5 Tdo 389/2015 — Nejvyšší soud

5 Tdo 389/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 4. 2015 Spisová značka:5 Tdo 389/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:5.TDO.389.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 tr. zákoníku § 240 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 8. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 389/2015-25 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2015 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného L. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 8 To 288/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 18/2014, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 8 To 288/2014, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 4. 2014, sp. zn. 3 T 18/2014. II. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 4. 2014, sp. zn. 3 T 18/2014, byl obviněný L. J. podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný. Obviněný se měl výše uvedeného trestného činu dopustit ve stručnosti tím, že jako oprávněný zástupce obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty, nepodal u příslušného správce daně přiznání k této dani za 2. čtvrtletí 2011 a zatajil tak daňovou povinnost ve výši 646 200 Kč, která jmenovanému subjektu daně vznikla v důsledku zrealizovaného prodeje tří osobních motorových vozidel obchodní společnosti LAUDER-DALE, s. r. o., za celkovou částku 3 231 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 napadla citovaný rozsudek odvoláním v neprospěch obviněného, které Městský soud v Praze podle § 256 tr. řádu zamítl usnesením ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 8 To 288/2014, jako nedůvodné. Nejvyšší státní zástupce využil svého práva a v zákonné lhůtě podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 8 To 288/2014, dovolání v neprospěch obviněného L. J. z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu a v řízení předcházejícím byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy rozsudek soudu prvního stupně spočíval na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu předpokládá existenci vady v hmotně právním posouzení skutku či v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. K jeho naplnění dojde zejména v případech, kdy skutek, jímž byl obviněný uznán vinným, naplňuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, event. nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Jiné nesprávné hmotně právní posouzení lze pak dovodit tehdy, jestliže určitá skutková okolnost byla soudy posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo. Předmětem právního posouzení je zásadně skutek tak, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, kterým je dovolací soud vázán. V posuzované trestní věci obviněného L. J. došlo podle dovolatele k vadnému právnímu posouzení osoby pachatele jako znaku skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, pro který byla na obviněného podána obžaloba. Soudy obou stupňů totiž neshledaly obviněného vinným označeným zločinem z toho důvodu, že v době splatnosti daně z přidané hodnoty za 2. čtvrtletí roku 2011 již nebyl statutárním orgánem subjektu daně, tj. obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s.r.o. Jeho funkce jednatele skončila k datu 17. 5. 2011 a svůj obchodní podíl prodal O. B.. Podle nejvyššího státního zástupce se jednalo o formální převod, neboť i po ukončení funkce jednatele to byl obviněný, kdo nadále vystupoval jménem obchodní společnosti. Činil tak na základě generální plné moci, kterou mu udělil O. B. dne 17. 5. 2011, a to na dobu určitou do 30. 9. 2011. Platnost této generální plné moci obviněný ostatně sám nikdy nezpochybnil. Nejvyšší státní zástupce soudům obou stupňů vytkl, že neodlišily subjekt daně od subjektu trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku. Soudy namísto toho, aby přihlédly k faktickému jednání obviněného, nedůvodně vycházely z písemného vyjádření správce daně k údajné formální nesprávnosti plné moci, na základě které obviněný v době od 17. 5 do 30. 9. 2011 prokazatelně jednal za subjekt daně. Skutečnost, že Finanční úřad pro Prahu 3 dospěl k závěru, že obviněný L. J. nedisponoval oprávněním k zastupování obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o. pro účely daňového řízení, podle nejvyššího státního zástupce nemá vliv na trestní odpovědnost obviněného. Poukázal přitom na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které se může trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku dopustit kdokoli, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že zákonná daň nebyla plátci daně vyměřena, a trestný čin přitom může spáchat i úmyslným nepodáním daňového přiznání k této dani, v jehož důsledku došlo k zatajení zdanitelného plnění. Nejvyšší státní zástupce se neztotožnil ani se závěry soudů prvního a druhého stupně, že plná moc, kterou obviněnému dne 17. 5. 2011 udělil O. B. – nový jednatel obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o., je neplatná. Posuzovaná plná moc byla svou povahou tzv. generální plnou mocí a jejím vystavením nedošlo k zákonem zapovězenému přenesení jednatelského oprávnění. Přitom nejvyšší státní zástupce odkázal na znění plné moci, v jejímž textu je mimo jiné výslovně uvedeno, že O. B. – jednatel obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o., zmocňuje obviněného L. J. k tomu, aby činil bez jakýchkoli omezení veškeré právní úkony za tuto obchodní společnost. Na podporu svého právního názoru nejvyšší státní zástupce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 1061/2004, který se zabýval otázkou zastupování obchodní společnosti a z něhož vyplývá, že hovoří-li plná moc o zastupování obchodní společnosti ve shodném rozsahu jaký má její jednatel, znamená to, že zmocněnec je oprávněn činit za tuto společnost právní úkony, tj. jednat za ni ve vztahu k třetím osobám stejně jako jednatel, a nikoli to, že tím dochází k přenesení funkce jednatele na zmocněnce. Podle nejvyššího státního zástupce je zřejmé, že v posuzované věci obviněný L. J. mohl na základě generální plné moci ze dne 17. 5. 2011 vystupovat jako oprávněný zástupce obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o., a to i ve vztahu ke správci daně. V této souvislosti zdůraznil, že Finanční úřad pro Prahu 3 ve svém stanovisku ze dne 17. 4. 2014 sdělil, že pokud by mu byla předmětná plná moc předložena, neakceptoval by ji, protože nový jednatel zmocnil obviněného k zastupování své osoby ve funkci jednatele, což je v rozporu s ustanovením § 66 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). Zároveň státní zástupce poukázal na to, že pokud by finančnímu úřadu byla doručena formálně chybná plná moc, vyzval by daňový subjekt, tedy obchodní společnost Czech Ropy Speed Group, s. r. o., k odstranění vad. Proto údajný nedostatek zmocnění k zastupování sám o osobě nemohl obviněnému bránit v tom, aby jako zmocněnec obchodní společnosti Czech Ropy Speed Group, s. r. o., podal v zastoupení tohoto subjektu daně přiznání k dani z přidané hodnoty. Ostatně obviněný ani nemohl předvídat, že správce daně později označí generální plnou moc ze dne 17. 5. 2011 za nevyhovující pro účely daňového řízení. V další části dovolání nejvyšší státní zástupce konstatoval, že v daňovém řízení je zástupce na plnou moc nejčastěji využívaný způsob zastoupení daňového subjektu, k jehož vzniku dochází na základě svobodného a souhlasného pro