6 Tdo 1184/2020 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1184/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2020 Spisová značka:6 Tdo 1184/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.1184.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Důvod dovolání, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného Důvod dovolání, že obviněný neměl obhájce Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 3. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1084/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1184/2020-351 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2020 o dovolání obviněného J. S., nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 9 To 516/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 139/2018, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 3 T 139/2018, byl obviněný J. S. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění nalézacího soudu dopustil tím, že v období od měsíce srpna 2016 do měsíce listopadu 2018 včetně, vyjma měsíce ledna 2017 a února 2017, za které uhradil výživné v plné výši, v XY, XY a jinde, neplnil řádně a pravidelně svoji zákonnou vyživovací povinnost vůči svému nezletilému synovi AAAAA (pseudonym), nar. XY, v částce, jež mu vyplývá z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a pro období od srpna 2016 včetně do 29. 11. 2017 mu byla stanovena předběžnou otázkou podle § 9 odst. 1 trestního řádu ve výši 1 000 Kč měsíčně, a pro období od 30. 11. 2017 do srpna 2018 je ve výši 6 000 Kč měsíčně konkretizována rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 24. 4. 2017, č. j. 0 P 216/2011-754, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2017, č. j. 38 Co 170/2017-803, jenž nabyl právní moci dne 30. 11. 2017, a kteréžto výživné je splatné vždy nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem k rukám jeho matky P. H., nar. XY, oba bytem XY, ač si byl své vyživovací povinnosti vědom a vzhledem ke svým schopnostem a možnostem ji byl schopen plnit, a na výživném tak za shora uvedené období dluží částku 86 000 Kč. 2. Za uvedený přečin byl odsouzen podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku mu bylo uloženo, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil dlužné výživné a řádně hradil běžné výživné. 3. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 9 To 516/2019, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Oldřicha Navrátila dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), d) a g) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odůvodnil tím, že výše jeho vyživovací povinnosti byla v občanském soudním řízení stanovena tzv. fikcí, tedy bez bližšího zkoumání jeho majetkových poměrů. V trestním řízení pak bylo postupováno podle § 9 odst. 1 tr. ř. o předběžné otázce, avšak i takto policejním orgánem stanovené výživné v částce 1.000 Kč měsíčně neodpovídá jeho majetkovým možnostem a zdravotnímu stavu. Soudy neprovedly ani navrhovaný důkaz výslechem dítěte - nezl. AAAAA. Dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. spatřoval obviněný v tom, že ustanovený obhájce JUDr. Oldřich Navrátil nebyl zproštěn obhajoby, ač o to pro ztrátu důvěry mezi ním a obviněným žádal, a stejně bylo v téže věci postupováno předtím ohledně dříve ustanoveného obhájce JUDr. Radovana Prachmana. Proto úkony trestního řízení, jichž se obviněný hodlal účastnit, tj. podat vysvětlení, seznámit se s výsledky vyšetřování i vypovídat u hlavního líčení, nejsou v souladu s trestním řádem. Řízení před soudem i přípravné řízení jsou zatíženy vadou, kdy nebylo respektováno právo obviněného vyjádřit se k věci, a nebyl seznámen se spisem po skončení vyšetřování. Došlo tak k porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 5. Vzhledem k výše uvedenému obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání po rekapitulaci dosavadního řízení ve věci, obsahu rozhodnutí soudů obou stupňů a obsahu dovolání k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. odkázala na podstatu daného důvodu dovolání a na formální i materiální podmínky pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného podle § 202 odst. 2, 4 tr. ř. Poukázala na to, že ve věci bylo konáno zkrácené přípravné řízení podle § 314b a násl. tr. ř., proto po formální stránce nelze obviněnému umožnit prostudování spisu a vznesení návrhů na doplnění vyšetřování. Soud tak nebyl povinen ani zasílat spisový materiál Okresnímu soudu v Pardubicích pro účely nahlédnutí obviněného do spisu. V rámci posouzení materiální podmínky pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného státní zástupkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. 4 Tz 135/2001, podle něhož mj. lze takto konat hlavní líčení pouze tehdy, lze-li i bez přítomnosti obviněného náležitě zjistit skutkový stav za dodržení práva na obhajobu a musí být zjištěno, v jaké výši byl obviněný schopen vyživovací povinnost plnit. V dané věci však byla pouze čtena podle § 207 odst. 2 tr. ř. výpověď obviněného z přípravného řízení, v níž se k neplacení výživného vůbec nevyjádřil. Hlavní líčení bylo konáno přes omluvu obviněného pro pracovní neschopnost, která nebyla soudem akceptována jako omluva řádná. Taková situace však neumožnila spolehlivě zjistit skutkový stav a uzavřít, že se obviněný trestného činu dopustil, neboť předpokladem je zjištění schopnosti a možnosti obviněného vyživovací povinnost plnit. V tomto ohledu nebylo zjištěno nic. V trestním řízení soud není vázán rozhodnutími občanskoprávních soudů o výši vyživovací povinnosti a je oprávněn tuto otázku posuzovat sám jako předběžnou podle § 9 odst. 1 tr. ř. V občanskoprávním řízení pak byla vyživovací povinnost určena obviněnému fikcí podle § 916 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. – dále jen „občanský zákoník“), neboť obviněný bránil soudu zjistit jeho majetkové poměry, možnosti a schopnosti. V trestním řízení je však třeba tyto parametry alespoň rámcově zjistit. K tomu účelu odkázala státní zástupkyně na v trestním řádu zakotvené instituty umožňující obviněného pro případ nedostavení se k hlavnímu líčení sankcionovat pořádkovou pokutou, nechat jej předvést či vzít do vazby. Shrnula pak, že ve věci nebyly dány zákonné důvody pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného, proto je důvodná dovolací námitka, že obviněný neměl možnost se k věci vyjádřit. Proto nepovažovala za nezbytné se dále vyjadřovat k uplatněným dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. c), g) tr. ř. 7. Ze shora uvedených důvodů státní zástupkyně navrhla podle § 265k odst. 1 tr. ř., aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně, jakož i rozhodnutí obsahově navazující, a podle § 265l tr. ř. soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Navrhla takto rozhodnout podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání a souhlasila s rozhodnutím v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a vyhovuje obligatorním náležitostem ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. IV. Důvodnost dovolání 9. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., posoudil Nejvyšší soud dále otázku, zda obviněným uplatněné dovolací důvody lze považovat za