4 Tdo 343/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 343/2025-487 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 5. 2025 o dovolání obviněného I. H., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2024, sp. zn. 10 To 373/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 T 68/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. 8. 2024, sp. zn. 8 T 68/2024, byl obviněný I. H. uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „dne 20. 8. 2023, kolem 18:18 hodin, řídil po silnici číslo XY, v km 0,37, ulicí XY v XY, ve směru jízdy od Prahy do centra města, osobní motorové vozidlo značky Mercedes Benz E220, registrační značky XY, rychlostí 115 – 120 km/hod, tedy rychlostí výrazně překračující rychlost povolenou v daném místě, stanovenou na 70 km/hod., a nejméně o 64 % vyšší než byla rychlost nejvyšší dovolená, přičemž se v pravém jízdním pruhu, na úrovni vjezdu na čerpací stanici MOL, přední částí vozidla střetl s pravou přední částí osobního motorového vozidla značky Renault Twingo, registrační značky XY, řízeného poškozenou V. V., která jela po uvedené silnici ve směru od centra města na Prahu a po projetí odbočovacího pruhu odbočovala dále vlevo na čerpací stanici MOL, přičemž měla dát protijedoucímu osobnímu motorovému vozidlu Mercedes Benz přednost v jízdě, avšak vzhledem k rychlosti jízdy obviněného, který byl s vozidlem v době, kdy tato započala odbočování, vzdálen od místa střetu nejméně 115 metrů, nebylo tak možné, a to ani s ohledem na tzv. princip omezené důvěry v dopravě, objektivně vyhodnotit jeho jízdu, nezahájit tak manévr odbočování, to vše navíc za situace, že kdyby býval jel obviněný rychlostí 70 km/hod., postačilo by, aby na odbočování osobního motorového vozidla Renault Twingo reagoval nenáhle, pouze volným snížením rychlosti jízdy, čímž by nedošlo ke střetu vozidel, to se však nestalo a došlo k nehodě, při níž bylo vozidlo Mercedes Benz odraženo vpravo na krajová svodidla a narazilo do svislé dopravní značky B 28 a rovněž byl poškozen povrch komunikace ku škodě Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci č. p. 546/56, 140 00 Praha 4-Nusle, a dále narazilo do totemu čerpací stanice s reklamním bannerem ku škodě společnosti MOL Česká republika, s. r. o., IČO 49450301, se sídlem Purkyňova č. p. 2121/3, 1 10 00 Praha 1-Nové Město, v důsledku dopravní nehody utrpěla řidička vozidla Renault Twingo, poškozená V. V. mnohačetná poranění vnitřních orgánů a sériové zlomeniny žeber, kdy v důsledku poúrazového šoku téhož dne v 19:40 hodin v sanitním voze zemřela, a dále došlo ke zranění spolujezdce z vozidla Mercedes Benz, poškozeného B. S., který utrpěl hematom na hrudníku a břiše a pohmoždění pravé holeně, s dobou léčení a podstatným omezením v běžném způsobu života nepřesahující 7 dnů.“ 2. Za uvedené jednání byl obviněný I. H. odsouzen podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvacet) měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 (třicet šest) měsíců. 3. Podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu a nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil. 4. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, a to zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 36 (třicet šest) měsíců. 5. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická č. p. 2020/4, 130 00 Praha 3, škodu ve výši 17.386 Kč. 6. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit nemajetkovou újmu poškozeným V. H., O. P.-C., a V. K., a to ve výši 645.650 Kč každé z poškozených. 7. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli shora uvedení poškození se zbytkem svých nároků odkázáni na řízení občanskoprávní. 8. Proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. 8. 2024, sp. zn. 8 T 68/2024 podal obviněný I. H. a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kolíně odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 12. 2024, sp. zn. 10 To 373/2024, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. 9. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze 30. 12. 2024, sp. zn. 10 To 373/2024, podal obviněný I. H. