Nejvyšší soud 7 Td 66/2020 – Uznání a výkon

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 1. 2020, č. j. 67 T 17/2019-136, bylo ve věci obviněné N. F. výrokem pod bodem I. rozhodnuto podle § 306 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“), o uznání rozsudku Soudu v Udine, Italská republika, ze dne 4. 2. 2019, číslo 287/2019, na území České republiky, kterým byla obviněná shledána vinnou, a o výkonu jím uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, a to podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve věznici s ostrahou. Výrokem pod bodem II. pak bylo rozhodnuto podle § 305 odst. 1 písm. f), h) z. m. j. s. stran obviněné o neuznání jiného, blíže specifikovaného rozsudku soudu Italské republiky. Zmíněný rozsudek Krajského soudu v Ostravě nebyl napaden opravným prostředkem žádné z oprávněných osob a nabyl dne 11. 3. 2020 právní moci.

Dne 3. 9. 2020 nastoupila obviněná po předání z Italské republiky do výkonu takto uloženého trestu odnětí svobody na území České republiky (č. l. 181 tr. spisu).

Podáním ze dne 14. 10. 2020 (č. l. 212 tr. spisu) požádala obviněná o přeměnu zbytku trestu odnětí svobody v trest domácího vězení. Krajskému soudu v Ostravě byla žádost doručena dne 19. 10. 2020.

Krajský soud v Ostravě přípisem ze dne 22. 10. 2020 (č. l. 218 tr. spisu) postoupil žádost obviněné Krajskému soudu v Hradci Králové, jako soudu příslušnému k takovému rozhodnutí, neboť obviněná vykonává v obvodu tohoto soudu nepodmíněný trest odnětí svobody. Tento závěr Krajský soud v Ostravě odůvodnil odkazem na § 310 odst. 1 z. m. j. s. a § 333b a § 320 odst. 2 tr. ř., a současně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 7 Td 3/2016.

Krajský soud v Hradci Králové vrátil dne 12. 11. 2020 postoupený spisový materiál zpět Krajskému soudu v Ostravě (č. l. 227 tr. spisu), s tím, že o žádosti obviněné o přeměnu trestu odnětí svobody na trest domácího vězení rozhoduje soud, který trest odnětí svobody uložil.

Krajský soud v Ostravě předložil dne 18. 12. 2020 trestní spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť má i nadále za to, že není příslušný k rozhodnutí o zmíněné žádosti obviněné, neboť jím je Krajský soud v Hradci Králové. Obviněná nyní vykonává nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou. Podle § 320 odst. 2 tr. ř., který vytváří speciální úpravu příslušnosti k úpravě obecné podle § 315 odst. 2 tr. ř., platí, že u osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí související s výkonem tohoto trestu soud, v jehož obvodu je trest odnětí svobody vykonáván. Za rozhodnutí související s výkonem trestu lze přitom považovat také rozhodnutí o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení podle § 333b tr. ř. Tento závěr má oporu v rozhodnutí publikovaném pod č. 43/2014 Sb. rozh. tr., resp. dále i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 7 Td 3/2016.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že místně příslušný k rozhodnutí o žádosti obviněné na přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení je Krajský soud v Hradci Králové.

Ustanovení § 333b tr. ř. bylo do trestního řádu zařazeno novelizací trestního zákoníku zákonem č. 390/2012 Sb. s účinností od 1. 10. 2012. Podle tohoto ustanovení může soud po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností, prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Hmotně právní podmínky pro přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení jsou pak upraveny v § 57a tr. zákoníku.

Podle rozhodnutí publikovaného pod č. 43/2014 Sb. rozh. tr. je k rozhodnutí o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (§ 57a tr. zákoníku) podle § 320 odst. 2 tr. ř. příslušný soud, v jehož obvodu odsouzený vykonává trest odnětí svobody, neboť se uplatní tato speciální úprava příslušnosti ve vztahu k obecnému ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. Zmíněný názor se ustálil i v další rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 7 Td 68/2015, nebo ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 7 Td 3/2016).

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněná nastoupila, jak již bylo řečeno, výkon trestu odnětí svobody na území České republiky dne 3. 9. 2020 (č. l. 181 tr. spisu), a to ve Vazební věznici Praha-Ruzyně. Z hlášení změn (č. l. 209 tr. spisu) vyplynulo, že dne 8. 10. 2020 byla umístěna pro další výkon trestu odnětí svobody do Věznice Světlá nad Sázavou, která se nachází v obvodu působnosti Krajského soudu v Hradci Králové. Dne 14. 10. 2020 pak vyhotovila a dne 19. 10. 2020 byla Krajskému soudu v Ostravě doručena její žádost o přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení.

S ohledem na popsaná zjištění a závěry soudní praxe je zřejmé, že místně příslušným k projednání věci, tj. k rozhodnutí o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení, je podle § 320 odst. 2 tr. ř., který je namístě užít, Krajský soud v Hradci Králové, neboť v jeho obvodu obviněná vykonává trest odnětí svobody.

Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.