6 Tdo 71/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 71/2025-318 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 3. 2025 o dovolání, které podal obviněný S. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. 10 To 111/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 12 T 6/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného S. B. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 4. 4. 2024, sp. zn. 12 T 6/2024 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný S. B. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že: 1) na oddělení prevence a stížností Vazební věznice XY dne 15. 2. 2023 v době od 09.55 hodin do 10.44 hodin po řádném poučení mimo jiné dle § 158 odst. 8 trestního řádu a dle § 345 trestního zákoníku uvedl v rámci úředního záznamu o podaném vysvětlení sepisovaného podle § 158 odst. 6 trestního řádu ve věci vedené pod č. j.: VS-39056/TČ-2023-800910, že: „Sebevraždu jsem chtěl spáchat i z toho důvodu, že mě policie, respektive ti, kteří jsou spojení s mým případem, vydírají. Vydírají mě tím, že po mně chtějí, abych se doznal skutků, jinak půjdu z 3. do 4. odstavce (chtějí, abych doznal 10 skutků, jinak půjdu z 3. odstavce do 4.)“; následně toto své tvrzení doplnil písemným podáním datovaným dnem 28. 2. 2023 a adresovaným Generální inspekci bezpečnostních sborů, oddělení Liberec, kam bylo doručeno dne 7. 3. 2023 a ve kterém křivě obvinil v úmyslu způsobit jeho trestní stíhání policistu T. K., OEČ XY, služebně zařazeného na Oddělení obecné kriminality Policie ČR v XY, z toho, že jej měl T. K. v průběhu realizace vedené na Oddělení obecné kriminality Policie ČR v Semilech pod č.j.: KRPL-108883/TČ-2022-181171 v rámci výslechu konaného dle § 76 odst. 3 trestního řádu dne 19. 11. 2022 vydírat a nutit k doznání tak, že pokud na sebe nedozná 10 skutků trestné činnosti, tak na něho vytáhne případ týkající se krádeže motorového vozidla Škoda Octavia 2 a také krádež karbonového jízdního kola za 250.000 Kč, že na to má hodně dlužníků, kteří mu to rádi na protokol dají, že to u něho viděli; 2) v Semilech v budově Okresního soudu Semily, Nádražní čp. 25, dne 29. 3. 2023 v jednací síni č. 8 v přízemí v rámci hlavního líčení konaného pod sp. zn. 4 T 40/2023 v přesně nezjištěné době od 08.00 hodin do 11.50 hodin po řádném poučení mimo jiné se týkajícím i křivého obvinění opětovně v úmyslu mu přivodit trestní stíhání křivě obvinil policistu T. K., OEČ XY, z toho, že ho měl tento policista v průběhu realizace, resp. v rámci podaného vysvětlení vydírat a nutit jej k prvotnímu doznání tak, že pokud na sebe nedozná 10 skutků trestné činnosti, tak na něho vytáhne případ týkající se krádeže motorového vozidla Škoda Octavia 2 a krádež karbonového jízdního kola za 250.000 Kč, kdy oproti dřívějšímu tvrzení [viz bod 1) shora] ještě uvedl, že mu měl policista T. K. dát do kapsy drogy, konkrétně pervitin, kdy k tomu mělo dojít v době, kdy byl obviněný zadržený a umísťovaný do policejní cely na OO PČR XY; tímto svým jednáním zapříčinil, že policista T. K. byl ke křivému obvinění slyšen nejen Okresním soudem v Semilech dne 27. 4. 2023, ale byl i pod č. j.: GI-853/ČJ-2023-K prověřován Generální inspekcí bezpečnostních sborů, oddělení Liberec, kdy k celé záležitosti vypovídal dne 22. 3. 2023 v odpoledních hodinách, a toto prověřování, které nakonec skončilo založením ad acta dne 12. 4. 2023, mohlo poškodit jeho profesní hodnověrnost a tím i mnohaleté postavení policisty odhalujícího zejména majetkovou trestnou činnost páchanou na území spravovaném OO PČR XY. 2. Za výše uvedený přečin a za sbíhající se přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku, přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c), písm. f) tr. zákoníku, pro které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 27. 4. 