4 Tdo 50/2026 — Nejvyšší soud

4 Tdo 50/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 2. 2026 Spisová značka:4 Tdo 50/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:4.TDO.50.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Trest Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 50/2026-524 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2026 dovolání obviněného F. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 10. 2025, sp. zn. 5 To 91/2025, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 11/2024, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného F. V. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 50 T 11/2024, byl obviněný F. V. uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst.1 tr. zákoníku, zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst.1, 2 písm. g) tr. zákoníku spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a sbíhající se přečiny porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku (spáchaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku) a přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 19 T 80/2023, mu byl soudem prvního stupně podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Soud prvního stupně rovněž podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu uloženém obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 19 T 80/2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, obviněnému pak uložil i povinnost nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně na náhradě škody částku 40 085 Kč a poškozené společnosti Penny Market, s. r. o., na náhradě škody částku 253,02 Kč. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný F. V. dopustil předmětné trestné činnosti tak, že: „1) dne 17. 12. 2023 v době od 22.35 hod. do 22.40 hod. v herně XY v XY na ul. XY velkou intenzitou fyzicky napadl svoji expřítelkyni L. B., tak, že ji nejméně dvakrát udeřil velkou silou otevřenou dlaní pravé ruky do oblasti hlavy a následně ji shodil z barové židle na zem, poté, co vstala, ji opětovně prudce strhl na zem, kopal ji do trupu, čímž jí způsobil tržnou ránu dolního rtu, tříštivou zlomeninu čéšky kolene levé nohy, krevní výrony v obličeji a končetinách, kdy zranění si vyžádalo hospitalizaci a operační zákrok v nemocnici TGM v Hodoníně a poškozená byla následně po dobu delší 6 týdnů citelně omezena ve svém obvyklém způsobu života, jak nutností operačního zákroku a hospitalizace, tak bolestivostí a omezením hybnosti levého kolene a s tím související nutností chůze o berlích, 2) dne 2. 1. 2024 kolem 19.40 hodin v OD Penny Market na adrese XY v XY odcizil ke škodě společnosti Penny Market s.r.o., IČO: 64945880, se sídlem Radonice, Počernická 257, 2 bonboniéry zn. Merci v celkové hodnotě 253,02 Kč, které si uschoval za mikinu a následně s nimi bez jejich zaplacení prošel pokladní zónou, kde se ho pracovník ostrahy J. Š., pokusil zastavit uchopením za oděv, tomu se vytrhl a pokračoval ven z prodejny, kam ho Š. následoval, a poté před prodejnou OD Penny po něm F. V. ze vzdálenosti nejméně 3 metrů hodil neotevřenou skleněnou láhev piva o obsahu 0,5 litru, kterou J. Š. zasáhl do hlavy, přitom se láhev o hlavu rozbila a J. Š. utrpěl tržně zhmožděnou ránu velikosti 3,5 cm ve vlasaté části hlavy vlevo, řezné rány na levé tváři o velikostech 2 cm, 2,5 cm a 4,5 cm a řeznou ránu na levé straně krku o velikosti 3 cm, když s ohledem na způsob vedení útoku a charakter předmětu, který vůči poškozenému použil, mu muselo být zřejmé, že v případě, kdy poškozeného lahví zasáhne do hlavy, mu může způsobit výrazně závažnější zranění, např. zlomeniny obličejového skeletu či při zasažení oka jeho ztrátu, přičemž takový čin spáchal, ačkoliv se dne 17. 12. 2023 dopustil jednání, v němž je spatřován zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, a jednání uvedených pod body 1 a 2 se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 5. 2007 pod sp. zn. 1 T 115/2007 pravomocně odsouzen mimo jiné i za trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., tr. zákona, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který vykonal dne 29. 6. 2007.“ 3. Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. 10. 2025, sp. zn. 5 To 91/2025 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný (dále i jako „dovolatel“) dovoláním podaným prostřednictvím obhájce JUDr. Oldřicha Navrátila napadá shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu a jako dovolací důvod uvádí § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Nejprve rekapituluje rozhodnutí obou soudů. Pak vyslovuje názor, že souhrnný trest měl být soudem prvního stupně uložen i ve vztahu k rozsudkům Okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 1. 2025, č. j. 3 T 234/2024 a ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 2 T 77/2025. Obviněný odkazuje na znění ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku a je přesvědčen, že trestné činy, které jsou nyní posuzovány, mají být postiženy souhrnným trestem i ve vztahu k citovaným rozsudkům. Dále poukazuje na ustanovení § 39 tr. zákoníku, zdůrazňuje, že prohlásil vinu a že v případě druhého jednání naštěstí nedošlo k závažným následkům na zdraví a škoda na majetku vznikla minimální. Obviněný uvádí, že se na své jednání dívá kriticky, má snahu o léčení své závislosti na alkoholu. S ohledem na ustanovení § 206c odst. 4 tr. řádu, kdy soud přijal jeho prohlášení viny, soud může snížit trest odnětí svobody pod spodní hranici trestní sazby. S odkazem na shora uvedené, obviněný má zato, že výměra uloženého trestu je nepřiměřená, dostatečně nereflektuje zejména ustanovení § 58 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněný tedy navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 To 91/2025-456 ze dne 22. 10. 2025 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 50 T 11/2024-418 ze dne 13. 8. 2025 zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) podal k dovolání obviněného vyjádření. Podle něj se oba nižší soudy s argumentací dovolatele vypořádaly. Námitka týkající se souhrnného trestu je zjevně nedůvodná, neboť rozsudkem, k němuž je třeba uložit souhrnný trest, byl k předmětným trestným činům dovolatele ze dnů 17. 12. 2023 a 2. 1. 2024 rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 19 T 80/2023, jímž se dovolateli dostalo „prvního varování“. Následně spáchané trestné činy již bylo zapotřebí hodnotit jako recidivu, a nikoliv jako souběh trestných činů. Námitka proti rozsahu uložení souhrnného trestu odpovídá druhé variantě nynějšího dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu, avšak ze strany dovolatele se jedná o opakování námitek, uplatněných obviněným již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly. Státní zástupce se pak obsáhle zabýval částí dovolání, v níž je namítán nepřiměřeně přísný trest ve vazbě na ustanovení § 58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu, jehož mělo být dle dovolatele užito. Na základě rozboru judikatury, jak Ústavního, tak Nejvyššího soudu, státní zástupce dospívá k závěru, že námitky dovolatele nemohou naplnit jím deklarovaný, ani jiný dovolací důvod. Odkazuje na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2866/07, sp. zn. II. ÚS 492/17 a s nimi korespondující rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 182/2018. Přiměřenost trestu by mohl dovolací soud posoudit pouze ve vztahu k principu proporcionality trestní represe a z něj plynoucí zásadou přiměřenosti trestních sankcí. Pokud jde o neužití § 58 tr. zákoníku, dospívá státní zástupce, že námitka tohoto druhu nemůže naplnit žádný z dovolacích důvodů. Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 631/23 sice narušil jednotnou rozhodova