6 Tdo 249/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 249/2025-391USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. A. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 9. 2024, sp. zn. 10 To 172/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 115/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. 1 T 115/2023, uznal obviněného M. A. vinným přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku na skutkovém základě, podle kterého „opakovaně v době od 17. 5. 2022 do 19. 9. 2022 při osobních schůzkách na Městském úřadu v XY a v rámci elektronické komunikace zasílal M. N., tajemníkovi tohoto úřadu, a R. Z., úřednici Sociálně právního odboru tohoto úřadu a své pověřené opatrovnici, emailové zprávy a další elektronickou komunikaci, ve kterých se dožadoval výplaty peněžních částek z jeho invalidního důchodu. V těchto emailových zprávách stupňoval své vyhrožování těmto úředníkům spočívající jednak ve vulgárních nadávkách jako například hnusná ropucho, pojebaná šlapko apod., ale i v nepřímém vyhrožování ublížením na zdraví, což například učinil dne 23. 8. 2022 v 17:56 hodin zasláním e-mailu M. N., ve kterém byla jako příloha fotografie teleskopického obušku v pouzdře, kterou doplnil sdělením „Víte co v tom je že“ a komentářem: „To co jsem si původně objednal u r. ale vyfakovala mě je to takový skládací není to sice kalený ale svůj účel to splní a když by byly potíže řeknu že to je na sebeobranu“, což v M. N. nejen s ohledem na předchozí zkušenosti s ním vyvolalo obavu o zdraví své a jeho blízkých, dokonce musel přijmout i opatření pro zvýšení své osobní bezpečnosti v soukromém životě. Ataky vůči těmto osobám vyvrcholily dne 19. 9. 2022 při osobní schůzce na městském úřadu v době od 8:40 do 8:53 hodin, při které je za přítomnosti další úřednice I. L. opět častoval hrubými a vulgárními nadávkami, že jsou hnusné ropuchy, pojebané šlapky a M. N. přirovnal k Adolfu Hitlerovi, a následně přítomným řekl, že kdyby se choval jako chlap, tak už by tam všichni leželi v krvi. Takto jednal v úmyslu, aby uvedené osoby zastrašil a dostál svým požadavkům, konkrétně toho, aby dále již nebyl v opatrovnictví města a aby mohl volně nakládat se svým majetkem podle svého úsudku mimo rámec soudního rozhodnutí. Když odcházel z kanceláře, tak se natáhl přes jednací pult a ze stolu mobilní telefon Xiaomi Redmi Note 10 pro 128 GB, šedé barvy, v hodnotě 5 000 Kč, který zde měl položený v bezprostřední blízkosti jeho těla M. N., a následně z kanceláře spěšně odešel“. 2. Za to mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Dále mu bylo uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. Bylo také rozhodnuto o jeho povinnosti nahradit nemajetkovou újmu poškozené R. Z. ve výši 10 000 Kč a poškozenému M. N. ve výši 10 000 Kč. 3. Odvolání obviněného a opatrovníka obviněného J. A. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 9. 2024, sp. zn. 10 To 172/2024, zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že odvolací soud zamítl odvolání, přestože v řízení před soudem prvního stupně byly dány citované dovolací důvody a nebyly naplněny všechny obligatorní znaky trestného činu krádeže. Soudy obou stupňů učinily na základě provedených důkazů skutková zjištění, která jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně nekriticky přijal, přestože absentuje podklad pro naplnění subjektivní stránky. Obviněný se nikdy nedopouštěl majetkové trestné činnosti, obživu si zajišťoval prací. Celý incident údajné krádeže trval několik vteřin včetně „zadržení“ obviněného N., přičemž první reakce obviněného byla, že telefon vzal omylem. „Krádeži“ předcházela konfrontace obviněného s více osobami stojícími proti němu. V projednávané věci úplně chybí motiv. Ovládací a rozpoznávací schopnosti obviněného byly v době činu v důsledku silného rozrušení podstatně sníženy. Obviněný očividně jednal v omylu a nebyla naplněna subjektivní stránka. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je podle obviněného naplněn porušením zásady subsidiarity trestní represe k přečinům podle § 326 a § 358 tr. zákoníku, neboť soudy nesprávně posoudily intenzitu jednání obviněného. Ta není dostatečná, aby jednání mohlo být subsumováno pod normy trestního práva, mělo by být projednáno v přestupkovém řízení. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a podle odst. 2 téhož ustanovení i rozhodnutí na ně obsahově navazující. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání uvedl, že v řízení o dovolání se neuplatňuje revizní princip, a proto je na dovolateli, aby své námitky formuloval jasně a konkrétně. Dovolání obviněného je stručně odůvodněno a opakuje námitky, které byly již uplatněny před soudy nižších stupňů. Podle státního zástupce se odvolací soud s námitkami obviněného dostatečně vypořádal s respektem k právu na spravedlivý proces. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl obviněným uplatněn v jeho úvodní alternativě, která spočívá v rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy. Tento dovolací důvod však vyžaduje konkrétní vymezení, které obviněný nenaplnil. Obviněný neoznačil konkrétní důkazy, které by měly být v rozporu se závěry soudů, a ani nerozporoval dílčí skutková zjištění. Státní zástupce se přesto k výhradám uvedeným v dovolání dále konkrétně vyjádřil (k úmyslu odcizit cizí věc, k omylu při přisvojení si cizí věci i k úmyslnému spáchání činu). 6. Podle státního zástupce lze za uplatněnou v intencích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. považovat námitku porušení zásady subsidiarity trestní represe. Využití postupu podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku však nebylo v posuzované věci namístě. Nebyly zjištěny žádné významné skutečnosti, které by vylučovaly uplatnění trestní odpovědnosti obviněného. Státní zástupce má za to, že povaha jednání obviněného vůči poškozeným, okolnosti, které je provázely, a zjevná pohnutka zapůsobit na výkon pravomoci úřední osoby odpovídají běžně se vyskytujícím trestným činům daných skutkových podstat. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. III. Formální podmínky věcného projednání dovolání 7. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. 8. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit, zda konkrétní dovolací argumentace skutečně odpovídá obsahovému vymezení uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.). 9. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 10. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. IV. Důvodnost dovolání 11. Konkrétní námitky, které obviněný v dovolání uplatnil, žádnému z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř. neodpovídají. Vzhledem k jejich formulaci je třeba připomenout, že dovolací argumentaci není možné za obviněného v žádném ohledu domýšlet. Dovolání je značně formalizovaným mimořádným opravným prostředkem, který lze podat pouze prostřednictvím obhájce ze zákonem vymezených důvodů, Nejvyšší soud se proto může zabývat pouze těmi námitkami, které jsou v něm v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. uvedeny (viz č. 46/2013-I Sb. rozh. tr.). 12. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjev