4 Tz 91/2023 — Nejvyšší soud

4 Tz 91/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 10. 2023 Spisová značka:4 Tz 91/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.91.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu Dotčené předpisy:§ 90 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 91/2023-419 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. V., proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 2 T 112/2016, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o : Pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 2 T 112/2016, byl porušen zákon v ustanovení § 90 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. V. Napadené usnesení se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Liberci se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 2 T 112/2016, rozhodl soud podle § 350 odst. 2, 3 tr. ř. ve spojení s § 90 odst. 1 tr. zákoníku o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel, který byl obviněnému P. V. uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 11. 2016, sp. zn. 2 T 112/2016, v trvání 3 let, přičemž podle § 90 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému stanovena zkušební doba 5 let. Předmětné usnesení, proti kterému nebyla podána stížnost, nabylo právní moci ve výroku ad I. dne 31. 1. 2023 a ve výroku ad II. dne 7. 2. 2023. Proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 2 T 112/2016, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. V. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 90 odst. 1 tr. zákoníku a § 350 odst. 3 tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že Okresní soud v Liberci postupoval v rozporu se zákonem, když se při rozhodování o žádosti o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti zabýval pouze aktuálně vykonávaným trestem uloženým Okresním soudem v Liberci pod sp. zn. 2 T 112/2016, aniž by reflektoval, že obviněný postupně vykonává více trestů zákazu totožné činnosti, které na sebe plynule navazují. Usnesením č. j. 2 T 112/2016-389 ze dne 31. 1. 2023 rozhodl o tom, že se podmíněně upouští pouze od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel z rozsudku Okresního soudu v Liberci sp. zn. 2 T 112/2016, aniž by ve výroku citoval další rozhodnutí, kterými byly obviněnému rovněž uloženy tresty zákazu totožné činnosti a které na sebe plynule navazovaly. Důsledkem tohoto pochybení je stav, že u obviněného bylo podmíněně upuštěno od zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel pouze ve vztahu k trestu uloženému rozsudkem Okresního soudu v Liberci sp. zn. 2 T 112/2016 v trvání 3 let. Ve vztahu k dalšímu navazujícímu trestu zákazu činnosti uloženému Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou od výkonu trestu zákazu činnosti podmíněně upuštěno nebylo a obviněnému tak tento trest stále běží. Napadeným usnesením byl tedy porušen zákon v neprospěch obviněného, neboť v důsledku pochybení soudu bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti pouze částečně. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 2 T 112/2016, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. V. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona ztotožnil a navrhl jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem, za současného vypuštění tvrzení o porušení zákona v § 350 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud proto podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného. Podle § 90 odst. 1 tr. zákoníku po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Podle § 350 odst. 1 tr. ř. předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat anebo ji nemohl vykonávat, protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. Podle § 350 odst. 2 tr. ř. o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti rozhoduje předseda senátu na návrh odsouzeného ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, může též předseda senátu mimo veřejné zasedání. Zájmové sdružení občanů se může připojit k návrhu odsouzeného, nabídne-li převzetí záruky za dovršení jeho nápravy. Byl-li návrh odsouzeného zamítnut, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. Podle § 350 odst. 3 tr. ř. rozhodnutí o tom, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu mimo veřejné zasedání. Z opisu z evidence rejstříku trestů Nejvyšší soud zjistil, že obviněnému byly postupně uloženy celkem čtyři tresty zákazu řízení motorových vozidel v celkové délce 9 let. Jedná se o odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 11. 2015, sp. zn. 3 T 95/2015, kde byl obviněnému uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v trvání 24 měsíců (výkon dne 22. 1. 2018), trestním příkazem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 7 T 173/2016, který nabyl právní moci dne 29. 11. 2016, trest zákazu řízení motorových vozidel v trvání 2 roky a 6 měsíců (výkon 3. 1. 2023), dále rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 11. 2016, sp. zn. 2 T 112/2016, který nabyl právní moci dne 28. 3. 2017, v trvání 3 let a konečně trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 13. 2. 2017, sp. zn. 2 T 17/2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2017, kde byl obviněnému uložen zákaz řízení motorových vozidel v trvání 18 měsíců. Obviněný tyto tresty, které na sebe navazovaly, vykonával plynule za sebou, přičemž v době vydání napadeného rozhodnutí vykonával trest zákazu činnosti v trvání 3 let, který mu uložil Okresní soud v Liberci ve věci sp. zn. 2 T 112/2016. V rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 33/2008 Sb. rozh. tr. je uvedeno, že z hlediska formální podmínky § 90 odst. 1 tr. zákoníku se polovina výkonu trestů zákazu téže činnosti obviněnému postupně uložených a tímto plynule za sebou vykonávaných stanoví ze součtu jejich výměry, byť žádost obviněného byla podána až po výkonu dřívějšího trestu zákazu činnosti. V přezkoumávaném případě se tak jedná o stejnou situaci, neboť je zřejmé, že postupně uložené čtyři tresty zákazu téže činnosti na sebe navazují a jsou obviněným plynule vykonávány. Odůvodnění napadeného usnesení obsahuje především