2023, č. j. 4 T 40/2023-1764, byl obviněný odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let a 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 27. 4. 2023, č. j. 4 T 40/2023-1764, který nabyl právní moci dne 27. 4. 2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Proti shora citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. 10 To 111/2024, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Soudy nižších stupňů podle něj nedůvodně neprovedly navrhované důkazy, kterými mohla být prokázána jednak pravdivost jeho tvrzení, jednak vyloučení jeho trestní odpovědnosti a schopnosti účasti na trestním řízení. Těmito důkazy mělo být doložení kamerových záznamů z cely předběžného zadržení (k průběhu a obsahu jednání s policisty), prohledání cely předběžného zadržení (k nalezení předmětu použitého ke konzumaci drogy poskytnuté policistou) a znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (zda byl obviněný pro medikaci po pokusu o sebevraždu schopen účasti na trestním řízení, zda byl příčetný či sníženě příčetný). Krom toho byl obviněný po pokusu o sebevraždu v silném stavu rozrušení a předmětná prohlášení by tak bez vlivu těchto okolností nikdy neučinil, neboť „mu bylo zřejmé, že jeho výpovědi jako opakovaně odsouzenému na rozdíl od výpovědí policistů nikdo neuvěří a pravdivost jeho výpovědi tak v řízení nebude prokázána“. Na uvedené obviněný navázal i své námitky proti hmotněprávnímu posouzení skutku. Jestliže nebyl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, byla jeho trestní odpovědnost vyloučena podle § 26 (příp. § 27) tr. zákoníku. Rovněž bylo třeba zvážit, zda vzhledem k množství tlumících léků (vyjmenováno jich bylo jedenáct) je obviněný schopen se soustředit na probíhající trestní řízení, kdy i tímto mohla být vyloučena trestní odpovědnost podle citovaných ustanovení. S tímto se však obecné soudy nedostatečně vypořádaly, především pak se skutečností, že předmětná prohlášení učinil ještě před nasazením tlumících léků. Krom toho nebyl žádným důkazem prokázán úmysl obviněného přivodit někomu trestní stíhání a ani jej vážně poškodit v zaměstnání. Svá obvinění proti poškozenému vznesl a opakoval, protože objasňoval svůj pokus o sebevraždu nebo byl k tomu vyzván. 5. Z výše uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud „zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a následně odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl“. 6. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém písemném vyjádření k dovolání konstatovala, že výtky obviněného, obsahově totožně opakované v průběhu trestního řízení, k neprovedení navrhovaných důkazů jsou neopodstatněné. Oba soudy nižších stupňů se důkazními návrhy zabývaly a pečlivě zdůvodnily, proč jim nevyhověly. Pokud jde o posouzení příčetnosti obviněného, soud prvního stupně správně poukázal, že medikace byla nasazena až po spáchání projednávaného přečinu. Je třeba také zohlednit lékařské zprávy v kombinaci s vyjádřením dovolatele, že předmětné léky přestal užívat, je plně svéprávný, a přesto svá obvinění při hlavním líčení u soudu zopakoval. Nadto nikdy neprojevil, že by nebyl schopen podstoupit úkony trestního řízení. Obecné soudy proto správně uzavřely, že nebyl shledán důvod pochybovat o příčetnosti obviněného. Bylo rovněž řádně odůvodněno, že s ohledem na časový odstup a věrohodnost výpovědí poškozeného T. K. a svědka J. F. nemělo smyslu provést dovolatelem navrhované důkazy kamerovým záznamem z cely předběžného zadržení a její prohlídku. Ve vztahu k tvrzené absenci důkazů o úmyslu obviněného spáchat posuzovaný přečin a nad to vážně poškodit jiného v zaměstnání státní zástupkyně s odkazem na judikaturní rozhodnutí konstatovala, že i tyto zákonné znaky projednávaného přečinu shledává naplněnými, mj. s ohledem též na opakovanost, dlouhodobos