4 Tz 157/2004 — Nejvyšší soud

4 Tz 157/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2004 Spisová značka:4 Tz 157/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.157.2004.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 157/2004 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch podezřelého J. P., proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. Nt 471/2002, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o : Pravomocným usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. Nt 471/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch podezřelého J. P. O d ů v o d n ě n í : Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. Nt 471/2002, ve věci zemřelého J. P., bylo podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. rozhodnuto o zabrání 1 ks samonabíjecí pistole, zn. W., model P 38, ráže 9 mm Para. Proti tomuto usnesení podal vnuk zemřelého L. M. stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 13 To 239/2002, podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta, jako opožděně podaná. Usnesení okresního soudu tak nabylo právní moci dne 13. 4. 2002 (nikoli 24. 7. 2002, jak je na usnesení chybně vyznačeno, ani 5. 8. 2002, což konstatuje stížnost pro porušení zákona). Proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. Nt 471/2002, podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch zemřelého J. P. Tímto usnesením byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že v dané věci není pochyb o tom, že předmětnou samonabíjecí pistoli zn. W., model P 38, ráže 9 mm Para, držel až do své smrti dne 30. 1. 1999 zůstavitel J. P., jehož trestní stíhání pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. muselo být se zřetelem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř. zastaveno. Pro vydání rozhodnutí o zabrání věci však musí být splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák., tedy může se tak stát vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, popř. jiný obdobný obecný zájem. V odůvodnění napadeného usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě však není takový zájem dostatečně konkretizován, když skutečnosti, jimiž soud své rozhodnutí zdůvodnil, mají pouze obecnou povahu. Dále ministr spravedlnosti zdůraznil, že zúčastněná osoba, kterým je vnuk po zemřelém L. M., je držitelem zbrojního průkazu vydaného Policií České republiky, Okresním ředitelstvím H. B., dne 23. 5. 2001, č. j. AK 368141, pro skupiny A, B, C, D, E, F, G, přičemž policií byl jmenovanému na základě pravomocně skončeného dědického řízení vystaven průkaz zbraně k předmětné samonabíjecí pistoli zn. W. Za této situace, kdy vlastníkem pistole je osoba, která splňuje zákonné podmínky pro držení a používání střelných zbraní, není dán obecný bezpečnostní zájem předpokládaný v ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. Pokud by totiž L. M. předmětnou pistoli držel, nelze podle názoru stěžovatele na jeho straně shledat obavu z ohrožení bezpečnosti lidí či majetku, ani existenci jiného obdobného zájmu. Zabrání věci podle § 73 tr. zák. na rozdíl od propadnutí věci podle § 55 tr. zák. totiž není trestem, ale výlučně ochranným opatřením preventivní povahy. Okresní soud v Havlíčkově Brodě výše uvedené skutečnosti nevzal v úvahu a rozhodl o uložení ochranného opatření, aniž by byly pro takový postup splněny všechny zákonné podmínky. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. Nt 471/2002, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. uvedené usnesení zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a poté, aby bylo postupováno podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a zjistil následující. Z obsahu spisového materiálu sp. zn. Nt 471/2002 vyplývá, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě podal k tamnímu okresnímu soudu dne 5. 3. 2002 návrh na zabrání věci podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák., neboť policejní inspektor obvodního oddělení Policie ČR G. J. odložil usnesením ze dne 1. 2. 2002 věc trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil J. P. tím, že od nezjištěné doby do 30. ledna 1999 ve svém bydlišti v P., obec U. P., okr. H. B., přechovával bez povolení samonabíjecí pistoli značky W., model P – 38, ráže 9 mm Para. V podrobnostech pak státní zástupce poukázal na přiložený spis obvodního oddělení Policie ČR G. J. č. j. ORHB –4/GJ – TČ – 2002. Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodoval o uvedeném návrhu státního zástupce ve veřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2002, o němž byl vyrozuměn i vnuk J. P. L. M., jenž k dotazu samosoudkyně uvedl, že neví, jak se předmětná pistole dostala do domu jeho dědečka. Když po jeho smrti uklízel v kůlně a pistoli našel, odevzdal ji na obvodní oddělení policie. Má zato, že pistole patří do dědictví, a proto podal návrh na dodatečné projednání dědictví. Původ předmětné pistole mu však není znám, neví, kde ji dědeček získal, nikdy ho z ní ani neviděl střílet. Po výslechu L. M. provedl okresní soud důkaz obsahem spisu Obvodního oddělení Policie ČR G. J. č. j. ORHB – 4/GJ - TČ – 2002. V rámci závěrečného návrhu učiněného ve veřejném zasedání státní zástupce konstatoval, že pistole byla držena nelegálně a v průběhu řízení bylo též zjištěno, že došlo ke spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování. Nebylo však možné uložit trest propadnutí věci s ohledem na úmrtí pachatele, a proto jsou zde dány důvody pro zabrání věci. L. M. prohlásil, že je držitelem zbrojního průkazu a má o předmětnou zbraň zájem. Okresní soud v Havlíčkově Brodě poté vydal napadené usnesení a v jeho odůvodnění uvedl, že zabrání věci podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. může soud uložit, nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 55 odst. 1 tr. zák., tehdy, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, popř. jiný obdobný obecný zájem s tím, že v konkrétním projednávaném případě byly tyto podmínky splněny, neboť se jedná o zbraň způsobilou ke střelbě, která podléhá přihlašovací povinnosti, na niž je nutno vlastnit zbrojní průkaz příslušné skupiny. Trestného činu se měl dopustit zemřelý J. P. Pokud by na věc uplatnila nárok jiná osoba, není možné jí předmětnou pistoli vydat, neboť tato byla získána nelegálním, protizákonným způsobem a stejně tak byla jmenovaným vlastněna. L. M. si proti citovanému usnesení o zabrání věci podal stížnost, ve které zdůraznil, že předmětná pistole patřila otci jeho matky a byla nalezena po jeho smrti v trvalém bydlišti zemřelého. On sám je vlastníkem zbrojního průkazu, který jej opravňuje k držení tohoto typu zbraně. Dědičky zemřelého, a to vdova a dcery po zemřelém, se uvedené zbraně v dědickém řízení zřekly v jeho prospěch. Proto navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby pistole v dědickém řízení připadla jemu. Ve věci následně rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové, který usnesením ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 13 To 239/2002, stížnost L. M. podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl, jako opožděně podanou. Nejvyšší soud si vyžádal spis Obvodního oddělení Policie ČR G. J. č. j. ORHB - 4/GJ - TČ - 2002 a z jeho obsahu zjistil, že podle sdělení Policie ČR Okresního ředitelství v H. B. ze dne 30. 1. 2002 nebyl J. P. držitelem zbrojního průkazu a oficiálně žádnou zbraň nevlastnil. Ve spise se rovněž nachází vedle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 17. 1. 2002 i usnesení Policie ČR, Obvodního oddělení G. J. ze dne 1. 2. 20