6 Tdo 882/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 882/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 10. 2025 Spisová značka:6 Tdo 882/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.882.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenská škodlivost Dotčené předpisy:§ 185a odst. 1 tr. zákoníku § 185 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 882/2025-270 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný O. K. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2025, sp. zn. 11 To 19/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 13/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného O. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 12. 2024, č. j. 2 T 13/2023-212 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný O. K. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem znásilnění podle § 185 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním přesně popsaným ve výroku. Za tento přečin byl odsouzen podle § 185 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b), § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 20 000 Kč, který byl uložen v 80 denních sazbách po 250 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v 5 měsíčních splátkách po 4 000 Kč. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o kterém Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 2. 2025, sp. zn. 11 To 19/2025 (dále jen „napadený rozsudek“), rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil tak, že dne 4. 1. 2023 v době od 11:04 hod. do 11:11 hod. v prostoru prodejny chovatelských potřeb na adrese XY XY, v obci XY, okres XY, kam si přišel zakoupit zboží, přistoupil k obsluze prodejny R. K., nar. XY, od které si pod záminkou „přání do nového roku“ vynucoval polibek na ústa, což poškozená odmítla a nastavila pouze tvář, s čímž se obviněný nespokojil a dále se dožadoval „hezčí pusy“, dotazoval se jí, zda je zadaná, na což mu poškozená sdělila, že pusu nechce, že má manžela, přesto k ní obviněný přistoupil, pokusil se ji obejmout a osahávat na těle, čemuž se poškozená bránila schoulením těla, obžalovaný se ji i přesto dále pokoušel políbit na ústa, poškozená mu opakovala, že se jí to nelíbí, toho obviněný nedbal a následně ji úmyslně svým tělem zatlačil v zadní části prodejny mezi zeď a uskladněné zboží, aby zamezil poškozené v odchodu a byl v její těsné blízkosti, zde ji začal osahávat přes oblečení v oblasti prsou, pasu a genitálií, čemuž se poškozená bránila fyzickým odvracením, odstrkávání jeho rukou a zároveň opakovaně slovně “nechte toho, prosím, ne“, načež obviněný svého jednání zanechal až ve chvíli, kdy začal poškozené zvonit telefon s příchozím hovorem od vedoucí prodejny J. D., nar. XY, která jednání pozorovala na kameře umístěné v prodejně. 3. Za tento přečin ho odsoudil podle § 185a odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 15 000 Kč, který byl uložen ve 100 denních sazbách po 150 Kč a podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v 5 měsíčních splátkách po 3 000 Kč a zároveň bylo určeno, že výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, nezaplatí-li obviněný dílčí splátku včas. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti tomuto rozsudku podal obviněný dovolání, které odůvodnil zvolený obhájce JUDr. Dušan Strýček tak, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., protože rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a zároveň z důvodu, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Odvolací soud, ale i soud nalézací založily své rozhodnutí pouze na výpovědi poškozené, aniž by byly jí tvrzené skutečnosti prokázané bez důvodných pochybností. Rovněž oba soudy jako důkazní prostředek užily znalecký posudek MUDr. Pavly Bittnerové, kdy skutečnosti v něm obsažené nekorespondují s jejími znaleckými závěry. Dále dovolatel namítl, že odvolací soud pochybil při svém rozhodování ohledně výkladu ustanovení trestního zákona týkající se otázky společenské škodlivosti ve vztahu k trestní odpovědnosti pachatele trestného činu. 5. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v první alternativě uvedl, že v daném případě nastala při procesu dokazování situace tvrzení proti tvrzení, když výpověď poškozené je jediným přímým důkazem, protože na videozáznamu není inkriminovaná událost vůbec vidět. V takovém případě má soud povinnost posuzovat věrohodnost jednotlivých proti sobě stojících výpovědí zvlášť pečlivě při respektování zásady presumpce neviny. S ní je úzce propojena zásada in dubio pro reo, avšak odvolací soud k výše uvedeným zásadám ani nepřihlédl a všechna skutková zjištění učinil v neprospěch dovolatele. Poškozená vypověděla, že obviněný slyšel velmi dobře, avšak silná nedoslýchavost dovolatele je zřejmá nejen ze znaleckého posudku, ale i z protokolu o jeho výslechu na Policii ČR. Na základě těchto skutečností je postaveno prakticky najisto, že poškozenou v obchodě nemohl při tónu jejího hlasu slyšet. Důvěryhodnosti poškozené nepřidává ani skutečnost, že nejprve při svém výslechu uvedla, že byla úplně přimrzlá a zatmělo se jí před očima, ale když začal zvonit telefon, tak se jí povedlo dostat ze sevření dovolatele. Toto tvrzení prokazatelně vyvrací kamerový záznam, z něhož je zřejmé, že poškozená odstoupila od dovolatele daleko dříve, než jí začala volat vedoucí prodejny (konkrétně v čase 11:07:45 je na kamerovém záznamu jasně patrné, že poškozená ze zadní části prodejní couvá), ovšem vedoucí prodejny začala poškozené volat až v čase 11:09:16. Odvolací soud přešel i další významný rozpor, když poškozená tvrdila, že od obviněného ze zadní části prodejny běžela. Dovolatel musí trvat na tom, že poškozená od něj v klidu odstoupila poté, co jí bylo jeho jednání nepříjemné, v žádném případě však nedošlo k žádnému držení nebo jinému zamezení její osobě v dobrovolném odchodu od něj. Odvolací soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že ze záznamu není možné poctivě učinit závěr, že obviněný není orientován kvůli jeho věku a jiným zdravotním problémům v čase a prostoru, neboť důsledně vyžaduje pozornost od poškozené. Podle dovolatele stejně tak není možné bez důvodných pochybností učinit závěr, že orientovaný byl, proto by tato skutečnost měla být vykládána v jeho prospěch. Dovolatel nesouhlasí se skutkovými zjištěními, která pro odvolací soud vyplynula ze znaleckého posudku MUDr. Pavly Bittnerové. Soud nemohl na podkladě předmětného posudku učinit závěr, že má dovolatel sexuální touhy nebo že mohl plně ovládat své jednání. Znalkyně na jednu stranu zjistila, že dovolatel trpí lehkou kognitivní poruchou, ale zároveň, že tato je nejspíše příčinou (jednou z příčin) jednání, kvůli němuž je vedeno toto trestní řízení. Nelze se proto ztotožnit se závěrem soudu, že si byl dovolatel velmi dobře vědom toho, co dělá. Rovněž nesouhlasí s tím, že si znalkyně přesvědčivě obhájila svůj závěr, že sexualita muže vyhasíná až s jeho smrtí. Nelze ani souhlasit s tím, jak se ve svém předchozím kasačním rozhodnutí odvolací soud vypořádal s existencí posudku erudovaného znalce doc. MUDr. Zvěřiny. 6. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. uvedl, že při posuzování společenské škodlivosti protiprávního činu podle § 13 odst. 1 tr. zákoníku je soud povinen zejména zkoumat způsob provedení (spáchání), následky trestného činu pro poškozeného, míru sofistikovanosti jednání pachatele, agresivitu pachatele, pohnutku, cíl pachatele, míru zavinění a osobu pachatele a v odůvodnění dovolání podrobně rozebral tyto pojmy s tím, že vedle těchto kritérií je potřeba splnit další podmínku a sice, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů, v tomto případě podle správního práva. Dovolatel byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 15 000 Kč, což má stejný efekt jako případná pokuta uložená v přestupkovém řízení ve stejné výši, a proto by naprosto postačovalo uložení správního trestu. Dovolatelovo jednání by bylo zřejmě posouzeno jako