5 Tdo 1008/2005 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1008/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 10. 2005 Spisová značka:5 Tdo 1008/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1008.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1008/2005 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Roušalové a soudců doc. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. a JUDr. Jindřicha Urbánka projednal ve veřejném zasedání dne 12. října 2005 dovolání, které podal obviněný G. N. A. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 4 To 134/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 19/2003, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. s e ohledně obviněného G. N. A. z r u š u j e rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 4 To 134/2004, a to ve výroku, jímž byl tento obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušenou část výroku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se ve věci rozhoduje tak, že obviněný G. N. A. j e v i n e n , ž e v souvislosti s kvalifikovaně zastíranými obchodními případy v rámci mezinárodního řetězce různých i fiktivních subjektů a zahraničních společností, vytvořených především za účelem neoprávněného čerpání nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty v České republice, spočívajícími v tom, že G. N. A. zajistil prostřednictvím jednatele T. T.-p., s. r. o., s formálním sídlem P., ul. V O., A. I. K., v Ruské federaci u O. E.-M. M. nákup a v období od 26. 5. 1999 do 30. 7. 1999 z Ruské federace do České republiky (na letiště P.-R.) prostřednictvím společnosti P., s. r. o., se sídlem P. 1, ul. N., dovoz heteroepitaxních sloučenin galia – monokrystalů arzenidu galia (GaAs), původně s celně sazební deklarací jako křemičité desky, s pozdější opravou na chemické prvky zušlechtěné přísadami pro použití v elektronice, toto zboží pro T. T. p., s. r. o., nechal G. N. A. od počátku uložit v jím pronajatém skladu v P., ul. N. V. h., poté je jako jediný společník a jednatel společnosti A., s. r. o., se sídlem P., ul. R., formálně na tuto společnost převedl, dále je formálně předal k dalšímu prodeji Z. Z., jednatelce společnosti G. C., s. r. o., s formálním sídlem P., ul. N., která předstírala prodej tohoto zboží další společnosti B. C., s. r. o., rovněž s formálním sídlem P., ul. N., v níž figurovala v postavení společnice a jednatelky, a po částečném technologickém přepracování zboží v T. L., dne 26. 4. 2000 z letiště P.-R. realizovala s de facto přímou, zejména organizační a finanční podporou G. N. A. vývoz předmětného zboží, a to nejméně 25 600 ks destiček monokrystalů arzenidu galia (GaAs) s úhrnnou plochou 19 110 000 mm2, celně nepřesně deklarovaného jako polovodičová zařízení - heterostrukturální destičky arzenidu galia s povrchovou vrstvou oxidu titaničitého, ještě nerozřezané na čipy, cestou údajné firmy Z. s. p. a. v I. pro kupující firmu W. F. L., se sídlem ve Velké Británii, aniž uvedené obchody ve skutečnosti proběhly, poté s organizační podporou G. N. A. dne 18. 7. 2000 A. S. K. podal na F. ú. pro P. se sídlem P., ul. P., daňové přiznání za společnost B. C., s. r. o., jejíž společnicí a jednatelkou byla Z. Z., k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2000, jímž ke škodě České republiky vědomě bez právního titulu uplatnili požadavek na navrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty v celkové výši 91 347 693,- Kč, přičemž k vydání částky nedošlo jen na základě ostražitosti a zásahu pracovníků správce daně, tj. F. ú. pro P., t e d y zosnoval a řídil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, že vyláká výhodu na dani, spáchá čin nejméně se dvěma osobami a způsobí takovým činem škodu velkého rozsahu, v úmyslu tento trestný čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, t í m s p á c h a l pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 148 odst. 2, 3 písm. a), odst. 4 tr. zák. jako organizátor podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák. a z a t o s e o d s u z u j e podle § 148 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku roku. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. se obviněný pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, odst. 2 tr. zák. se obviněnému ukládá trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 45 T 19/2003, byl obviněný G. N. A. uznán vinným trestnými činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a odst. 1, 2 tr. zák. a pokusem trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 148 odst. 2, 3 písm. a), 4 tr. zák., spáchanými ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. společně se Z. Z., a A. S. K., za které mu byl podle § 148 odst. 4 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání devíti roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Jako soud odvolací rozhodl ve věci Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 4 To 134/2004, kterým z podnětu odvolání obviněných G. N. A., Z. Z. a A. S. K. napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil v celém rozsahu ohledně G. N. A. a Z. Z. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl mj. tak, že obviněného G. N. A. uznal vinným trestnými činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a odst. 1, 2 tr. zák. a pokusem trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 148 odst. 2, 3 písm. a), 4 tr. zák., za které mu byl podle § 148 odst. 4 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Shora citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze napadl obviněný G. N. A. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání obviněný podal proti všem výrokům týkajícím se jeho osoby, tj. jak proti výroku o vině oběma trestnými činy tak i proti výroku o trestu. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný námitkami k trestnému činu porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi popřel naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu, neboť předmětné zboží bylo znalcem označeno za odpad a nejednalo se o zboží dvojího určení. Vrchní soud výrok o vině opíral o zákon č. 21/1997 Sb., ačkoliv tento zákon byl v době rozhodování odvolacího soudu již neplatný a byl nahrazen zákonem č. 594/2004 Sb. Soud se měl zabývat tím, zda nová právní úprava není pro obviněného výhodnější. Obviněný ani nemohl být pachatelem tohoto jednání, neboť nebyl ve smyslu zákona dovozcem ani vývozcem tohoto zboží a v úvahu přicházela toliko nějaká forma účastenství, která však byla vzhledem k zásadě akcesority a neexistenci hlavního pachatele vyloučena. Podle názoru dovolatele nebyla také naplněna subjektivní stránka tohoto trestného činu, neboť dokonce osoby příslušně odborně zaměřené převážně zastávaly názor, že destičky arzenidu galia nepatří mezi zboží dvojího užití. Došlo tedy k porušení § 3 odst. 1 tr. zák., § 4 tr. zák., § 9 tr. zák., § 10 tr. zák. jakož i § 124a odst. 2 tr. zák. V případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby pak došlo k porušení § 9 tr. zák. a § 10 tr. zák., neboť pachatelem tohoto trestného činu může být buď plátce daně z přidané hodnoty, daňový poradce nebo osoba, která předstírá, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Obviněný žádnou takovou osobou nebyl, když i vrchní soud připustil, že u tohoto jednání vystupoval převážně jako organizátor. Z těchto důvodů dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupite