4 Tz 50/2024 — Nejvyšší soud

4 Tz 50/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 11. 2024 Spisová značka:4 Tz 50/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TZ.50.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Krádež Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Dotčené předpisy:§ 205 odst. 2 tr. zákoníku § 88 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:27. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 50/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2024 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. Ž., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55, a rozhodl t a k t o : I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného P. Ž. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje trestní příkaz Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Dne 18. 9. 2024 byla doručena Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, č. j. MSP-508/2024-ODKA-SPZ/2 (dále jen „stížnost“, popř. „stížnost pro porušení zákona“), kterou podal ministr spravedlnosti (dále také jako „ministr“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného P. Ž. (dále jen „obviněný“). Stížností ministr napadá pravomocný trestní příkaz Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově (dále jen „nalézací soud“, příp. „okresní soud“) ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55 (dále jen „trestní příkaz“), který nabyl právní moci téhož dne. 2. Ministr v podané stížnosti předně zrekapituloval obsah napadeného rozhodnutí. Dále se vyjadřuje k relevantní právní úpravě, když akcentuje, že podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku se přečinu krádeže dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních 3 letech odsouzen nebo potrestán. Připomíná, že pojmem „byl za takový trestný čin v posledních třech letech odsouzen“ se rozumí speciální recidiva pachatele, přičemž není třeba, aby došlo k výkonu trestu, byť i jen zčásti. Dodává, že ohledně odsouzení, které zakládá zpětnost, se nesmí v době rozhodování (ex nunc), a to případně ani před odvolacím soudem, na pachatele hledět, jako by odsouzen nebyl. Uzavírá, že u „odsouzení“ je rozhodující právní moc rozsudku. 3. Oproti tomu pojmem „potrestán“ se rozumí předchozí trestní postih pachatele pro takový čin, kdy pachatel byl nejen odsouzen, ale právě i vykonal alespoň zčásti uložený trest, pokud výkon trestu nebo samotná právní moc rozsudku, kterým byl trest uložen, nemá za následek to, že se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl. Připomíná, že u potrestání je pak rozhodující okamžik výkonu trestu, upuštění od výkonu trestu, okamžik podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, prominutí trestu nebo jeho zbytku na základě milosti, amnestie apod. 4. Z hlediska aplikace uvedených závěrů na posuzovanou věc konstatuje, že má za to, že napadeným rozhodnutím došlo ke zjevnému porušení zákona. Shrnuje, že poté, co byl obviněný rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2017, č. j. 101 T 236/2016-105, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2017, odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, byl z výkonu tohoto trestu podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. 0 PP 335/2018, za současného uložení zkušební doby v trvání 3 let. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 2. 2019, přičemž konec zkušební doby připadl na 6. 2. 2022. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 4. 2022, č. j. 0 PP 335/2018-72, bylo podmíněné propuštění obviněného ponecháno v platnosti a zkušební doba byla prodloužena o 2 roky na celkových 5 let. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 5. 2022. Dalším usnesením Okresního soudu v Pardubicích, tentokrát ze dne 25. 4. 2024, č. j. 0 PP 335/2018-100, bylo podmíněné propuštění obviněného ponecháno v platnosti a zkušební doba byla prodloužena o 2 roky na celkových 7 let. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 5. 2024. 5. Vzhledem k výše uvedenému je podle něj zřejmé, že jednání popsané v trestním příkazu ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55, nenaplnilo znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť obviněný byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2017, č. j. 101 T 236/2016-105, dne 6. 2. 2019 za současného stanovení zkušební doby v délce 3 let, která byla následně opakovaně prodlužována. Podle ministra tedy dne 6. 2. 2019 začala běžet tříletá lhůta, po kterou, v případě spáchání přečinu krádeže, by citované rozhodnutí Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2017, č. j. 101 T 236/2016-105, zakládalo právní kvalifikaci přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Po uplynutí doby 3 let od tohoto data, tedy po 6. 2. 2022, již však podle něj k takovému odsouzení zpětnost vztáhnout nelze. Další prodloužení zkušební doby podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na tuto skutečnost podle něj nemá žádný vliv. Akcentuje, že obviněný se jednání, pro které byl napadeným trestním příkazem uznán vinným, dopustil až dne 19. 2. 2023. 6. Závěrem podané stížnosti proto ministr shrnuje, že shora specifikovaným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Vyslovuje tedy přesvědčení, že jednání, kterého se obviněný dopustil, nemělo být podle něj kvalifikováno jako přečin krádeže, neboť toto jednání nenaplňuje znaky trestného činu. 7. Proto ministr Nejvyššímu soudu navrhuje, aby podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Ž. v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. v celém rozsahu zrušil jak tento trestní příkaz ze dne 14. 4. 2023, č. j. 101 T 40/2023-55, tak i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a také aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) k předmětné stížnosti zaslala vyjádření ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 1 NZZ 2047/2024, kdy předně zrekapitulovala obsah podané stížnosti a následně konstatovala, že se s ní a v ní obsaženou argumentací ztotožňuje. Navrhuje proto ve shodě s ministrem, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. konstatoval, že shora specifikovaným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil, jakož i zrušil všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc vrátil Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň se vyjadřuje v tom smyslu, že souhlasí s projednáním věci v neveřejném zasedání podle § 274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021. 9. Obviněnému byla podaná stížnost ministra spravedlnosti společně s vyjádřením Nejvyššího státního zastupitelství zaslána do vlastních rukou, přičemž byla doručena tzv. fikcí dne 16. 11. 2024. Obviněný se v soudem stanovené lhůtě ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil. Jelikož však Nejvyšší soud rozhodl tak, že stížnosti pro porušení zákona podané ve prospěch obviněného vyhověl, mohl rozhodnout i bez jeho souhlasu s projednáním věci v neveřejném zasedání podle § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. 10. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud neshledal důvody pro zamítnutí stížnosti pro porušení zákona podle § 268 odst. 1 písm. a), b) tr. ř., přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, pro