5 Tdo 1023/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1023/2022 citace  Právní věta:Za odstranění nebezpečí ve smyslu § 20 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku nelze považovat dočasné znepřístupnění internetových stránek, prostřednictvím kterých pachatel uváděl v omyl jiné osoby, aby od nich vylákal peníze na nákup neexistujících dluhopisů v rozsahu způsobení škody velkého rozsahu. Takové jednání není důvodem zániku trestní odpovědnosti za přípravu zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 5. 2023 Spisová značka:5 Tdo 1023/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.1023.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dobrovolné upuštění od přípravy Podvod Příprava k trestnému činu Dotčené předpisy:§ 20 odst. 1 tr. zákoníku § 20 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 209 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:27. 9. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:12 / 2024 Anotace:Rozsudkem příslušného krajského soudu jako prvostupňového byli obviněný a právnická osoba – obchodní společnost uznáni vinnými přípravou zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl příslušný vrchní soud tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. Proti citovanému usnesení tohoto soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Nejvyšší soudu ve svém rozhodnutí řešil otázku, zda za odstranění nebezpečí ve smyslu § 20 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku lze považovat dočasné znepřístupnění internetových stránek, prostřednictvím kterých pachatel uváděl v omyl jiné osoby, aby od nich vylákal peníze na nákup neexistujících dluhopisů v rozsahu způsobení škody velkého rozsahu a dospěl k závěru, že nikoliv. Takové jednání proto není důvodem zániku trestní odpovědnosti za přípravu zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1023/2022-1755 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2023 o dovolání, které podal obviněný M. K., nar. XY, trvale bytem XY č. XY, XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 1 To 123/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 T 1/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. 32 T 1/2021, byli obviněný M. K. a právnická osoba – obchodní společnost B. & P., uznáni vinnými přípravou zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl obviněnému M. K., uložen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let a 9 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o souhrnném trestu v rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. 74 T 104/2020, a výrok o trestu v trestním příkaze Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 2020, sp. zn. 7 T 57/2020; zároveň byla zrušena všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tyto zrušené výroky, pokud jejich zrušením pozbyla podkladu. Obviněné právnické osobě – obchodní společnosti B. & P. byl podle § 16 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, uložen trest zrušení právnické osoby. 2. Skutek, který byl kvalifikován jako příprava zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spočíval ve stručnosti v tom, že obviněný M. K. v době od 5. 4. 2018 jako jediný jednatel obchodní společnosti B. & P., oprávněný zastupovat tuto společnost samostatně, a obviněná právnická osoba – obchodní společnost B. & P. na základě jednání svého jediného jednatele M. K., vedeného v jejím zájmu, se záměrem ke škodě předem nezjištěných upisovatelů dluhopisů, jež měly být údajně emitovány obchodní společností SILEDA COMPANY, s. r. o., a obchodní společností Právo a daně, s. r. o., získat finanční prostředky v celkové výši 50 milionů Kč, přestože jim bylo známo, že obchodní společnost SILEDA COMPANY, s. r. o., ani obchodní společnost Právo a daně, s. r. o., nerozhodly o žádné emisi dluhopisů a nerealizují žádnou emisi dluhopisů, v blíže nezjištěné době nejméně od 5. 4. 2018 do 18. 8. 2019 v Ostravě a z dalších přesně nezjištěných míst zajistili, aby na veřejně přístupných internetových stránkách www.dluhopisyfirem.cz byla v záložce EMITENTI nejméně v období od 18. 8. 2018 do 18. 8. 2019 uveřejněna nepravdivá oznámení o tom, že výše uvedené společnosti nabízí emisi dluhopisů za účelem financování jejich podnikatelských aktivit. V důsledku zjištění takto nepravdivě uveřejněných oznámení o emisích dluhopisů ze strany oprávněných zástupců obchodní společnosti SILEDA COMPANY, s. r. o., a učinění oznámení o nich na Policii České republiky dal obviněný M. K. pokyn k deaktivaci uvedených nabídek, přičemž vzhledem k tomu, že během doby, kdy byla nabídka uveřejněna, se nepřihlásil žádný zájemce o emisi těchto dluhopisů a že obvinění již neučinili žádné další kroky bezprostředně směřující k vylákání peněžních prostředků od potenciálních upisovatelů, nedošlo ke vzniku zamýšlené škody ve výši 50 milionů Kč. 3. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 1 To 123/2021, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. II. Dovolání obviněného a jeho doplnění 4. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný M. K., prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Obviněný v podaném dovolání především zopakoval své námitky, které uplatnil již v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. 5. V dovolání obviněný po shrnutí dosavadního průběhu řízení namítl, že zjištěný skutkový děj nenaplňuje znaky trestného činu, protože zde chybí zejména prvek protiprávnosti a nebyla naplněna objektivní ani subjektivní stránka skutkové podstaty přípravy trestného činu podvodu podle § 20 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. 6. Obviněný ve svém dovolání argumentuje tím, že škoda vyčíslená soudy nemohla být způsobena ani osobám, které byly označeny jako „předem nezjištění upisovatelé korporátních dluhopisů“, ani obchodním společnostem SILEDA COMPANY, s. r. o., a Právo a daně, s. r. o., které byly označeny za poškozené a které nemohly být zavázány k jakémukoliv plnění na základě informací uveřejněných na internetových stránkách a nemohlo po nich být ani nic vymáháno. 7. Soud prvního stupně měl podle názoru obviněného rozhodnout podle § 226 písm. b) tr. ř. a učinit zprošťující výrok, namísto toho však v rozporu s principem in dubio pro reo vyslovil odsuzující výrok. Pochybení odvolacího soudu pak spočívalo v tom, že ve svém rozhodnutí nenapravil tuto vadu, v důsledku čehož došlo k porušení práva obviněného na spravedlivý proces, přičemž porušení tohoto práva je subsumovatelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 8. Ve svém dovolání poté obviněný opětovně a podrobně poukázal na to, že emise korporátních dluhopisů je velmi složitým a striktním procesem s obligatorními náležitostmi. V daném případě však nebyly splněny tyto obligatorní podmínky pro uskutečnění emise, proto z pozice obviněného nebylo možné zajistit prodej dluhopisů výše uvedených společností. Jak dále obviněný zdůraznil, na internetových stránkách byly v emisních podmínkách uvedeny velmi kusé informace, na jejichž základě by žádný, byť amatérský investor nepřistoupil k uzavření smlouvy o prodeji a koupi korporátního dluhopisu. Tyto informace byly navíc vnitřně rozporné, a to např. v datech, takže nemohly být způsobilé uvést kohokoliv v omyl a přilákat jej k uzavření smlouvy o prodeji a koupi korporátních dluhopisů. 9. Dále obviněný vytkl chybný a nedostatečný postup orgánů činných v trestním řízení, které měly zjistit, zda nějaký potenciální zájemce o koupi korporátního dluhopisu navštívil internetové stránky, aby se mohl seznámit s emisními podmínkami, a následně, pokud by taková osoba existovala, mohly ji vyslechnout a dotázat se, z jakého důvod