5 Tdo 1021/2025 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1021/2025-1225 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. K., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 11 To 171/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 101/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 2. 2025, sp. zn. 6 T 101/2024, byl obviněný J. K. uznán vinným pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“). Za tento trestný čin a za další sbíhající se přečin podvodu mu byl podle § 209 odst. 4 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 60 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně dále podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2021, sp. zn. 11 T 5/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému též povinnost nahradit poškozeným konkrétně uvedeným ve výroku rozsudku soudu prvního stupně škodu. 2. Uvedeného zločinu se obviněný J. K. podle rozsudku soudu prvního stupně dopustil (zjednodušeně uvedeno) následovně. Obviněný v období od 31. 1. 2021 do 9. 6. 2021 vylákal od různých poškozených fyzických osob v úmyslu pro sebe získat neoprávněný majetkový prospěch finanční prostředky, které byly zasílány na bankovní účty obchodní společnosti Bio-sanace, spol. s r. o., IČ: 08715173, se sídlem Sokolovská 399, Praha 8 (dále jen „Bio-sanace“), a K. Č., zčásti předávány v hotovosti. Činil tak pod záminkou údajného zprostředkování výhodnějšího nákupu stavebního materiálu, který však poškozeným fyzickým osobám nedodal ve smluveném rozsahu ani v daném termínu. Zčásti stavební materiál přitom u poškozených stavebních společností objednal, ale v plném rozsahu a ve smluveném termínu neuhradil, přestože byl stavební materiál jemu nebo jeho zákazníkům stavebními společnostmi dodán. Přitom takto jednal jako zástupce a stavební technik obchodní společnosti Bio-sanace, za kterou jednal za tichého souhlasu a postupně udílených plných mocí jedinou jednatelkou a tehdejší přítelkyní, Anetou Lapáčkovou. Od počátku uzavírání těchto smluv se svými zákazníky a stavebními společnostmi přitom dobře věděl, že nedostojí a ani nemůže dostát svým závazkům, a to s ohledem na nepříznivé finanční poměry své i společnosti. Takto jednal v devíti případech konkrétně specifikovaných ve výroku rozsudku soudu prvního stupně. Získané finanční prostředky si následně ponechal a užil pro vlastní potřebu. Tímto svým jednáním způsobil poškozeným fyzickým a právnickým osobám celkovou škodu ve výši 3 664 866,29 Kč. Uvedených jednáních se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 12. 10. 2018, sp. zn. 2 T 57/2018, který nabyl právní moci dne 18. 10. 2018, odsouzen za spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu odnětí s vobody v trvání 12 měsíců, rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 14 T 70/2020, který nabyl právní moci dne 11. 3. 2021, odsouzen za spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, který byl následně zrušen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 3 T 96/2020, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2022, a kterým mu byl mimo jiné, za spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 20 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a který vykonal dne 20. 3. 2023. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 11 To 171/2025. II. Dovolání obviněného 4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný J. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. Obviněný nejprve namítl, že do svého nástupu do nemocnice v květnu 2021 zcela plnil závazky obchodní společnosti Bio-sanace, všem zákazníkům tedy dodal stavební materiál a uhradil všechny faktury dodavatelům. Nesouhlasil proto se závěrem soudů nižších stupňů, že jeho podvodný úmysl existoval již od počátku jeho jednání. Nadto doplnil, že k prodlení s plněním závazků došlo až v době, kdy jeho účast v obchodní společnosti Bio-sanace skončila. 6. Obviněný dále namítl, že soudy nižších stupňů dovodily jeho trestní odpovědnost pouze na základě jeho trestní minulosti a množství exekučních řízení, avšak jeho úmysl dopustit se trestného činu podvodu nebyl prokázán, neboť v době jeho působení v obchodní společnosti Bio-sanace plnil závazky této obchodní společnosti vůči zákazníkům i dodavatelům. V této souvislosti uvedl příklad u obchodní společnosti Den Braven Czech and Slovak, a. s., které uhradil 9 z 10 faktur, přitom splatnost poslední neuhrazené faktury byla stanovena až na dobu, kdy již nepůsobil v obchodní společnosti Bio-sanace. Stejně tak bylo prokázáno, že poškozeným J. Z. a D. R. byl stavební materiál dovezen na jimi určené místo, avšak pro neuhrazení závazků byl opět dodavatelem odvezen zpět. K odvozu materiálu však došlo až po jeho nástupu do nemocnice, úhradu faktury tak nemohl ovlivnit. Také Aneta Lapáčková vypověděla, že ve prospěch obchodní společnosti Bio-sanace a klientů pracoval, zabýval se zakázkami, řešil veškeré záležitosti, komunikoval se zákazníky apod. Uvedené tak podle obviněného svědčí o závěru, že neměl úmysl dopustit se podvodu. 7. Obviněný se dále hájil tím, že se snažil podnikat řádně, k tomu soudu prvního stupně doložil fotografie, na kterých je vidět, že se ve skladu, který využíval, nacházelo větší množství stavebního materiálu. Pro soudy nižších stupňů však tento důkaz nebyl významný, což svědčí o tom, že hodnotily provedené důkazy pouze v jeho neprospěch, nikoli objektivně. Nesouhlasil také s tím, že soudy nižších stupňů vyhodnotily jednání Anety Lapáčkové jako oprávněné a pochopitelné, když převedla obchodní společnost Bio-sanace na bílého koně. Nadto tato svědkyně uváděla, že s podnikáním obviněného neměla nic společného, přitom s ním probírala obchodní a marketingovou strategii, za tuto obchodní společnost sama jednala a jednala též s obchodními zástupci této obchodní společnosti. 8. Závěrem obviněný namítl, že rozhodnutí soudů nižších stupňů jsou vnitřně rozporná, je-li v nich uvedeno na jednu stranu, že svědkyně Aneta Lapáčková nevěděla o jeho dluzích, na stranu druhou, že této svědkyni byla jeho finanční situace známa. 9. Ze všech uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvnímu stupně k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření k dovolání 10. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který nejprve shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dovolací námitky obviněného. 11. Státní zástupce nejprve uvedl, že námitky obviněného podřazené pod dovolací důvod podle § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř. tomuto dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jsou založeny na pouhé polemice s rozhodnými skutkovými zjištěními učiněnými soudy nižších stupňů. 12. K dalším námitkám, kterými obviněný zpochybnil naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu státní zástupce uvedl, že tyto námitky odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. jen s velkou mírou benevolence, neboť jimi nesouhlasil s výsledky provedeného dokazování a na základě tohoto odlišného názoru na rozhodná skutková zjištění namítal vadné posouzení úmyslného zavinění. K těmto námitkám státní zástupce uvedl, že rozhodná skutková zjištění učiněná v tomto trestním řízení svědčí o tom, že obviněný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu podvodu, včetně subjektivní stránky. Obviněný totiž při vědomí své nepříznivé majetkové situace sjednával s poškozenými jednak závazky na zprostředkování dodávek stavebního materiálu, za tímto účelem od nich přebíral finanční prostředky, přitom však poškozeným dodal pouze část sjednaného stavebního materiálu, jednak od dalších poškozených dodavatelů odebral stavební materiál, za který jim v celém rozsahu nezaplatil, musel proto být alespoň srozuměn s tím, že zasáhne do majetkových práv těchto poškozených. Obviněný tak svými novými příjmy hradil některé staré dluhy, což nakonec vedlo ke zhroucení tohoto modelu podnikání. Hospitalizace obviněného v období od 7. 5. do 19. 5. 2021 pak nemohla