4 Tdo 974/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 974/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:6. 11. 2025 Spisová značka:4 Tdo 974/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.974.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 974/2025-170 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 o dovolání obviněného P. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ÚpVZD Praha Pankrác, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 To 114/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 10 T 25/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) ze dne 14. 4. 2025, sp. zn. 10 T 25/2025, byl obviněný P. P. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že „ačkoliv si byl vědom, že mu byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 31. 1. 2023, č. j. 10 T60/2022-799, který ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2024, č. j. 7 To 54/2023-1080, nabyl právní moci dne 21. 5. 2024, uložen mj. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 1 roku, následně byl výrok o trestu zrušen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 10. 2024, sp. zn. 10 T 4/2024, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2024, a kterým byl obviněnému při ukládání souhrnného trestu opětovně uložen mj. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 1 roku, dne 8. 8. 2024 řídil osobní motorové vozidlo zn. Škoda Fabia, RZ: XY, a byl při tom ve 14:20 hod. na XY v Jihlavě zastaven a kontrolován hlídkou Městské policie Jihlava“. 2. Za uvedený přečin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 a 4 tr. zákoníku současně uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání směřující do všech výroků napadeného rozsudku. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 To 114/2025, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 To 114/2025, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. a namítá, že soud druhého stupně zamítl jeho odvolání, aniž by náležitým způsobem zkoumal, zda nejsou splněny podmínky pro postup podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. 5. Obviněný vytýká soudu druhého stupně, že se v rámci odvolacího řízení řádně nezabýval možností zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. Argumentuje tím, že vzhledem k délce trestů odnětí svobody, které mu již byly uloženy a které ho podle očekávání ještě postihnou v jiných trestních věcech (celkem více než pět a půl roku), je trest, který mu byl uložen v této trestní věci, zcela bez významu. Z tohoto důvodu měl odvolací soud podle obviněného rozsudek nalézacího soudu zrušit a jeho trestní stíhání zastavit. Protože tak nepostupoval, zatížil své rozhodnutí vadou, která naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 6. Závěrem dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 To 114/2025, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně souhlasí s projednáním jeho dovolání v neveřejném zasedání. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření ze dne 2. 10. 2025, sp. zn. 1 NZO 618/2025, k dovolání obviněného konstatoval (s poukazem na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 6 Tdo 892/2017), že námitky obviněného nelze podřadit pod jím označený (ani žádný jiný) dovolací důvod. Nad rámec uvedeného pak připomněl, že postup podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. je fakultativní, tedy z pohledu obviněného nenárokový, přičemž, jak nalézací, tak odvolací soud se návrhem obviněného na zastavení trestního stíhání zabývaly a ve svých rozhodnutích uvedly, proč k tomu neshledaly důvody. 8. Závěrem vyjádření státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl v neveřejném zasedání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí. 9. Nejvyšší soud zaslal vyjádření státního zástupce k případné replice obhájci obviněného. Ke dni rozhodování Nejvyššího soudu obhajoba nevyužila možnosti vyjádření. III. Přípustnost dovolání 10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že je dovolání obviněného přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována, a splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 11. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 12. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6 a 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. 13. Nejvyšší soud proto připomíná, že není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem–advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.). 14. Obviněný v podaném dovolání uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. Tento dovolací důvod je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (první alternativa) nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst.