6 Tdo 363/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 363/2025-1886 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2025 o dovolání, které podala obviněná R. M. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 12 To 87/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 6/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné R. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2023, sp. zn. 10 T 6/2022 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byla obviněná R. M. (dále jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou v rámci trestné činnosti páchané též spoluobviněnou E. W. pod bodem II. 2) zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pod bodem IV. zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve formě účastenství – pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a pod bodem V. přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ve formě účastenství – pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustila tím, že (stručně shrnuto): 2) obviněná E. W. společně s obviněnou R. M.: - v přesně nezjištěné době nejméně ode dne 3. 9.2018 do dne 18. 9. 2018, na přesně nezjištěném místě, pod příslibem zajištění prodeje bytové jednotky č. XY ve XY, katastrální území Ústí nad Labem – XY, ve vlastnictví poškozeného R. J., uvedly v omyl poškozeného R. J. v úmyslu sebe obohatit tím, že ho úmyslně a lživě utvrzovaly o tom, že obviněná M. je bývalá soudkyně, že dobře rozumí obchodování s nemovitostmi, a že se nemusí bát, že by zprostředkování prodeje bytu nezařídily, a že by přišel o finanční prostředky z prodeje, na základě čehož si získaly jeho důvěru, kdy následně jim poškozený za daným účelem podepsal plnou moc k zastupování při prodeji bytu, přičemž po předchozí vzájemné domluvě obviněná M. oslovila realitní kancelář M&M investiční s.r.o., prostřednictvím které zajistila prodej bytu poškozeného, přičemž finanční prostředky z prodeje bytu ve výši 900.000 Kč byly ze strany společnosti M&M investiční s.r.o. zaslány na bankovní účet č: XY vedený na jméno obviněné R. M., která namísto jejich užití na koupi blíže nespecifikovaného bytu v Praze pro poškozeného R. J., jak bylo s poškozeným dohodnuto, tyto finanční prostředky z účtu vybrala a obě obviněné je následně použily pro vlastní potřebu, čímž způsobily poškozenému R. J. škodu ve výši 900.000 Kč, - v přesně nezjištěné době ode dne 3. 9. 2018 ve XY, Ústí nad Labem, uvedly v omyl poškozeného R. J. tím, že mu v souvislosti s prodejem bytové jednotky č. XY, Ústí nad Labem – XY, přislíbily pomoc při vystěhování věcí z bytu s tím, že mu umožní dočasné uložení věcí v bydlišti obviněné R. M. na adrese XY XY, Praha XY - XY, ačkoliv měly od počátku v úmyslu si předmětné věci ponechat a poškozenému je nevydat, kdy se konkrétně jednalo o sportovní vybavení, nábytek, vybavení domácnosti, elektrické spotřebiče, nářadí, knihy apod. (blíže viz výrok rozsudku specifikující též hodnotu jednotlivých věcí), kdy tyto věci obviněná R. M. po naložení do dodávky odvezla na adresu XY XY, Praha XY, kde je uložila do uzamčené garáže vedlejšího domu, a následně je poškozenému R. J. přes osobní ujištění, že o věci nepřijde, ani po jeho opakovaných urgencích nevydala a sdělila mu, že se věci v garáži vedle jejího domu již nenachází a neví, kdo je odstěhoval, přičemž s věcmi poškozeného naložily nezjištěným způsobem, čímž způsobily poškozenému R. J. škodu v celkové výši 105.490 Kč, a obviněná E. W. způsobila jednáním pod bodem II. 1)-2) poškozeným L. J., H. J. a R. J. celkovou škodu ve výši 5.112.590 Kč, a obviněná R. M. způsobila popsaným jednáním poškozenému R. J. celkovou škodu ve výši 1.005.490 Kč, IV. obviněná R. M. samostatně: v době ode dne 14. 9. 2015 do dne 19. 2. 2019 na přesně nezjištěném místě v Praze umožnila obviněné E. W., aby tato ukládala finanční prostředky jednak na její bankovní účet číslo XY a na bankovní účet číslo XY, přičemž si musela být vědoma skutečnosti, že se jedná či reálně může jednat o prostředky pocházející z trestné činnosti páchané spoluobviněnou E. W., a to vzhledem k jejich blízkému vztahu, a také s ohledem na skutečnost, že byla od roku 2016 opakovaně předvolávána ze strany pracovníka Policie České republiky, 7. oddělení obecné kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, Obvodního ředitelství policie Praha III, k podání vysvětlení v trestní věci vedené pod č. j.: KRPA-105167/TČ-2015 proti obviněné E. W., trestně stíhané pro trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku, a v téže trestní věci byla předvolávána k podání svědecké výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 3 T 40/2017, a dále vzhledem k tomu, že pod bodem I. 2),3) se sama na podvodném jednání spolupodílela, přičemž konkrétně umožnila uložit na shora uvedené bankovní účty finanční prostředky, kdy tímto jednáním (stručně vyjádřeno) umožnila obviněné E. W., aby za období od 14. 