4 Tz 92/2007 — Nejvyšší soud

4 Tz 92/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 1. 2008 Spisová značka:4 Tz 92/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.92.2007.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 92/2007 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 16. ledna 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Blanky Roušalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2006 sp. zn. 12 To 71/2006, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl t a k t o : Pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2006 sp. zn. 12 To 71/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 147 odst. 1, § 149 odst. 1, § 142 odst. 1 tr. řádu v neprospěch obviněného J. S. Napadené usnesení s e z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vrchnímu soudu v Praze s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2006 sp. zn. 40 T 6/2005, byl obviněný J. S. podle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn od obžaloby pro skutek právně kvalifikovaný jako trestný čin podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona, spočívající v tom, že v období od března roku 2001 do srpna 2002 v P., L. n., na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky obviněný ing. P. J. jako generální sekretář a Ing. MUDr. A. Š., CSc. jako ředitel finančně investičního odboru na základě příkazu a po předchozí vzájemné domluvě s Ing. K. S. – bývalým vrchním ředitelem provozní sekce MZV ČR a později pověřeným generálním sekretářem, ve shodě s ním při výkonu svých funkcí postupovali v rozporu s povinností řádně spravovat cizí majetek při zadávání veřejných zakázek na rekonstrukce zastupitelských úřadů České republiky v A., Z. a N., organizovali a prováděli simulovaná výběrová řízení formou výzvy více zájemcům a to tak, že dle připraveného plánu přes servisní organizaci C., a.s., se sídlem P., K., která výběrová řízení realizovala, za předem dohodnutých podmínek oslovili vybrané stavební společnosti, z nichž konkrétní zakázku získala dopředu vybraná stavební firma, která měla dle pokynů společnosti C., a.s. obviněného Ing. J. S. nastavenou svou nabídku do výběrového řízení tak, aby vyhrála s cenou, která značně převyšovala hodnotu zakázky předpokládanou projektem, a tím zavázali Ministerstvo zahraničních věcí ČR k uzavření smluv o dílo na zhotovení jednotlivých rekonstrukcí za nápadně nevýhodných podmínek, u zakázky rekonstrukce zastupitelského úřadu v Z. navýšili cenu díla oproti cenám obvyklým o 19 713 813,- Kč, přičemž k rekonstrukci nedošlo, u rekonstrukce zastupitelského úřadu A. navýšili cenu díla o 6 408 410,- Kč, u rekonstrukce zastupitelského úřadu v N. o částku 2 325 664,-Kč,a pokusili se způsobit další škodu ve výši 19 713 813,- Kč, a tímto závažným způsobem rovněž porušili pravidla hospodářského styku stanovená v § 44 zákona č. 513/1991 Sb., o hospodářské soutěži, obviněný Ing. K. S. zosnoval v součinnosti s generálním sekretářem MZV ČR obviněným Ing. P. J. a zástupcem servisní společnosti C., a.s., obviněným T. P., která připravovala a organizovala výběrové řízení na zakázku rekonstrukce zastupitelského úřadu Z. v hodnotě 98 000 000,- Kč, vítězství pro stavební společnost B., a.s. se sídlem V. M., U K., přičemž dne 15. 7. 2002 došlo k podpisu smlouvy o dílo čj. MZV 231469/2002-FIO na rekonstrukci zastupitelského úřadu Z. mezi MZV ČR jako objednatelem, zastoupeným generálním sekretářem obviněným Ing. P. J., a zhotovitelem společností B., a.s., za což si obviněný Ing. K. S. nechal pro sebe a pro obviněného Ing. P. J. slíbit jako úplatek finanční hotovost 5 576 000,- Kč, který dne 19. 7. 2002 v obci S., okres K. předal obviněný J. S. – ředitel společnosti B., a.s., obviněnému Ing. K. S., přičemž obvinění T. P. a Ing. J. S. jako zástupci servisní společnosti C., a.s. obdrželi úplatek jako zálohu za služby v tomto výběrovém řízení ve výši 400 000,- Kč, a tuto částku jim předala obviněná E. T., obvinění J. K. a J. K., jako statutární zástupci společnosti A., s.r.o. se sídlem P., M. dne 8. 4. 