5 Tdo 265/2010 — Nejvyšší soud

5 Tdo 265/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1e 265b/1g Datum rozhodnutí:24. 3. 2010 Spisová značka:5 Tdo 265/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.265.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 256c odst. 2 tr. zák. § 67 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 5. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 265/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2010 o dovolání obviněného Ing. K. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 61 To 234/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 43/2008, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 61 To 234/2009. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265lodst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e, aby věc obviněného Ing. K. S. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 44 T 43/2008, byl obviněný Ing. K. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Za tuto trestnou činnost byl obviněný podle § 250 odst. 3 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému V. S., bytem K., částku ve výši 151.594 Kč. Podle § 226 písm. b) tr. ř. byl obviněný Ing. K. S. zproštěn viny pro celkem osm dílčích skutků, které původně byly kvalifikovány rovněž jako další útoky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byly poškozená společnost Genericon, s. r. o., se sídlem Praha 2, Šafaříkova 456/3, a poškozená společnost Telefónica O2 Czech Republic, a. s., se sídlem Praha 3, Olšanská 55, odkázány s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný Ing. K. S. odvolání, o němž Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 61 To 234/2009, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v odsuzující části a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem předlužení podle § 256c odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že jako jediný jednatel a společník společnosti S.-S., s. r. o., se sídlem P., J., přestože věděl, že jeho společnost je insolventní a zadlužená za období předchozího podnikání, a srozuměn s tím, že tak nemusí být schopna řádně a včas hradit závazky svým dodavatelům: 1. dne 4. 6. 2003 uzavřel s poškozenou společností Lokus, a. s., se sídlem Praha 10, V Korytech 1537, smlouvu o nájmu stavebního výtahu, včetně provedení jeho montáže, demontáže a dopravy, kdy sjednaná cena byla fakturována jednou za kalendářní měsíc se splatností 14 pracovních dnů po doručení faktury, a to fakturou na částku 15.884,40 Kč se splatností do 15. 8. 2003, jenž byla uhrazena až 13. 1. 2004, fakturou na částku 15.884,40 Kč se splatností do 16. 9. 2003, jenž byla uhrazena až 25. 2. 2004 a fakturou na částku 15.372 Kč se splatností do 16. 10. 2003, jenž byla uhrazena až 6. 5. 2004, dále fakturou na částku 15.884,40 Kč se splatností do 17. 11. 2003, jenž byla částečně uhrazena až 25. 5. 2004 částkou 2.628 Kč, a dále fakturou na částku 15.372 Kč se splatností do 18. 12. 2003, fakturou na částku 4.611,60 Kč se splatností do 20. 1. 2004 a fakturou na částku 13.946 Kč se splatností do 4. 2. 2004, přičemž z těchto faktur nebylo jeho společností zaplaceno ničeho a poškozené společnosti tak způsobil škodu ve výši 96.954,80 Kč, 2. dne 5. 6. 2003 uzavřel s poškozenou společností ALS, s. r. o., se sídlem Praha 7, Korunovační 29, smlouvu o nájmu fasádního lešení Alfix a ochranných sítí, přičemž cena za dopravu, montáž, užívání a demontáž byla určena jako jednotková a měla být placena podle vystavených faktur, a to fakturou na částku 80.470,40 Kč se splatností do 14. 7. 2003, fakturou na částku 8.167 Kč se splatností do 15. 8. 2003, fakturou na částku 38.155,50 Kč se splatností do 15. 8. 2003, fakturou na částku 38.155,50 Kč se splatností do 15. 9. 2003, fakturou na částku 37.045,30 Kč se splatností do 15. 10. 2003, přičemž jeho společností byla uhrazena při podpisu nájemní smlouvy pouze záloha 15.000 Kč a dále až dne 23. 9. 2003 částka 20.000 Kč, a poškozené společnosti tak způsobil škodu ve výši 186.993,70 Kč, 3. v listopadu a prosinci 2003 odebral od poškozeného V. S. dřevěná okna a dveře v hodnotě 171.594,20 Kč, přičemž jej ujistil, že cenu za odebraná okna uhradí obratem, kdy cena měla být placena podle vystavených faktur na 106.000,70 Kč se splatností do 12. 11. 2003 a na 65.593,50 Kč se splatností do 18. 12. 2003, ze kterých jeho společnost uhradila až dne 4. 5. 2004 pouze částku 20.000 Kč a poškozenému tak způsobil škodu ve výši 171.594,20 Kč, 4. v době od dubna do května 2004, ve dnech 21. 4. 2004, 26. 4. 2004, 5. 5. 2004, 10. 5. 2004 a 11. 5. 2004 postupně odebral od poškozené společnosti Dipro Praha, v. o. s., se sídlem Praha 3, Malešická 2749/18, stavební materiál v hodnotě 344.443 Kč na základě rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 7. 4. 2004, přičemž kupní cena měla být placena podle vystavených faktur, a to faktury na 98.913 Kč se splatností do 26. 4. 2004, jenž byla částečně v době splatnosti uhrazena částkou 65.000 Kč, a dále faktury na 81.663 Kč se splatností do 29. 4. 2004, faktury na 39.753 Kč se splatností do 12. 5. 2004, faktury na 92.273 Kč se splatností do 17. 5. 2004 a faktury na 31.841 Kč se splatností do 18. 5. 2004, přičemž z těchto faktur nebylo jeho společností zaplaceno ničeho a poškozené společnosti tak způsobil škodu ve výši 279.443 Kč. Za tento trestný čin byl obviněnému Ing. K. S. podle § 256c odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozenému V. S., bytem K., částku ve výši 151.594 Kč. Proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 61 To 234/2009, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 44 T 43/2008, podal obviněný Ing. K. S. prostřednictvím obhájce JUDr. Františka Novotného dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Tyto dovolací důvody dále odůvodnil tím, že z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, znaleckého posudku a jeho dodatku, vypracovaného znalcem Ing. Josefem Chyťou, a stejně tak z výpovědi tohoto znalce, vyplývá, že znalec i soud prvního stupně došli k závěru, že společnost S.-S., s. r. o., za níž jako jednatel a jediný společník v předmětné době jednal, byla zřejmě insolventní, nikoliv však předlužená. V dodatku znaleckého posudku znalec jednoznačně konstatoval, že společnost S.-S., s. r. o., ke konci roku 2002 předlužena nebyla. Dále dovolatel vyjádřil názor, že odvolací soud zaměnil pojem předlužení za pojem insolvence, resp. úpadek, což nejsou pojmy totožné. V tomto dále odkazuje na ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, a na ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Obviněný opakovaně uváděl v rámci celého trestního řízení, že společnost S.-S., s. r. o., nemohla být předlužená, neboť po zahrnutí tržní ceny nemovitostí vykazovala předmětná společnost kladnou hodnotu vlastního kapitálu, a to ke dni 1. 1. 2003 – hodnotu vlastního kapitálu 4.773.142 Kč a ke dni 30. 4. 2004 hodnotu vlastního kapitálu 1.057.656 Kč. Podle mínění dovolatele je zřejmé, že kdyby byl pouze nemovitý majetek společnosti zpeněžen, postačoval by ke krytí veškerých známých závazků společnosti. Lze tedy zřejmě připustit, že společnost byla insolventní z toho hlediska, že měla více věřitelů a závazků po lhůtě splatnosti. Nelze hovořit o úpadku, resp. o insolvenci z hlediska předlužení. Předlužení je pouze jednou z forem úpadku a tyto pojmy nelze formálně