6 Tdo 858/2010 — Nejvyšší soud

6 Tdo 858/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1g Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:6 Tdo 858/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:6.TDO.858.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 257 odst. 1 tr. zák. § 221 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 2. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 2.3.2011IV.ÚS 644/11JUDr. Vlasta Formánková-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 858/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2010 dovolání, která podaly obviněné I. K., a J. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 12 To 54/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 58/2009, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných I. K. a J. Ž. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 2 T 58/2009, byly uznány vinnými: obviněná I. K. - trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (v bodě 1/ výroku), - trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. (v bodě 2/ výroku), obviněná J.Ž. - trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (v bodě 1/ výroku). Za uvedené trestné činy byly odsouzeny: obviněná I. K. podle § 221 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců. Podle § 53 odst. 1, 2a tr. zák. byl obviněné uložen peněžitý trest ve výši 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 12 To 345/2009, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 2 T 2/2009, kterým byla obviněná odsouzena za trestný čin podle § 257b odst. 1 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 10.000,- Kč a pro případ jeho nevykonání k náhradnímu trestu odnětí svobody v trvání jednoho měsíce, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. obviněná J. Ž. podle § 257 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo oběma obviněným uloženo společně a nerozdílně nahradit škodu ve výši 6.005,- Kč poškozenému F. K., s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně za dobu od 28. 10. 2009 do 10. 12. 2009 a za dobu od 11. 12. 2009 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro prvý den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení obviněných. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl jmenovaný poškozený odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podaly obviněné I. K. a J. Ž. odvolání. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 12 To 54/2010, bylo rozhodnuto: I. Z podnětu odvolání obviněné I. K. byl napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku, jímž byl stanoven náhradní trest za peněžitý trest. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek ohledně obviněné I. K. beze změny. II. Odvolání obviněné J. Ž. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Citované usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem prvostupňového soudu, a to v celém rozsahu (kromě části, kdy byl rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 2 T 58/2009, zrušen ve výroku, kterým byl stanoven náhradní trest za peněžitý trest a kromě výroku tohoto rozsudku, jímž byl poškozený F.K. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních), napadly obviněné I. K. a J. Ž. prostřednictvím společného obhájce dovoláními, jež opřely o dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle jejich názoru rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněné namítly, že jejich jednání nenaplňuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. Vyjádřily přesvědčení, že soudy vadně vyhodnotily výši škody, což je jeden ze základních znaků skutkové podstaty zmíněného trestného činu. Jejich jednání mělo být posuzováno maximálně jako přestupek podle zák. č. 200/1990 Sb. S ohledem na skutečnost, že výše škody je rozlišujícím kritériem pro určení, zda jde o přestupek nebo trestný čin, vyjádřily požadavek, aby byl přezkoumán postup ohledně určení výše škody. Připomněly, že soudy obou stupňů vycházely z částky 6.005,- Kč, kterou musel poškozený F.K. vynaložit za montáž nové skříňky hlavního uzávěru plynu (dále též „skříňka HUP“ nebo „přístřešek HUP“). Podle obviněných však nerespektovaly znění § 89 odst. 12 tr. zák., podle něhož se při stanovení výše škody primárně vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává; teprve poté, nelze-li takto výši škody určit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení v předešlý stav. Odkázaly na judikaturu Nejvyššího soudu a stanovisko jeho trestního kolegia ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. Tpjn 304/2005. Jejich výkladem lze dospět k závěru, že ustanovení § 89 odst. 12 tr. zák. je koncipováno tak, že vyjadřuje tři kritéria stanovení výše škody a vzájemný vztah všech kritérií není takový, že by šlo o alternativy, z nichž by si orgány činné v trestním řízení mohly vybírat. Mezi uvedenými kritérii, resp. mezi prvním kritériem ve vztahu k dalším dvěma existuje hierarchie, která vyjadřuje, že primárním hlediskem je určení ceny, za kterou se věc v době a místě činu obvykle prodává. Obviněné tudíž nastolily otázku, proč se soudy obou stupňů v odůvodnění rozhodnutí nezabývaly skutečností, z jakých důvodů bylo při určení výše škody vycházeno právě až ze sekundárně použitelné metody, a to i oproti podané obžalobě. Poznamenaly, že podle zmíněného stanoviska Nejvyššího soudu je nutné určit škodu podle účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci především u věcí, které nemají tržní cenu, např. u některých speciálních dovezených surovin nebo u ojediněle dovezené věci. Rovněž se tento způsob určování ceny používá při znehodnocení části věci, která je součástí určitého funkčního celku, není samostatně předmětem obchodu a cenu podle prvního kritéria je nemožné určit. O takovou situaci se však v jejich případě nejedná. Skříňky HUP se běžně prodávají zcela samostatně. Tato skříňka sice byla rozbita, ale zůstala nepoškozena plechová dvířka, která byla podle výpovědi svědka L. použita při montáži nové skříně HUP, a proto jejich zůstatkovou hodnotu bylo rovněž nutné vyčíslit. Z fotodokumentace z místa činu je patrné, že nebyla rozbita ani vrchní krycí deska. Dále obviněné vytkly, že pokud soudy obou stupňů vycházely z tzv. nákladové metody, bylo nutné alespoň odečíst od nákladů vynaložených na opravu poškozené věci zhodnocení věci oproti původní skříni HUP, která již byla několik let stará. V souvislosti se stanovením výše způsobené škody označily za nepřezkoumatelný znalecký posudek ze dne 23. 10. 2008, č. 6554/245-2008, jenž vypracoval J.K. Jejich názor ohledně jeho nepřezkoumatelnosti potvrdil i předseda Krajského soudu v Hradci Králové, který udělil znalci písemné napomenutí. Odvolací soud sice tuto skutečnost v odůvodnění rozsudku zmínil, avšak nevyjádřil se k tomu, zda měla vliv na jeho rozhodnutí. Závěry znaleckého posudku rovněž nekorespondují s hledisky, podle kterých je třeba určit výši škody (§ 89 odst. 12 tr. zák.), přičemž z něj není patrné, jak k dané částce znalec dospěl; k objasnění situace nepřispělo ani vyjádření znalce k posudku ze dne 24. 11. 2009. V rozporu s tímto znaleckým posudkem bylo i odborné vyjádření M. K., které ze spisu v přípravném řízení zmizelo. Zde byla stanovena cena podle prodejce stavebnin z regionu na částku 3.400,- Kč. Na základě tohoto důkazu Policie ČR postoupila incident jako přestupek k projednání správnímu orgánu. Obviněné uvedly, že si jsou vědomy, že se soudy z jejich podnětu i tímto odborným vyjádřením zabývaly,