2002 předali obviněné E. T. ve dvou případech před podpisem smlouvy o dílo mezi MZV ČR a firmou A., s.r.o., pro obviněného Ing. K. S. částku 1 000 000,- Kč, a v období přelomu měsíce května a června 2002 další finanční částku ve výši 4 500 000,- Kč, ze kterých obviněná E. T. následně v červnu 2002 předala obviněnému T. P. a Ing. J. S. z firmy C., a.s. finanční hotovost ve výši nejméně 200 000,- Kč za to, že obviněný Ing. K. S. po předchozí vzájemné dohodě podle předem stanoveného klíče, který je popsán výše, před obviněné Ing. P. J. a MUDr. Ing. A. Š., CSc., zařídí, že prostřednictvím společnosti C., a.s. zorganizuje a nastaví výběrové řízení na rekonstrukci zastupitelského úřadu A. dle pokynu obviněného Ing. K. S. tak, aby bylo rozhodnuto, že vítězem výběrového řízení se stane společnost A., s.r.o. Pro úplnost je třeba konstatovat, že dle stejného zákonného ustanovení byli obžaloby zproštěni i spoluobvinění Ing. K. S., E. T., Ing. P. J., Ing. MUDr. A. Š., CSc., T. P., Ing. J. S., J. K. a J. K., jejichž jednání bylo právně kvalifikováno jako trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 tr. zákona, podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona, přijímání úplatku podle § 160 odst. 1 a § 160 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákona, organizátorství trestného činu porušování povinnosti při správně cizího majetku podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 255 odst. 1, odst. 3 tr. zákona, organizátorství trestného činu přijímání úplatku podle § 10 odst. 1 písm. c) a § 160 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákona, jakož i pomoc k tomuto trestnému činu podle § 10 odst. 1 písm. c) a § 160 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákona, a pomoc k trestným činům podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k § 255 odst. 1, odst. 3 tr. zákona, § 10 odst. 1 písm. c) k § 127 odst. 1 tr. zákona. Vzhledem k tomu, že po vyhlášení rozsudku se obvinění vzdali oprávných prostředků, a to i za osoby oprávněné zákonem podat v jejich prospěch odvolání, a opravného prostředku se bezprostředně vzdal i státní zástupce, rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tj. 14. 3. 2006. Usnesením ze dne 26. 5. 2006 sp. zn. 40 T 6/2005, rozhodl Městský soud v Praze podle § 80 odst. 1 tr. řádu, že se obviněnému J. S. vrací částka 5 586 000,- Kč. Týmž usnesením byla podle § 80 odst. 1, alinea druhá tr. řádu a contrario zamítnuta žádost Ing. M. Z. na vydání částky 5 550 000,- Kč z odňaté částky. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost Ing. M. Z. (č. l. 11089 spisu) a Ministerstvo zahraničních věcí ČR (č. l. 11097). Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 10. 2006 sp. zn. 12 To 71/2006, rozhodl o stížnosti poškozeného Ministerstva zahraničních věcí ČR tak, že napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušil. O stížnosti Ing. M. Z. nerozhodl. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2006 sp. zn. 12 To 71/2006, podal podle § 266 odst. 1 tr. řádu ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. S. Podle jeho názoru byl zákon v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních § 147 odst. 1, § 148 odst. 1 písm. b) a § 142 odst. 1 tr. řádu ve vztahu k § 80 odst. 1 tr. řádu. Ministr spravedlnosti napadenému usnesení především vytýká, že jím nebylo rozhodnuto o opravném prostředku oprávněného stěžovatele Ing. M. Z., na druhé straně se naopak vrchní soud zabýval opravným prostředkem subjektu, který zjevně poškozeným ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 tr. řádu nebyl. V tomto ohledu odkázal na argumentaci, kterou užil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. II. ÚS 776/06, jímž z podnětu ústavní stížnosti obviněného Ing. K. S. bylo zrušeno identické rozhodnutí vrchního soudu vydané však ohledně tohoto obviněného. Nesouhlasí rovněž s názorem vrchního soudu, že soudem příslušným k rozhodnutí o zajištěných částkách je Krajský soud v Českých Budějovicích. Vrchní soud v Praze do svých úvah nezahrnul zjištění, že trestní věc obviněného J. S. byla vyloučena ze společného řízení a vedena samostatně, přičemž ohledně jeho trestné č