9. 2015 do 19. 2. 2019 uložila a přeposlala na její bankovní účty nad rámec běžných příjmů finanční prostředky pocházející z trestné činnosti v celkové výši 2.517.160 Kč, kdy tyto prostředky následně používala z pokynu obviněné E. W. pro svou potřebu a pro potřebu spoluobviněné, V. obviněná R. M. samostatně: v době ode dne 22. 4. 2020 do dne 22. 8. 2020 na přesně nezjištěném místě v Praze umožnila obviněné E. W., aby tato uložila finanční prostředky na bankovní účet číslo XY vedený u společnosti Česká Spořitelna, a.s., založený na jméno R. M. na žádost obžalované E. W., přičemž si musela být vědoma skutečnosti, že se jedná či reálně může jednat o prostředky pocházející z trestné činnosti páchané spoluobviněnou E. W., a to vzhledem k jejich blízkému vztahu, a také s ohledem na skutečnost, že byla od roku 2016 opakovaně předvolávána ze strany pracovníka Policie České republiky, 7. oddělení obecné kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, Obvodního ředitelství policie Praha III, k podání vysvětlení v trestní věci vedené pod č. j.: KRPA-105167/TČ-2015 proti obviněné E. W., trestně stíhané pro trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku, a v téže trestní věci byla předvolávána k podání svědecké výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 3 T 40/2017, a dále vzhledem k tomu, že se sama na podvodném jednání spolupodílela, přičemž takto konkrétně umožnila uložit na shora uvedený bankovní účet finanční prostředky poškozené I. T. zaslané prostřednictvím účtu č. XY majitelky K. S., a to ve třech platbách: - dne 22.04.2020 částka ve výši 100.000 Kč, - dne 25.05.2020 částka ve výši 100.000 Kč, - dne 22.08.2020 částka ve výši 50.000 Kč, kdy tímto jednáním umožnila obviněné E. W., aby za období od 22. 4. 2020 do 22. 8. 2020 uložila a přeposlala na její bankovní účet nad rámec běžných příjmů finanční prostředky pocházející z trestné činnosti v celkové výši 250.000 Kč, 2. Za to byla obviněná odsouzena podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jenž byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. 3. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu spoluobviněné E. W. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak byla oběma obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit náhradu škody poškozenému L. J. ve výši 2 596 800 Kč a poškozenému R. J. ve výši 2 515 790 Kč. Podle § 228 odst. l tr. ř. byla obviněná E. W. dále sama povinna uhradit škodu dalším poškozeným. 4. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podaly obě obviněné odvolání. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 12 To 87/2023, jímž z podnětu podaných odvolání podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. ve výrocích o vině a trestu týkajících se obou obviněných (a v případě obviněné E. W. i v celém adhezním výroku) napadený rozsudek zrušil. Ve vztahu k dovolatelce pak dotyčný soud konkrétně zrušil výrok o vině pod bodem IV. a celý výrok o trestu. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. rozhodl tak, že podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc dovolateky ohledně výroku o vině pod bodem IV. napadeného rozsudku vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. V ostatních výrocích o vině týkajících se dovolatelky zůstal napadený rozsudek nedotčen. Za trestnou činnost pod body II. 2) a V. ji odsoudil podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jenž byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Dále jí podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost společně a nerozdílně s obviněnou E. W. nahradit škodu poškozenému R. J. ve výši 1 005 490 Kč. Uvedený soud rovněž nově rozhodl o vině, trestu i povinnosti nahradit škodu obviněné E. W. Pro úplnost možno též uvést, že stran skutku dovolatelky vymezenéh