5 Tdo 748/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 748/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 10. 2025 Spisová značka:5 Tdo 748/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.748.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Porušení práv k ochranné známce a jiným označením Společné řízení Zákonný soudce Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 1. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 471/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 748/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Zdeněk Dědič, a 2. P. B., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 12 To 4/2024, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 10/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá. Podle § 256i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného Zdeňka Dědiče odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 6. 2023, sp. zn. 56 T 10/2015, byl obviněný Zdeněk Dědič za jednání pod body I. a II. výroku o vině uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020 (dále též jen jako „tr. zákoník“), a to pod bodem I. v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněný P. B. byl citovaným rozsudkem uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku (bod I. výroku o vině). Za uvedenou trestnou činnost soud obviněnému Zdeňku Dědičovi uložil podle § 240 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon ho zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Obviněný P. B. byl odsouzen podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon soud podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 roků, a dále tomuto obviněnému soud podle § 67 odst. 1 a § 68 tr. zákoníku uložil peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 500 Kč, tj. v celkové výši 100 000 Kč. Současně citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o vině a trestech obviněných právnických osob – obchodních společností BUGABOO, s. r. o., v likvidaci, a Dolce Sogno, s. r. o., o uložení dvou ochranných opatření zabrání věci podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, z nichž jedno se vztahovalo k finančním prostředkům obchodní společnosti Auto poma, s. r. o., v likvidaci, ve výši 635 000 Kč a druhé k věcem specifikovaným ve výroku o ochranném opatření. Rovněž soud prvního stupně rozhodl podle § 226 písm. b) tr. ř. o zproštění obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci obviněných P. U., J. T., J. P. a spolupracujícího obviněného P. Š. pro skutek, v němž byl spatřován zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, resp. zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku. V adhezním řízení soud obviněným Zdeňku Dědičovi a P. B. podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen tr. ř.) uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozené České republice zastoupené Celním úřadem pro Liberecký kraj částku 13 549 383 Kč, přičemž se zbytkem nároku na náhradu škody poškozenou odkázal podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. soud odkázal poškozenou obchodní společnost PHILIP MORRIS PRODUCTS S.A., se sídlem Quai Jeanrenaud 3, Neuchâtel, Švýcarsko, s jejími nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci podali odvolání obviněná právnická osoba – obchodní společnost BUGABOO, s. r. o., v likvidaci (dále též jen jako „obviněná právnická osoba BUGABOO, s. r. o.“ nebo „obchodní společnost BUGABOO, s. r. o.“), obvinění Zdeněk Dědič, P. B, a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, který je podal v neprospěch obviněných Zdeňka Dědiče, P. B., P. U., J. T., J. P. a P. Š. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 12 To 4/2024, jímž z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněných Zdeňka Dědiče a P. B. podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ohledně těchto obviněných ve výroku o vině pod bodem I. a v celém výroku o trestech, které jim byly uloženy, v celém výroku o náhradě škody a ve výroku o ochranném opatření zabrání věci v té části, jež se netýká obchodní společnosti Auto Poma, s. r. o., v likvidaci. Odvolací soud poté sám podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově uznal obviněného Zdeňka Dědiče vinným dílčím útokem pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněného P. B. tento soud uznal vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Obviněnému Zdeňku Dědičovi odvolací soud za uvedenou trestnou činnost a za dílčí útok pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem II. nezměněn, uložil podle § 240 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 roků, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému P. B. odvolací soud za výše uvedenou trestnou činnost uložil podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 5 roků a za současného uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku ve shodné výměře, jak mu byl peněžitý trest uložen soudem prvního stupně. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku odvolací soud uložil ochranné opatření zabrání věci, a to konkrétně věcí podrobně označených v tomto výroku. V adhezním řízení odvolací soud rozhodl zcela shodně jako soud prvního stupně. Odvolání obviněných Zdeňka Dědiče, P. B. a obviněné právnické osoby BUGABOO, s. r. o., odvolací soud zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. Dále odvolací soud z podnětu odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zprošťujícího výroku, a současně podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc ohledně obviněných P. U., J. T, J. P. a spolupracujícího obviněného P. Š. vrátil soudu prvního stupně. 3. Skutky, které se staly podkladem výroku o vině jsou všem procesním stranám dobře známy, proto je Nejvyšší soud jen ve stručnosti shrne. Vrchní soud v Praze nově rozhodl o vině obviněných skutkem pod bodem I. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, který v zásadě spočíval v neoprávněné výrobě a skladování cigaret, z nichž nebyla odvedena spotřební daň a které obvinění balili do krabiček neoprávněně označených ochrannou známkou L&M, přičemž krabičky současně neoznačili tabákovou nálepkou podle vyhlášky Ministerstva financí č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabák