4 Tz 85/2009 – Nejvyšší soud

4 Tz 85/2009 ČESKÁ   REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 19. listopadu 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného  R.   J., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. 5 To 46/2001, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl  t a k t o : Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. 5 To 46/2001,       b y l   p o r u š e n    z á k o n   v ustanoveních čl. I.  písm. a) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1998, § 176 odst. 1 tr. zákona ve znění zákona č. 265/2001 Sb., § 49 odst. 1 tr. zákona, v tehdy platném znění, § 50 odst. 1 tr. zákona a § 259 odst. 4 tr. řádu v neprospěch obviněného R. J. Napadený rozsudek  s e   z r u š u j e   ve výroku o vině pod bodem a), pokud jím byl obviněný uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny dle § 176 odst. 1 tr. zákona ve znění zákona č. 265/2001 Sb. v souběhu s trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 265/2001 Sb., výrok o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a výrok o trestu zákazu činnosti. Současně  se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené výroky rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vrchnímu soudu v Olomouci  s e   p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2001, sp. zn. 48 T 8/2000, byl obviněný R. J. uznán vinným v bodě 1) výroku rozsudku trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona, v bodě 2) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona, v bodech 3) a 4) dvěma trestnými činy podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona. Za skutky uvedené v rozsudku ad 1), 2), 3) byl obviněnému v sazbě ustanovení § 250 odst. 4 tr. zákona, za použití § 35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku. Pro jeho výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 1 T 166/99, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pro skutek uvedený ad 4) soud dle § 37 tr. zákona upustil od uložení dalšího trestu. Současně byl uložen i trest zákazu činnosti dle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona spočívající v zákazu podnikatelské činnosti v oboru koupě zboží za účelem dalšího prodeje na dobu pěti let. Dále byly učiněny výroky o povinnosti obviněného dle § 228 odst. 1 tr. řádu zaplatit na náhradě škody specifikovaným poškozeným v určené výši, jeden z poškozených byl dle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání obviněný R. J. a okresní státní zástupce. Vrchní státní zástupce vzal podané odvolání zpět svým výslovně učiněným prohlášením ve veřejném zasedání dne 9. 10. 2002, a  toto zpětvzetí odvolání vzal předseda senátu na  vědomí dle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. řádu. Z podnětu odvolání, jež podal obviněný, odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek ve výrocích o vině pod body 1), 2), v celém výroku o trestu a způsobu jeho výkonu, ve výroku učiněném dle § 37 tr. zákona a výroku o náhradě škody učiněných dle § 228 odst. 1 tr. řádu ve vztahu k poškozeným M. M., J. V., J. N., P. C., P. P., L. Z. a Ing. J. Š. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu nově uznal obviněného R. J. vinným, že ačkoliv si byl vědom, že nebude schopen dostát svým závazkům a neměl dostatek finančních prostředků, a) v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu 1997, v místě svého trvalého bydliště v obci R., ul. S., okr. B., pozměnil svůj živnostenský list  vystavený OÚ B. pro předmět podnikání – obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej tak, že na psacím stroji dopsal do předmětu podnikání položku „klempířství a pokrývačství“, takto padělaný živnostenský list použil dne 8. 12. 1997 při uzavření smlouvy o dílo s B. N., bytem K., K., na kompletní opravu střechy, a v souvislosti s touto smlouvou v den uzavření smlouvy obdržel zálohu ve výši 90.000,- Kč, dne 8. 5. 1998 obdržel další zálohu ve výši 95.000,- Kč a dne 28. 5. 1998 další zálohu ve výši 119.469,80 Kč, na opakované urgence na dodání materiálu a zahájení stavby nereagoval, termíny prací oddaloval, práci neprovedl a z materiálu dodal pouze folii v hodnotě 4.334,- Kč, zálohy nevrátil a způsobil tak B. N. škodu ve výši celkem 300.135,80 Kč, b) dne 25. 