§ 141 trestní řád – Stížnost je opravným prostředkem proti usnesení…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 141 trestního řádu stanovuje, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení a vymezuje, proti jakým usnesením a za jakých podmínek ji lze podat. Proti každému usnesení policejního orgánu lze podat stížnost. (§ 141 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: státní zástupce, soud, policejní orgán
- Judikatura: na § 141 odkazuje 198 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Stížnost a řízení o ní“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost.
(2) Stížností lze napadnout každé usnesení policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni.
(3) Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.
(4) Stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Proti každému usnesení policejního orgánu lze podat stížnost.
- Proti usnesení soudu a státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, pokud to zákon výslovně dovoluje a pokud rozhodovali v prvním stupni.
- Stížnost proti usnesení nejvyššího státního zástupce je možná jen tehdy, pokud o ní má rozhodovat soud; jinak o stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.
- Podaná stížnost má odkladný účinek (tj. odkládá vykonatelnost usnesení) jen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví.
Na co si dát pozor
- U usnesení soudu a státního zástupce je třeba vždy ověřit, zda zákon podání stížnosti výslovně připouští.
- Většina stížností nemá automaticky odkladný účinek, což znamená, že usnesení může být vykonáno i před rozhodnutím o stížnosti, pokud zákon nestanoví jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 141
Jak soudy aplikují § 141
Navíc je třeba zdůraznit, že proti rozhodnutí o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 tr. ř. je sice stížnost přípustná (§ 31 odst. 2 tr. ř.), ovšem tato stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 tr. ř.). Jinak vyjádřeno, i případné podání stížnost samo o sobě nebrání tomu, aby nemohlo být před rozhodnutím o podané stížnosti rozhodnuto v meritu věci.
První vedlejší účastník podal proti rozhodnutí okresního soudu stížnost, kterou Krajský soud v Praze zamítl, jelikož proti tomuto usnesení není podle § 141 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, stížnost přípustná (jak bylo uvedeno v poučení usnesení okresního soudu).
Stížnost podanou stěžovatelem podle § 141 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením zamítl.
Právní otázky
Související
§ 102 Kasační stížnost (Zákon soudní řád správní)§ 141 STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 141 STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 266 STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)