Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný Bc. Jindřich Král, bytem Krakovská č. 1085/4, Ostrava-Hrabůvka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 5. 2024, sp. zn. 4 To 14/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 T 7/2023, takto:…
5 Tdo 306/2025-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný Bc. Jindřich Král, bytem Krakovská č. 1085/4, Ostrava-Hrabůvka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 5. 2024, sp. zn. 4 To 14/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 T 7/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2024, sp. zn. 34 T 7/2023, byl obviněný Bc. Jindřich Král shledán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl obviněnému uložen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Dále byl obviněnému uložen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 300 Kč, celkem tedy ve výši 120 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v měsíčních splátkách, přičemž jedna splátka činí 2 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích na dobu 5 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost, aby nahradil poškozené České republice, zastoupené Úřadem práce České republiky, škodu ve výši 5 831 073 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému dále uloženo, aby s obviněnou Ivou Novákovou nahradili společně a nerozdílně poškozené České republice, zastoupené Úřadem práce České republiky, škodu ve výši 242 913 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká republika, zastoupená Úřadem práce České republiky, odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Podstata trestné činnosti obviněného Bc. Jindřicha Krále spočívala ve stručnosti v tom, že v období nejméně od 12. 8. 2014 do 31. 12. 2014 v Ostravě, Praze, Brně i na jiných místech České republiky společně s ostatními obviněnými po předchozí vzájemné domluvě a ve vzájemné součinnosti, vedeni záměrem obohatit odběratele obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., IČ: 28620810, trestně stíhané samostatně, o jejíž vině dosud nebylo rozhodnuto (dále jen „Uneco optima, s. r. o.“), a současně zkrátit ve větším až velkém rozsahu Českou republiku na odvodech do státního rozpočtu podle § 82 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), ačkoli jim bylo známo, že odběratelé obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., jsou podnikatelskými subjekty zaměstnávajícími více než 25 zaměstnanců, nesplňují podmínku zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením stanovený zákonem o zaměstnanosti a mají v této souvislosti povinnost provést a vykázat odběr náhradního plnění odběrem zboží či služeb od zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo provést odvody do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku 2014 za každého nezaměstnaného zaměstnance (osobu zdravotně postiženou), již měli podle zákona zaměstnat, v rozporu s ustanoveními § 81 a § 82 zákona o zaměstnanosti a s vědomím, že zboží dodavatele – obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., nebude nikdy expedováno a odběratelem převzato, odběratel toto zboží nepotřebuje ke své podnikatelské činnosti a obratem zboží formálně přeprodá dalšímu podnikatelskému subjektu, přičemž jediným cílem obchodu bude účetní dodávka zboží odběrateli v režimu náhradního plnění, její vykázání odběratelem před místně příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky a vyhnutí se povinnosti provést odvody do státního rozpočtu za odběratelem nezaměstnané osoby zdravotně postižené, které měl povinnost zaměstnat. Obviněný Bc. Jindřich Král, jako obchodní ředitel obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., tedy
- realizoval jednání s odběrateli a sjednával s nimi dohody o poskytnutí dodávek zboží a služeb v režimu náhradního plnění,
- zajišťoval vystavování faktur obchodní společností Uneco optima, s. r. o., ve třech číselných řadách,
- za účelem zvýšení limitu pro poskytnutí dodávek v režimu náhradního plnění sjednal společenské smlouvy s dalšími subjekty zaměstnávajícími více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, a to obchodní společností DEFENDIT CORDIS, s. r. o., IČ: 29395917, a právnickou osobou Ergon-chráněná dílna, o. s., IČ: 26640899 (nyní Ergon – sociální podnik, z. s.), a vytvořil účelová sdružení Uneco-Defendit a Uneco-ERGON,
- sjednal dohodu s obchodní společností ExaSoft Holding, a. s., IČ: 29383161 (dále jen „ExaSoft Holding, a. s.“), týkající se formálního účetního převodu vlastnictví zboží, uloženého ve skladech obchodní společnosti ExaSoft Holding, a. s., s tím, že zboží bude po účetním přeprodání účetně vráceno této obchodní společnosti za obratovou provizi uhrazenou obchodní společností Uneco optima, s. r. o., obchodní společnosti ExaSoft Holding, a. s.,
- dával fakturantkám obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., pokyny k vystavení faktur za prodej výpočetní techniky a příslušenství k výpočetní technice v režimu náhradního plnění včetně pokynů ohledně konkrétního obsahu faktur, zejména odběratele sortimentu, množství a jednotkových cen zboží,
- nabízel sám nebo prostřednictvím obchodních zástupců obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., odběratelům této obchodní společnosti možnost zajištění odbytu pro odběratele nevyužitelného zboží dalším odběratelským subjektům, kterými byla Kristina Lýsková, IČ: 66165954 (dále jen „Kristina Lýsková“) a obchodní společnost Sodovkárna R. Sýkora, s. r. o., IČ: 42868785, oba trestně stíhaní samostatně, o jejichž vině nebylo dosud rozhodnuto,
- za účelem účetního vykázání změny vlastnického práva k nevyužitelnému zboží zajišťoval odběratelům kontakty na Kristinu Lýskovou s tím, že tato zajistí odkup zboží od odběratele a následný prodej tohoto zboží obchodní společnosti Uneco optima, s. r. o., aby mohla toto zboží použít pro další účetní obchody v režimu náhradního plnění,
přičemž celková škoda způsobená České republice, zastoupené Úřadem práce České republiky, jednáním přičitatelným obviněnému Bc. Jindřichu Králi dosáhla výše 16 133 074 Kč.
3. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, a to výlučně proti jeho výrokům o náhradě škody, podal obviněný odvolání, které Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 5. 2024, sp. zn. 4 To 14/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný Bc. Jindřich Král prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
5. Obviněný v něm namítl, že odvolací soud nesprávně hmotněprávně posoudil promlčení nároku na náhradu škody poškozené České republiky, zastoupené Úřadem práce České republiky. Podle názoru obviněného občanskoprávní předpisy, zejména ustanovení § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „o. z.“), nevyžadují pro určení počátku běhu promlčecí lhůty jistotu poškozeného o skutečnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, ale postačí pouze jeho povědomí o nich. S odkazem na komentářovou literaturu obviněný uvedl, že stačí přibližné povědomí o výši vzniklé újmy a to, že poškozený má informace o vzniku škody, na jejichž základě se jeví odpovědnost konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou. Odvolací soud tak podle obviněného nesprávně posoudil jako rozhodný okamžik pro počátek běhu promlčecí lhůty nároku na náhradu škody okamžik nahlížení do trestního spisu poškozenou.
6. Jak dále obviněný zdůraznil, stát se v soukromém právu považuje za právnickou osobu a z hlediska právní osobnosti státu se nerozlišují jeho dílčí orgány. Stát se tedy pokládá za právnickou osobu jako celek. Ve stejném smyslu potom stát vystupuje jako oprávněná osoba i ve vztahu k nároku na náhradu škody a počátku běhu promlčecí lhůty také jako celek. Podle názoru obviněného je tedy irelevantní, který orgán státu se jako první dozví o skutečnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, neboť je otázkou vnitřního nastavení organizace státu, aby se informace o vzniku nároku na náhradu škody dostala orgánu, který je v konkrétní věci oprávněn jednat za stát.
7. Co se týče konkrétního počátku běhu promlčecí lhůty v nyní posuzované věci, obviněný poukázal na skutečnost, že nejpozději k okamžiku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dne 26. 10. 2018, v němž byla osoba škůdce, tj. obviněného, výslovně uvedena a škoda tak