7 Td 45/2025 — Nejvyšší soud

7 Td 45/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 10. 2025 Spisová značka:7 Td 45/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TD.45.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Delegace Soud Dotčené předpisy:§ 25 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:6. 11. 2025 Anotace:Státní zástupkyně krajského státního zastupitelství v B. – pobočky ve Z. podala na obviněné R. O., P. O., A. H., M. T., M. K. a obviněné obchodní společnosti B. T. T., s. r. o., a S. V. obžalobu. Usnesením krajského soudu v B. byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Předkládající soud uvedl, že k trestnému jednání obviněných mělo docházet zejména ve Z. kraji, tj. na území jeho pobočky. Nejvyšší soud se proto ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda soud a jeho pobočka tvoří de iure jeden soud, na niž odpověděl kladně. Pokud tomu tak je, bude vyloučeno odnětí věci soudu podle § 25 tr. ř. a její přikázání pobočce tohoto soudu (a naopak). Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Td 45/2025-9980 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 15. 10. 2025 v neveřejném zasedání ve věci obviněných Romana Odložilíka, bytem Fryšták-Vítová 122, Pavla Odložilíka, bytem Kroměříž-Vážany, K Potoku 309/13, A. H., M. T., M. K., obchodní společnosti BARESJA TRT TECHNOLOGY, s. r. o., IČO: 08520704, se sídlem Praha 10 – Michle, V dolině 1515/1b, S. V., obchodní společnosti TSOLITERA, s. r. o., IČO: 05000718, se sídlem Brno, Lidická 700/19, obchodní společnosti QVERIDO, s. r. o., IČO: 27752160, se sídlem Olomouc-Hodolany, Holická 156/49, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 5/2025, o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Brně. Podle § 24 odst. 2 tr. ř., § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně podala dne 13. 5. 2025 na obviněné Romana Odložilíka, Pavla Odložilíka, A. H., M. T., M. K., obchodní společnost BARESJA TRT TECHNOLOGY, s. r. o., a S. V. obžalobu pro skutek, ve kterém byl spatřován v případě obviněného Romana Odložilíka v bodě I zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, v případě obviněných Pavla Odložilíka, M. T., M. K., A. H. v bodě I zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, v případě obviněné obchodní společnosti BARESJA TRT TECHNOLOGY, s. r. o., v bodě II přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku a v případě obviněné S. V. v bodě III zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku, kterých se měli dopustit v místě, čase a způsobem popsaným v obžalobě. Současně s obžalobou pak státní zástupkyně podala téhož dne soudu dva návrhy na schválení dohody o vině a trestu ve vztahu k obviněným obchodním společnostem QVERIDO, s. r. o., a TSOLITERA, s. r. o., které byly zapsány pod sp. zn. 48 T 5/2025, stejně jako podaná obžaloba. 2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2025, sp. zn. 48 T 5/2025, byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Předkládající soud uvedl, že k trestnému jednání obviněných mělo docházet zejména ve Zlínském kraji, částečně rovněž na území Slovenské republiky. Ve věci byli vyslechnuti svědci, kteří z větší části pochází ze Zlínského kraje, případně část z kraje Olomouckého a dále ze Slovenské republiky. Čtyři obvinění mají hlášen pobyt a fakticky se zdržují ve Zlínském kraji. Trestní věc byla vedena u policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování a rovněž dozorován ze strany Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně. Krajský soud v Brně konstatoval, že místně příslušným soudem je v této trestní věci kromě Krajského soudu v Brně rovněž Městský soud v Praze a Krajský soud v Ostravě, podle § 22 tr. ř. tedy byla založena příslušnost několika soudů. Nicméně místní příslušnost Krajského soudu v Brně byla dovozována pouze na základě sídla právnické osoby – obviněné obchodní společnosti TSOLITERA, s. r. o., které je hlášeno na adrese Lidická 700/19 v Brně, v jejímž případě bylo podáno daňové přiznání místně příslušnému Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I. Toto sídlo je účelovým sídlem, tato společnost fakticky na uvedené adrese nevykonávala žádnou činnost. Pokud bylo ve vztahu k obchodní společnosti QVERIDO, s. r. o., podáno daňové přiznání k Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I, jednalo se o místně nepříslušný finanční úřad, správně mělo být podáno k Finančnímu úřadu pro kraj Olomoucký. Krajský soud v Brně má proto zato, že existují důležité důvody pro odnětí věci a její přikázání jinému soudu, a to buď Městskému soudu v Praze (v jeho obvodu byla situována většina výše uvedených bodů obžaloby), případně Krajskému soudu v Ostravě (týkají se ho dva body obžaloby), případně Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně, v tomto případě z důvodu vhodnosti, procesní ekonomie a hospodárnosti. Pro posledně jmenovaný soud svědčí podle předkládajícího soudu okolnosti výše uvedené, tedy že trestná činnosti probíhala ve Zlínském kraji, po celou dobu přípravného řízení byla věc projednávána orgány činnými v trestním řízení ve Zlínském kraji, všichni obvinění z České republiky pochází ze Zlínského kraje, dva obvinění žijí na Slovensku, tedy ve vztahu ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně jsou v bližší dojezdové vzdálenosti a obžalobou je navrhován výslech jedenácti svědků, z nichž sedm má bydliště ve Zlínském kraji a dva ve Slovenské republice. Krajský soud v Brně proto předložil věc obviněných k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. 3. Nejvyšší soud poté, co mu byl spis dne 3. 10. 2025 předložen, především shledal, že předkládající soud výše zmíněným usnesením jednak rozhodl o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti podle § 24 odst. 1 tr. ř. a současně fakticky navrhl delegaci věci Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Ostravě nebo Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně podle § 25 tr. ř. Tím byla založena příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř. 4. Krajský soud v Brně předložil věc obviněných Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Svou místní příslušnost fakticky nezpochybňoval, výslovně připustil, že obžaloba byla podána u místně příslušného soudu. Nicméně poukázal na místní příslušnost také Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Ostravě, a to vzhledem k tomu, že daňová přiznání byla podávána rovněž u finančních úřadů se sídlem v obvodu těchto soudů. 5. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou) v této věci je zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaný obviněným Romanem Odložilíkem jednáním popsaným v bodě I obžaloby. 6. O věcné příslušnosti krajského soudu není pochyb (§ 17 odst. 1 tr. ř.). Pokud jde o příslušnost místní, podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat místo, kde došlo ke skutečnostem naplňujícím objektivní stránku trestného činu, tj. místo trestněprávně relevantního jednání pachatele a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. 7. Ke spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku může dojít jak aktivním jednáním (podáním daňového přiznání s nepravdivými údaji), tak i opomenutím jednání, ke kterému byl daňový subjekt povinen. Místem spáchání tohoto trestného činu je proto především sídlo příslušného finančního úřadu, u něhož bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání. Konstantní judikatura v tomto směru dosud vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 11 Nd 340/2001, publikovaného v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 13/2002, číslo judikátu T 338, kde se uvádí, že objektivní stránka trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je naplněna jednáním pachatele, který ve větším rozsahu zkrátí např. daň. Samotné opatření fiktivních podkladů, byť pro účely jejich pozdějšího použití v r