejvyššího státního zástupce je možná jen tehdy, pokud o ní má rozhodovat soud; jinak o stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.
Podaná stížnost má odkladný účinek (tj. odkládá vykonatelnost usnesení) jen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví.
Na co si dát pozor
U usnesení soudu a státního zástupce je třeba vždy ověřit, zda zákon podání stížnosti výslovně připouští.
Většina stížností nemá automaticky odkladný účinek, což znamená, že usnesení může být vykonáno i před rozhodnutím o stížnosti, pokud zákon nestanoví jinak.