1. 1998 si půjčil od M. M., bytem B., S., částku 100.000,- Kč, údajně na nákup materiálu s tím, že dluh vrátí do 15. 3. 1998, dne 26. 2. 1998 si opětovně půjčil částku 85.000,- Kč za účelem zakoupení materiálu s tím, že dluh vrátí do 4. 3. 1998, přičemž v uvedených termínech ani dosud dluh nevrátil a na urgence reagoval výmluvami a oddalováním termínu vrácení, čímž způsobil M. M. škodu ve výši 185.000,- Kč, c) dne 29. 1. 1998 uzavřel smlouvu o dílo s J. V., bytem D. n. S., N. h., na zhotovení krovů, střešních latí a bednění, v této souvislosti dne         3. 2. 1998 odebral zboží v celkové hodnotě 74.423,90 Kč, kdy mu tato částka byla vyfakturována, avšak fakturu v termínu splatnosti 14 dnů neuhradil a podmiňoval úhradu platby snížením ceny, k čemuž došlo a původní cena byla snížena na částku 66.153,90 Kč, avšak ani tuto částku ve lhůtě splatnosti ani dosud nevrátil, d) dne 25. 2. 1998 si půjčil od J. N., bytem R., n. 9. k., částku 24.000,- Kč, údajně na nákup dlažby, kterou mu měl dodat a nebo vrátit peníze do 4. 3. 1998, dále dne 13. 5. 1998 si půjčil od J. N. částku 75.000,- Kč s tím, že ji vrátí do 30. 5. 1998 a dne 18. 5. 1998 si od J. N. půjčil další částku ve výši 118.000,- Kč, údajně na nákup střešních oken V., dne 3. 6. 1998 požadoval po J. N. částku 140.000,- Kč s tím,  že do 5. 6. 1998 zaplatí všechny dluhy, pokud mu tuto požadovanou částku půjčí, J. N. mu částku 140.000,- Kč půjčil, avšak peníze do dnešního dne nesplatil, čímž způsobil J. N. škodu ve výši 357.000,- Kč e) v přesně nezjištěné době v měsíci březnu 1998, na základě ústní smlouvy o dílo provedl pro jeho firmu tesařské práce P. C., bytem D. L. s tím, že mu obv. R. J. přislíbil uhradit zálohu ve výši 30.000,- Kč a následné platby za další provedené práce, kdy na tuto částku byla R. J. vystavena faktura ze dne 1. 3. 1998, kterou však ve lhůtě splatnosti a přes četné urgence do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil P. C. škodu ve výši 30.000,- Kč, f) v přesně nezjištěné době v měsíci březnu 1998, na základě ústní smlouvy o dílo provedl pro jeho firmu tesařské práce P. P., bytem Ž., okr. Ž. n. S. s tím, že mu obv. R. J. přislíbil uhradit zálohu ve výši 30.000,- Kč, kdy na tuto částku byla R. J. vystavena faktura ze dne 1. 3. 1998, kterou  však ve lhůtě splatnosti a přes četné urgence do dnešního dne neuhradil, čímž způsobil P. P. škodu ve výši 30.000,- Kč, g) dne 22. 5. 1998 na základě rámcové kupní smlouvy odebral od firmy S. A., a. s. O., střešní krytinu v hodnotě 616.982,50 Kč, kdy na úhradu tohoto zboží mu byla poskytnuta záloha firmou P. ve výši 1.200.000,- Kč, na  zboží byla vystavena faktura ze dne 22. 5. 1998, kterou však obv. R. J. do dnešního dne neuhradil, částku ve výši 550.000,- Kč za něho uhradila firma P. a zbývající částku 66.982,50 Kč obv. R. J. dodnes dluží firmě S. A., a. s., což bylo kvalifikováno v bodě a) jednak jako trestný  čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle  § 176 odst. 1 tr. zákona podle § 176 odst. 1 tr. zákona ve znění zákona č. 265/2001 Sb., jednak v bodech a-g) jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Za tyto trestné činy, jakož i trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona v nezměněném výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ad 3) a stejný trestný čin uvedený v tomto rozsudku ad 4) byl obviněnému v sazbě § 250 odst. 3 tr. zákona, za užití ustanovení § 35 odst. 1 tr. zákona  uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku. Pro výkon trestu byl dle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl uložen dle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikatelské činnosti s předmětem podnikání obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a klempířství a pokrývačství na dobu pěti let. Současně byly učiněny výroky o náhradě škody podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. řádu. Proti výše citovanému pravomocnému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podala ministryně spravedlnosti podl