4 Tdo 911/2015 — Nejvyšší soud

4 Tdo 911/2015 citace  Název judikátu:Loupež dle § 173 odst. 1, 4 tr. zákoníku, loupež dle § 234 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., porušování domovní svobody dle § 238 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 8. 2015 Spisová značka:4 Tdo 911/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:4.TDO.911.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Loupež Porušování domovní svobody Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 12. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 911/2015-25 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. srpna 2015 dovolání obviněného T. L., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 10 To 19/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 8/2014, a rozhodl t a k t o: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 6 T 8/2014, byl obviněný T. L. (vedle spoluobviněného Š. B.) uznán vinným: - zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1, 4 tr. zákoníku (pod bodem 1 skutkové věty výroku rozsudku nalézacího soudu), - trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb, trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“) a trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona (pod bodem 2 skutkové věty výroku rozsudku nalézacího soudu), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že 1) dne 21. 2. 2014, kolem 05.00 hod., v T., v ulici P. Z. c., okres S., zazvonil na zvonek u vstupních dveří domu, v úmyslu zmocnit se peněz, o kterých měl informaci, že se v domě nacházejí, přičemž věděl, že v domě bydlí sama A. T., a když A. T. pootevřela dveře, velkou silou do nich vrazil tak prudce, že ji dveřmi udeřil do hlavy a srazil ji na zem a tím jí způsobil vážné zranění v obličeji a zhmoždění mozku a poté otřesenou a bezvládnou A. T. odvlekl do obývacího pokoje, kde ji nutil, aby mu prozradila, kam ukryla peníze a když mu to neřekla, prohledal dům a poté, co žádné peníze nenašel, odešel z domu a zanechal zraněnou poškozenou na podlaze obývacího pokoje a poškozená pak na následky zranění a prochladnutí, přes poskytnutou lékařskou pomoc, v Krajské nemocnici Liberec, kam byla dopravena poté, co byla kolem 10.00 hod. téhož dne nalezena, ve 13.30 hod. zemřela, 2) společně se Š. B. dne 31. 12. 2008 v době od 01.30 hod. do 02.30 hod. v M. p. K.-S. L., okr. S., poté, co se dohodli na společném postupu, v úmyslu zmocnit se peněz, ve snaze dostat se dovnitř, rozbili okno u domu v ulici U R. a následně, když jeho obyvatelka J. P., pootevřela domovní dveře, aby se podívala, co se stalo, vnikli do domu těmito dveřmi, poškozenou P. zatlačili do jedné z místností v přízemí, kde ji svázali a nezjištěným předmětem řezali do palce levé ruky, aby ji donutili prozradit, kde má peníze a tímto způsobem se v této místnosti zmocnili částky 300,- Kč, nato dovlekli poškozenou do další místnosti v poschodí domu a stejným způsobem ji donutili prozradit další úkryt peněz, ze kterého vzali finanční částku 29.000,- Kč, poté poškozenou nechali spoutanou ležet v této místnosti, v domě vypnuli elektrický proud, uzamkli vchodové dveře a dům opustili, a poškozené J. P. tak způsobili rozbitím okna škodu ve výši 1.000,- Kč a odcizením peněz škodu v celkové výši 29.300,- Kč a dvě drobná řezná poranění na palci levé ruky. Za trestný čin pod bodem 1) byl obviněný T. L. odsouzen podle § 173 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let a podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl současně uložen trest propadnutí věci, a to 1 páru černých motorových rukavic a 1 páru pánské sportovní obuvi zn. Reebok bílé barvy. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému dále uložena povinnost zaplatit Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Regionální pobočka Ústí nad Labem, škodu ve výši 37.938,- Kč a A. T., částku 2.000.000,- Kč. Za trestný čin pod bodem 2) a za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinen trestním příkazem Okresního soudu v Semilech ze dne 19. 8. 2013, č. j. 2 T 144/2013 – 55, který mu byl doručen dne 2. 9. 2013 a nabyl právní moci dne 11. 9. 2013, byl obviněný odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců a podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl také uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Podle § 35 odst. 2 tr. zákona byl zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Okresního soudu v Semilech ze dne 19. 8. 2013, č. j. 2 T 144/2013 – 55, který mu byl doručen dne 2. 9. 2013 a nabyl právní moci dne 11. 9. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená J. P. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 6 T 8/2014, podal obviněný T. L. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 10 To 19/2015, tak, že ho podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 10 To 19/2015, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod vymezený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci své dovolací argumentace namítl, že rozhodující soudy nesprávně posoudily průběh skutku a jeho jednání vzhledem k výši uloženého trestu, kterou považuje s ohledem na okolnosti případu za příliš vysokou. Zdůraznil, že k činu uvedenému pod bodem 1) se doznal, odmítá však, že by rána dveřmi způsobila poškozené krvácení do mozku. I dle znaleckých posudků došlo ke krvácení do mozku u poškozené v důsledku jejího pádu na zem a udeření se do hlavy. Uvádí, že krvácení do mozku nemohl poznat, poškozená byla při vědomí, následně jí pomohl vstát a vodil ji po domě. Dle jeho mínění nebylo prokázáno, že by vůči ní vyvíjel násilí. Obviněný se domnívá, že za dané situace lze ohledně subjektivní stránky trestného činu uvažovat pouze o nevědomé nedbalosti a že mu měl být uložen trest pod dolní hranicí trestní sazby. Za nepřiměřeně přísný pak považuje i výrok o náhradě škody. Pokud se týká jednání pod bodem 2), ani v tomto případě soud podle obviněného náležitě nezhodnotil všechny okolnosti svědčící pro snížení trestu, neboť nevzal v úvahu, že obviněný se k činu doznal, že čin spáchal ve věku blízkém věku mladistvého a že od jeho spáchání uběhlo již téměř šest let. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. řádu. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmlu