6 Tdo 323/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 323/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. j) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 5. 2016 Spisová značka:6 Tdo 323/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.323.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Hodnocení důkazů Mimořádné opravné prostředky Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Ochranná opatření Dotčené předpisy:§ 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku § 283 odst. 1 tr. zákoníku § 21 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 9. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 10.10.2016III.ÚS 3354/16JUDr. Jaroslav Fenykodmítnuto5.10.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 323/2016-330 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2016 o dovolání, které podal Mgr. D. D., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 5 To 317/2015, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 Nt 1151/2014, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í: 1. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 3 Nt 1151/2014, bylo podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku Mgr. D. D. (dále „dovolatel“) uloženo ochranné opatření ve formě zabrání věcí specifikovaných ve výroku citovaného usnesení s tím, že podle § 104 odst. 1 tr. zákoníku zabrané věci připadají státu. 2. Proti tomuto usnesení podal dovolatel stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 5 To 317/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 3. Proti výše citovanému usnesení stížnostního soudu podal dovolatel prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265i odst. 1 písm. e), g), j) a k) tr. ř. 4. V předmětném podání dovolatel nejprve rozsáhle popisuje skutečnosti týkající se předchozích trestních řízení vedených proti jeho osobě, příznivých účinků konopí, jakož i osobních schopností dovolatele léčit pomocí konopí konkrétní onemocnění, atp., jež souhrnně označuje jako „kontext dovolání“. V další části dovolání označené jako „Pochybení Nejvyššího soudu v předchozích řízeních s dovolatelem č. j. 8 Tdo 1231/2011, 6 Tdo 1493/2014 a 11 Tdo 181/2015“ pak dovolatel výčtem konkrétních domnělých pochybení relativizuje předchozí výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se jeho osoby. Ve třetí částí mimořádného opravného prostředku označené jako „Judikatura Nejvyššího soudu ve světle práva OSN a EU a předběžné otázky“ dovolatel uvedl podmínky, za kterých je možné pěstovat konopí bez oznámení jakýmkoliv regulačním úřadem či udělení potřebné licence. Dovolatel rovněž upozornil na neexistenci právní normy upravující určení vzorku k měření obsahu THC v konopí, přičemž při využití možnosti pěstování konopí bez jakékoliv regulace má dle jeho názoru docházet od roku 2004 k „udílení trestu“ bez zákonné opory. V souvislosti s výše uvedeným tak dovolatel formuloval předběžné otázky, jež by měly být položeny Soudnímu dvoru Evropské unie s konstatováním, že Nejvyšší soud, ve smyslu čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, má povinnost takto učinit. Konkrétně jde o otázky: Předběžné otázky SDEU a) Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových lát­kách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č. j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zá­kon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí? b) Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannebis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymaha­telné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security In­ternational, bod 55? c) Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, nežli metoda uvedená v citovaném unijním přepisu? d) Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizaci zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? e) Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? f) Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis? g) Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu či. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu roz­sudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? h) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že braní vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? ch) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití? i) Představuje § 15 písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon