5 Tz 50/2010 — Nejvyšší soud

5 Tz 50/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 10. 2010 Spisová značka:5 Tz 50/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TZ.50.2010.2 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 2 odst. 1 tr. zákoníku § 240 odst. 1 tr. zákoníku § 240 odst. 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:25. 3. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.3.2011II.ÚS 737/11JUDr. Pavel Rychetskýodmítnuto9.8.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tz 50/2010-51ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky projednal dne 6. 10. 2010 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Púryho a soudců prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D., a JUDr. Blanky Roušalové stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněných D. M. a L. A. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 3 To 123/2008, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 3/2007, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. řádu t a k t o : I. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 3 To 123/2008, b y l v neprospěch obviněných D. M. a L. A. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 1, § 21 odst. 1, § 24 odst. 1 písm. c) a § 240 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. (dále ve zkratce „tr. zákoník“), a v ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“). Citovaný rozsudek s e částečně z r u š u j e ve výroku uvedeném pod bodem II., kterým bylo podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodnuto o vině a trestu obviněných D. M. a L. A. Zrušují se také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejím zrušením, pozbyla podkladu. II. Obvinění D. M. a L. A. s e u z n á v a j í v i n n ý m i , ž e v přesně nezjištěnou dobu před 2. 7. 2005 ve vzájemné spolupráci mezi sebou a s doposud neustanovenou osobou čínské národnosti, která v Číně domluvila dodání potravinářského zboží a cigaret, přičemž toto zboží i zaplatila a uhradila náklady za jeho přepravu, pomohli zajistit pro příjemce předmětného zboží – obchodní společnost Horpag, s. r. o., se sídlem v Brně, Štefánikova č. 13, jejímž jednatelem byl O. K., dopravu kontejneru s označením, který obsahoval i zásilku 1 850 000 kusů cigaret značky Marlboro KS FTB, 4 150 000 kusů cigaret značky Marlboro (red) 100 FTB a 2 000 000 kusů cigaret značky Marlboro LIGHTS, přičemž všechny tyto cigarety nebyly označeny nálepkou pro daňové účely; obvinění doručili doklady k přepravovanému zboží do Hamburku prostřednictvím V. J., dále objednali řidiče P. K., který však přímo v Hamburku získal jiného řidiče – J. K., a po příjezdu kamionu s uvedeným zbožím na území České republiky dne 2. 7. 2005 přisedl do vozidla P. K., s nímž telefonicky komunikoval obviněný D. M. o tom, kam se má dovézt kontejner se zbožím. Oba obvinění pak prostřednictvím mobilního telefonu kontrolovali postup přepravy zboží, udělovali pokyny ke směru cesty a místu jeho určení a v průběhu této přepravy informovali doposud neustanovenou osobu o dosavadním průběhu přepravy. Dne 2. 7. 2005 byl ovšem kamion se zbožím u obce T. zastaven příslušníky celního úřadu, následně byl odstaven v prostoru Celního úřadu v Plzni, oddělení v Karlových Varech, a předmětná zásilka s neokolkovanými cigaretami byla zajištěna. Obvinění přitom jednali popsaným způsobem v úmyslu, aby toto zboží nebylo přihlášeno k celnímu řízení a aby nedošlo k zaplacení cla, spotřební daně a daně z přidané hodnoty, s tím, že kdyby se jim toho podařilo dosáhnout, na neodvedeném cle, spotřební dani a dani z přidané hodnoty by vznikla škoda ve výši 15 150 992,- Kč, t e d y poskytli pomoc jinému, aby se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo ke zkrácení daně a cla a k tomu, aby byla tímto činem způsobena značná škoda, a to v úmyslu spáchat trestný čin, avšak k jeho dokonání nedošlo, t í m s p á c h a l i pomoc k pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 10 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1 a § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák. a o d s u z u j í s e za tuto trestnou činnost a za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., jímž byli uznáni vinnými pod bodem 1. výroku o vině v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2008, sp. zn. 43 T 3/2007, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 3 To 123/2008, podle § 148 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnným trestům odnětí svobody každý v trvání 3 (tří) roků. Podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zák. se oba obvinění zařazují pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. O d ů v o d n ě n í : Obvinění D. M. a L. A. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2008, sp. zn. 43 T 3/2007, uznáni vinnými pod bodem 1. výroku o vině trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., kterého se dopustili jako spolupachatelé podle § 9 odst. 2 tr. zák., a pod bodem 2. výroku o vině pomocí k trestným činům zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 148 odst. 1, 4 tr. zák. a porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 124 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněným D. M. a L. A. uložen každému podle § 148 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byli zařazeni podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně zároveň rozhodl o zproštění obžaloby dalšího obviněného P. K. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně napadli odvoláními jak obvinění D. M. a L. A., tak v jejich neprospěch státní zástupce. K odvolání státního zástupce Vrchní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 3 To 123/2008, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud rozhodl znovu tak, že oba obviněné při nezměněném výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně odsoudil podle § 148 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. každého k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon je zařadil podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Současně byl oběma obviněným uložen podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v „zákazu výkonu funkce statutárních zástupců v obchodních společnostech a v družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci, a zákazu podnikatelské činnosti v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, zprostředkování obchodu a služeb a podnikatelského, finančního, organizačního a ekonomického poradenství“ na dobu 5 let. Podle § 256 tr. řádu pak Vrchní soud v Olomouci týmž rozsudkem zamítl jako nedůvodná odvolání obviněných D. M. a L. A. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali oba obvinění prostřednictvím svých obhájců dne 17. 2. 2009 dovolání, o kterých rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 5 Tdo 637/2009, tak, že z podnětu dovolání obviněných D. M. a L. A. podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 3 To 123/2008, v celém rozsahu. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Na podkladě citovaného usnesení Nejvyššího soudu se Vrchní soud v Olomouci znovu zabýval touto trestní věcí obviněných. Rozsudkem ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 3 To 123/2008, pak odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. d) a e), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání obviněných D. M. a L. A. a státního zástupce částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně v odsuzující části ve výroku o vině pod bodem 2. a ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu Vrchní soud v Olomouci nově rozhodl tak, že oba obviněné uznal vinnými pomocí k pokusu zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c), § 21 odst. 1 a § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za pomoc k uvedenému zločinu a za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., ohledně kte