Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Zdeněk Dědič, a 2. P. B., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 12 To 4/2024, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 10/2015, takto:…
5 Tdo 748/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Zdeněk Dědič, a 2. P. B., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 12 To 4/2024, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 10/2015, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá.
Podle § 256i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného Zdeňka Dědiče odmítá.
Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 6. 2023, sp. zn. 56 T 10/2015, byl obviněný Zdeněk Dědič za jednání pod body I. a II. výroku o vině uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020 (dále též jen jako „tr. zákoník“), a to pod bodem I. v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněný P. B. byl citovaným rozsudkem uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku (bod I. výroku o vině). Za uvedenou trestnou činnost soud obviněnému Zdeňku Dědičovi uložil podle § 240 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon ho zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Obviněný P. B. byl odsouzen podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon soud podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 roků, a dále tomuto obviněnému soud podle § 67 odst. 1 a § 68 tr. zákoníku uložil peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 500 Kč, tj. v celkové výši 100 000 Kč. Současně citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o vině a trestech obviněných právnických osob – obchodních společností BUGABOO, s. r. o., v likvidaci, a Dolce Sogno, s. r. o., o uložení dvou ochranných opatření zabrání věci podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, z nichž jedno se vztahovalo k finančním prostředkům obchodní společnosti Auto poma, s. r. o., v likvidaci, ve výši 635 000 Kč a druhé k věcem specifikovaným ve výroku o ochranném opatření. Rovněž soud prvního stupně rozhodl podle § 226 písm. b) tr. ř. o zproštění obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci obviněných P. U., J. T., J. P. a spolupracujícího obviněného P. Š. pro skutek, v němž byl spatřován zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, resp. zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku. V adhezním řízení soud obviněným Zdeňku Dědičovi a P. B. podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen tr. ř.) uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozené České republice zastoupené Celním úřadem pro Liberecký kraj částku 13 549 383 Kč, přičemž se zbytkem nároku na náhradu škody poškozenou odkázal podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. soud odkázal poškozenou obchodní společnost PHILIP MORRIS PRODUCTS S.A., se sídlem Quai Jeanrenaud 3, Neuchâtel, Švýcarsko, s jejími nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci podali odvolání obviněná právnická osoba – obchodní společnost BUGABOO, s. r. o., v likvidaci (dále též jen jako „obviněná právnická osoba BUGABOO, s. r. o.“ nebo „obchodní společnost BUGABOO, s. r. o.“), obvinění Zdeněk Dědič, P. B, a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, který je podal v neprospěch obviněných Zdeňka Dědiče, P. B., P. U., J. T., J. P. a P. Š. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 12 To 4/2024, jímž z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněných Zdeňka Dědiče a P. B. podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ohledně těchto obviněných ve výroku o vině pod bodem I. a v celém výroku o trestech, které jim byly uloženy, v celém výroku o náhradě škody a ve výroku o ochranném opatření zabrání věci v té části, jež se netýká obchodní společnosti Auto Poma, s. r. o., v likvidaci. Odvolací soud poté sám podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově uznal obviněného Zdeňka Dědiče vinným dílčím útokem pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněného P. B. tento soud uznal vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněnému Zdeňku Dědičovi odvolací soud za uvedenou trestnou činnost a za dílčí útok pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem II. nezměněn, uložil podle § 240 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 roků, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému P. B. odvolací soud za výše uvedenou trestnou činnost uložil podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 5 roků a za současného uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku ve shodné výměře, jak mu byl peněžitý trest uložen soudem prvního stupně. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku odvolací soud uložil ochranné opatření zabrání věci, a to konkrétně věcí podrobně označených v tomto výroku. V adhezním řízení odvolací soud rozhodl zcela shodně jako soud prvního stupně. Odvolání obviněných Zdeňka Dědiče, P. B. a obviněné právnické osoby BUGABOO, s. r. o., odvolací soud zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. Dále odvolací soud z podnětu odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zprošťujícího výroku, a současně podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc ohledně obviněných P. U., J. T, J. P. a spolupracujícího obviněného P. Š. vrátil soudu prvního stupně.
3. Skutky, které se staly podkladem výroku o vině jsou všem procesním stranám dobře známy, proto je Nejvyšší soud jen ve stručnosti shrne. Vrchní soud v Praze nově rozhodl o vině obviněných skutkem pod bodem I. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, který v zásadě spočíval v neoprávněné výrobě a skladování cigaret, z nichž nebyla odvedena spotřební daň a které obvinění balili do krabiček neoprávněně označených ochrannou známkou L&M, přičemž krabičky současně neoznačili tabákovou nálepkou podle vyhlášky Ministerstva financí č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, čímž porušili § 8 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, a § 114 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a ke škodě České republiky celkem zkrátili spotřební daň ve výši 13 549 383 Kč. Této protiprávní činnosti se obvinění Zdeněk Dědič a P. B. dopustili společně s odděleně trestně stíhaným Vilémem Kováčem, o jehož vině nebylo dosud rozhodnuto (míněno v době vyhlášení citovaného rozsudku odvolacího soudu, poznámka Nejvyššího soudu), v průběhu roku 2012 na třech různých místech v Liberci. Jednak měli v pronájmu průmyslový areál v ulici XY, kde cigarety vyráběli a poté skladovali, halu č. XY v ulici XY, v níž skladovali komponenty k výrobě cigaret, a dále skladové prostory v ulici XY, kde skladovali surový tabák určený na výrobu cigaret. Veškeré tyto prostory byly fiktivně pronajaty dalším obchodním společnostem, za něž vystupovali tzv. bílí koně, čímž se snažili zakrýt přímý vztah pachatelů k nelegální výrobě cigaret. Obviněný Zdeněk Dědič v pozici jednatele obchodní společnosti BUGABOO, s. r. o., která