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že znalecký posudek je nepřezkoumatelný, a to především z důvodu, že znalec nevysvětlil, na základě jakých fyzikálních zákonů a na základě jakých souvztažností mezi vstupy dospěl k závěru, že obviněný jel rychlostí 115-120 km/h. Jinými slovy znalec vymodeloval v počítači simulaci dopravní nehody, kterou však ve znaleckém posudku dostatečně nepopsal z hlediska výpočtu rychlosti odvozené od jednotlivých stop, které při tomto výpočtu zohlednil. Proto jeho simulace je skutečně jak sám uvádí „pravděpodobným, technicky přijatelným průběhem nehodového děje“. Z tohoto důvodu měl proto soud prvého stupně pokračovat v dokazování, a např. měl doplnit znalecký posudek tak, aby mu bylo možno dobře porozumět. Popř. měl nechat zpracovat revizní znalecký posudek, který by přezkoumal rychlost jízdy obviněného. 10. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s odkazem na v dovolání zmíněnou judikaturu konstatuje, že zásadní a hlavní příčinou dopravní nehody bylo nedání přednosti v jízdě ze strany poškozené. V místě dopravní nehody je rovný, přehledný úsek dopravní komunikace. Nehoda se stala ve dne, za dobrých světelných podmínek. Z místa dopravní nehody je výhled v podstatě až k místu, kde obviněný vjížděl na předmětnou dopravní komunikaci z obchvatu. Nelze při zkoumání výhledových poměrů řidiče, který nedal přednost v jízdě, vycházet z toho, že jde v konkrétním případě o osobu starší, která má ze zdravotních důvodů problémy s výhledem, či problémy s odhadováním rychlosti jízdy vozidla jedoucího po hlavní silnici. Ze subjektivního hlediska poškozené tyto okolnosti samozřejmě svůj význam mají, avšak pro hodnocení střetu dvou příčin dopravní nehody jsou bezvýznamné. Z tohoto hlediska je druhá příčina dopravní nehody – nepřiměřená rychlost jízdy obviněného druhotná. K dopravní nehodě v tomto případě došlo pouze proto, že poškozená nedala přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po hlavní silnici. Poškozená vytvořila překážku, na kterou, objektivně posuzováno, obviněný reagovat nemohl. Možná kdyby jel rychlostí v daném místě povolenou – 70 km/h, mohl by snad (možná) následky dopravní nehody zmírnit. Důvodem střetu však bylo pouze nedání přednosti v jízdě – vytvoření nenadálé překážky v jízdě. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2024, sp. zn. 10 To 373/2024 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. 8. 2024, sp. zn. 8 T 68/2024 podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a věc podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě podle § 265m odst. 1 tr. ř. obviněného v celém rozsahu obžaloby zprostil. 11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a po přezkoumání obsahu předloženého mimořádného opravného prostředku k uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že dovolatel opakuje ve svém dovolání obhajobu, kterou uplatnil již před nalézacím soudem a kterou shrnul ve svém odvolání proti odsuzujícímu rozsudku nalézacího soudu, kdy podstatná část textu dovolání je shodná s textem předchozího odvolání. S těmito námitkami se však již vypořádaly soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Nalézací soud tak učinil v bodech 11. – 15. a 22. (obsah znaleckého posudku a důvody odmítnutí návrhu obhajoby na opatření revizního znaleckého posudku) a 24. – 31. (spoluzavinění poškozené při rychlosti obviněného o 60 % vyšší) odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud v bodu 8. (odmítnutí důkazního návrhu) a 9., 11. (rozhodující význam rychlosti jízdy dovolatele pro právní posouzení skutku) odůvodnění svého usnesení napadeného předmětným dovoláním. S argumentací obou soudů ke skutkovým zjištěním a k právnímu posouzení skutku se státní zástupce plně ztotožňuje a v podrobnostech na ni odkazuje, neboť nepovažuje za nezbytné ani rozumné ji opakovat. 12. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce uvádí, že dovolatel nemá vůči znaleckému posudku žádnou konkrétní námitku. Ve svém dovolání jen obecně tvrdí, že posudek nepopisuje „samotný proces simulace nehody“ a „jaké konkrétní údaje do počítače znalec zadával“. Dovola