6 Tdo 1355/2005 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1355/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 11. 2005 Spisová značka:6 Tdo 1355/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.1355.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1355/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. listopadu 2005 o dovolání obviněného J. J., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, č. j. 2 To 22/2005-3786, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, pod sp. zn. 29 T 29/94, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, č. j. 2 To 22/2005-3786, bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 27. 10. 2004, č. j. 29 T 29/94-3695. Tímto rozsudkem byl J. J. uznán vinným v bodech ad A-N) trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a v bodě ad N) též trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., obojí ve znění novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Za tyto trestné činy byl obviněnému podle § 250 odst. 3 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák., uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech, včetně jejich zastupování na základě plné moci v oblasti podnikání: základní stavební výroba – ruční a strojní výkopové práce, demoliční a asanační práce, nákup a prodej potravinářského zboží, stavebnin, spotřebního zboží, výroba a prodej potravinářských výrobků a jiných pochutin, provoz výrobního komplexu na zpracování potravinářských výrobků včetně nákupu surovin a prodeje hotových výrobků, nákup a prodej spotřebního zboží, nákup a prodej zdravotnických potřeb, nákup a prodej veškerých léčiv v trvání tří roků. Naproti tomu byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Ostravě ze dne 20. 12. 1994, sp. zn. 2 Kv 44/92, pro skutky, kterých se měl dopustit částí jednání popsaného v bodech II/5 a II/7 žalobního návrhu a jednáním popsaným v bodech II/10, 12 a 13 žalobního návrhu, jakožto dílčí útoky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. účinného do 1. 1. 2002, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Pro skutek, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v bodě II/18 žalobního návrhu, čímž měl spáchat dílčí útok trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. účinného do 1. 1. 2002 byl obviněný zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Ostravě ze dne 20. 12. 1994, sp. zn. 2 Kv 44/92, podle § 226 písm. c) tr. ř., protože nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný. Shora citované usnesení odvolacího soudu obviněný napadl dovoláním (ač na mnoha místech brojí proti rozsudku odvolacího soudu, je zřejmé, že dovolání podává proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 2 To 22/2005). V podaném dovolání odůvodnil dva dovolací důvody; podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. a podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nadto však v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zdůraznil opodstatněnost tohoto dovolacího důvodu ve vazbě na „písm. k) – nesplnění procesních podmínek pro vydání zamítavého usnesení odvolacího soudu“, aniž by jej však blíže konkretizoval. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněný spatřuje v okolnosti, že mu nebylo doručeno rozhodnutí o vzetí do vazby. Namítl, že soud prvního stupně zcela bezdůvodně odmítl provedení grafologické expertizy k ověření pravosti podpisu na dokladu o doručení. Stejně tak soud nevyhověl žádosti obhájkyně, aby byl předvolán P. J., svědek, který by potvrdil, že usnesení o vazbě bylo doručeno jemu, a nikoliv obviněnému. V rámci tohoto dovolacího důvodu vyjádřil nesouhlas také s tím, jak Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc, rozhodl o podjatosti. Tvrdí, že stížnost, kterou podal proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o tom, že předseda senátu JUDr. H. a soudci přísedící M. F. a MUDr. P. Š. nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení, nebyla řešena kompetentním senátem a trestní věc řešil v rozporu se zákonem jako předseda senátu JUDr. V. H., jehož se uvedená stížnost osobně dotýkala. Má za to, že tím jmenovaný soudce rozhodoval o stížnostech obviněného a o jeho žádosti o propuštění z vazby v rozporu se zákonem. V řízení o žádosti o propuštění z vazby nebyl ani vyslechnut. Uvedl, že tyto námitky byly předmětem stížnosti pro porušení zákona, přičemž trvá na tom, aby byly považovány za součást tohoto dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. opřel o tvrzení, že v důsledku ztráty části spisové dokumentace trestní řízení trpí nedostatky. Domnívá se, že výsledky dokazování nebylo prokázáno, že by se dopustil jednání, které je mu je kladeno za vinu. Zastává názor, že celá konstrukce obžaloby je založena na mylném právním posouzení postavení obviněného jako fyzické osoby „J. J.“ a právnické osoby „T. s. r. o.“ Upřesnil, že z tohoto důvodu v řadě případů došlo k záměně toho, zda jde o závazek osobní nebo o závazek právnické osoby T. s. r. o. Odmítá svou trestní odpovědnost v případech, kdy za něj jako podnikatele – fyzickou osobu úkony jako zprostředkovatel prováděl Ing. B. Má za to, že v některých případech se může podnikatel dočasně dostat do stavu insolvence, aniž by měl úmysl se dopouštět podvodného jednání. Jak sám uvádí, při obvyklém průběhu své podnikatelské činnosti byl schopen plnit své závazky a případné zpoždění plateb nebylo vyvoláno jeho úmyslem poškodit smluvního kontrahenta. Pojmovým znakem úmyslu je poškodit smluvního partnera. V tomto směru však považuje závěry odvolacího soudu za nepřesvědčivé, představující nesprávnou aplikaci hmotného práva. Další námitky zaměřil do právní kvalifikace skutku pod bodem N) odsuzujícího rozsudku. Konstatoval, že z popisu skutku plyne, že měl přikázat svým zaměstnancům, aby opravili údaje v listu vlastnictví. Toto jednání však podle jeho mínění má spíše znaky návodu k trestnému činu, resp. k pokusu trestného činu. Na tomto základě potom podle obviněného dosud zaujatá kvalifikace soudu prvního stupně jako trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (a potvrzená odvolacím soudem) je v příkrém rozporu s ustanovením trestního zákona, tudíž je třeba ji důvodně pokládat za okolnost naplňující dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V závěru dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud ke shora uplatněným dovolacím důvodům vzal v úvahu i obsah odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 2 To 22/2005, a aby podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí obsahově na citované usnesení navazující, zejména aby byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 T 29/94, s tím, aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. spočívá v tom, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Obviněný však namítl, že mu nebylo doručeno rozhodnutí o vzetí do vazby. K tomuto dovolacímu důvodu dále uplatnil námitky vztahující se k okolnostem vyloučení předsedy senátu JUDr. H. a soudců přísedících s tím, že v důsledku toho je třeba pokládat za nezákonná i rozhodnutí, která jmenovaný soudce vydal při rozhodování o stížnostech a žádostech obviněného o propuštění z vazby. Uvedený dovolací důvod /§ 265b odst.