5 Tdo 1502/2014 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1502/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 12. 2015 Spisová značka:5 Tdo 1502/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:5.TDO.1502.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák. § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. § 129a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. § 8 odst. 1, § 129a odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C EU Zveřejněno na webu:11. 4. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí -II.ÚS 1302/16JUDr. Jiří Zemánekodmítnuto2.10.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1502/2014-183 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2015 o dovolání, které podal obviněný JUDr. J. T., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 9 To 10/2014, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 3/2011, t a k t o : Podle § 265j tr. řádu se dovolání obviněného JUDr. J. T. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 40 T 3/2011, byli obvinění JUDr. J. T. a Ing. M. P., DiS., za jednání uvedené ve výroku o vině tohoto rozsudku uznáni vinnými trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2009. (dále jen „tr. zákon“), dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 a § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c) tr. zákona, dále pokusem trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 8 odst. 1 a § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákona a pokusem trestného činu poškozování finančních zájmů Evropských společenství podle § 8 odst. 1 a § 129a odst. 1, odst. 4 písm. b), c) tr. zákona. Obviněnému JUDr. J. T. byl podle § 158 odst. 2 a § 35 odst. 1 tr. zákona uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon soud prvního stupně podmíněně odložil podle § 60a odst. 1, 2 a § 58 odst. 1 tr. zákona na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Dále mu byl podle § 49 odst. 1 tr. zákona uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání a podnikatelské činnosti v souvislosti s implementací regionálních operačních programů, hodnocením projektových žádostí o dotaci a čerpáním dotací ze strukturálních fondů Evropské unie, státního rozpočtu a rozpočtu krajů, a to na dobu pěti let. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba obvinění i státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze v neprospěch obou obviněných. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem z podnětu odvolání státní zástupkyně a obviněného Ing. M. P., DiS., podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. řádu tak, že napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu, a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl. Obviněného JUDr. J. T. uznal vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zákona, dále trestným činem pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona a trestným činem poškozování finančních zájmů Evropských společenství podle § 129a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 a § 129a odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákona. Odvolací soud uložil obviněnému JUDr. J. T. podle § 158 odst. 2 a § 35 odst. 1 tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podmíněně odložil podle § 60a odst. 1, 2 a § 58 odst. 1 tr. zákona na zkušební dobu pěti roků za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Rovněž mu stejně jako soud prvního stupně uložil podle § 49 odst. 1 tr. zákona trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání podnikatelské činnosti v souvislosti s implementací regionálních operačních programů, hodnocením projektových žádostí o dotaci a čerpáním dotací ze strukturálních fondů Evropské unie, státního rozpočtu a rozpočtu krajů na dobu deseti roků. Vrchní soud v Praze dále rozhodl tak, že obviněného Ing. M. P., DiS., podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil v celém rozsahu obžaloby státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 5. 9. 2011, sp. zn. 9 VZV 3/2010. JUDr. J. T. se podle rozsudku soudu druhého stupně výše uvedených trestných činů dopustil tím, že v době od 27. 3. 2009, kdy Regionální radou regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen „Regionální rada“) byla vyhlášena veřejná soutěž pod názvem Pátá výzva k předkládání žádostí o dotace (dále jen „Pátá výzva“) z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (dále jen „ROP Jihozápad“), do 6. 11. 2009, kdy výbor Regionální rady schválil výsledný seznam projektů ke schválení, jako osoba odpovědná za provedení Páté výzvy ROP Jihozápad, a to v postavení ředitele úřadu Regionální rady se záměrem zasahovat do procesu věcného hodnocení podaných žádostí a projektů zejména proto, aby soutěžní projekty podané v rámci Plzeňského a Jihočeského kraje celkově čerpaly srovnatelný objem peněz z finanční částky alokované pro Pátou výzvu ROP Jihozápad v celkové výši 3 745 963 014,48 Kč, čímž chtěl zajistit podporu zástupců obou krajů při hlasování ve výboru Regionální rady o výsledném seznamu projektů ke schválení, ačkoli věděl, že je nutné postupovat v souladu s účinnou verzí Operačního manuálu a Příručkou kontrolora, jednal v rozporu se závazným postupem upraveným ve výše uvedených dokumentech, když: - s využitím Interního sdělení ředitele úřadu Regionální rady ze dne 17. 3. 2008 (dále jen „Interní sdělení“) omezil nezávislost a objektivitu hodnotitelů při provádění věcného hodnocení projektů tím, že povolil, aby hlavní a vedlejší hodnotitel navzájem konzultovali své výsledky a usnesli se na společném konsensu v podobě bodového hodnocení, čímž změnil závazný postup stanovený v kapitole 10 Operačního manuálu, - v době od 19. 8. 2009 do 16. 10. 2009 organizoval činnost podřízených pracovníků tak, aby výsledky věcného hodnocení projektů nebyly hodnotiteli po provedení hodnocení vloženy do předepsaného informačního systému MONIT 7+, ale byly vkládány výlučně do jiného s vědomím obviněného záměrně vytvořeného informačního systému, který umožňoval provádění změn věcného hodnocení a byl schopen vypočítat výsledné bodové hodnocení jednotlivých projektů a sestavit jejich vzájemné pořadí, - pověřil podřízené Ing. M. P., Dis., a Ing. M. S., aby nejméně jednou v týdnu zpracovávali a k jeho rukám zasílali průběžné pořadí již ohodnocených projektů, čímž získal souhrnnou informaci o výsledcích věcného hodnocení projektů, ačkoli taková sestava měla být generována výhradně s využitím informačního systému MONIT 7+, - aniž by měl jakýkoli podnět od pověřených hodnotitelů, uložil vybraným externím hodnotitelům, aby každý odborně posoudil 17 projektů a v rámci toho provedl celé věcné hodnocení projektů, a pověřeným hodnotitelům nařídil využít posudky externích hodnotitelů jako odborné stanovisko pro jejich postup při věcném hodnocení, dne 9. 10. 2009, rovněž v rozporu se závazným postupem upraveným v Operačním manuálu a Příručce kontrolora, zasahoval do procesu věcného hodnocení projektů tím, že na základě souhrnné informace o výsledném pořadí projektů, která nasvědčovala tomu, že projekty z obvodu Jihočeského kraje budou v celkovém výsledku úspěšnější než projekty z Plzeňského kraje, před vložením bodového hodnocení jednotlivých projektů do informačního systému MONIT 7+ určil celkem dvacet projektů (10 z Jihočeského kraje a 10 z Plzeňského kraje), jejichž věcné hodnocení bylo již ukončeno (pozn. ohledně popisu jednotlivých projektů Nejvyšší soud odkazuje na přesné znění tzv. skutkové věty napadeného rozsudku), a rozhodl, že dne 12. 10. 2009 budou tyto projekty z důvodu tzv. objektivizace hodnoceny „kontrolně“ znovu, ačkoliv Operační manuál ani Příručka kontrolora žádný takový zásah do jednou ukončeného věcného hodnocení neumožňuje, přičemž věděl, že změna v osobě hodnotitele se s velkou pravděpodobností promítne do výsledku hodnocení a že i malá změna hodnocení může mít zejména u hraničních projektů vliv na podporu těchto projektů, a svým výběrem záměrně zvýhodnil projekty z Plzeňského kraje na úkor projektů z kraje Jihočeského, když do něj zařadil projekty tak, že případná změna v důsledku "kontrolního" hodnocení mohla reálně prospět u projektů z Jihočeského kraje pouze jednomu projektu z deseti, zatímco v případě projektů z Plzeňského kraje mohla prospět sedmi projektům z deseti, dne 12. 10. 2009 tzv. objektiviza