7 Tdo 1077/2004 – Nejvyšší soud

7 Tdo 1077/2004-I U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v  neveřejném zasedání konaném dne 28. 12. 2004 dovolání, která podali obvinění P. R.,  trvale bytem V. P., okres N., a J. A. V. , , trvale bytem N, proti usnesení Krajského soudu v   Hradci Králové ze dne 9. 4. 2004, sp. zn. 10  To  51/2004, v  trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 101/2003 a rozhodl  t a k t o : Z  podnětu obou dovolání se podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 4. 2004, sp. zn. 10 To 51/2004, a rozsudek Okresního soudu v  Náchodě ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 1 T 101/2003 ohledně obviněných P. R. a J. A. V. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. s  přiměřeným použitím § 261 tr. ř. se tato rozhodnutí zrušují i ohledně obviněného J. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Brno. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená  rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Náchodě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Rozsudkem Okresního soudu v  Náchodě ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 1 T 101/2003, byli obvinění P. R. a J. H. uznáni vinnými trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zák. ve znění před novelou zákonem č. 134/2002 Sb., dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. ve znění novely trestního zákona zákonem č. 134/2002 Sb. a trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák., obviněný P. R. navíc trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. (bod 1 výroku rozsudku). Obviněný J. A. V. byl uznán vinným trestnými činy ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve znění zákona č. 134/2002 Sb., ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. a trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. (bod 2 výroku rozsudku). Podle zjištění okresního soudu se těchto trestných činů dopustili obvinění P. R. a J. H. tím, že \"v době nejméně od roku 2000 do 27. 10. 2002 obviněný P. R. jako majitel modelingové agentury P. se sídlem v N. za honorář pořizoval fotografické materiály zobrazující dítě, a to i s  nezletilými M. B., N. S., K. Š., M. M., M. a N.  L., I.  L., G.  H.,  T. Š., V. M., A. F., T. K., S. a S. S., K. M., J. S., P. H., J. H., T. J., D. M., přičemž obviněný P. R. v době od podzimu 2001 do letních měsíců 2002 v přesně nezjištěné dny v N. v  ateliéru agentury P. ve třech případech při fotografování osahával a hladil na přirození nezl. D. M., a tyto fotografie pak obviněný J. H. od přesněji nezjištěné doby roku 2001 zpracovával do digitální podoby a tyto vypálil na CD disky, které oba obžalovaní nabízeli prostřednictvím sítě Internet v době od ledna 2002 do 27. 6. 2002, kdy byl provoz domény pro zjištění, že jde o dětskou pornografii, provozovatelem serveru pozastaven, avšak nadále připravovali materiály a tyto zpracovávali pro nové stránky a jednali se správcem serveru S., který pro ně dne 29. 9. 2002 vytvořil technické zázemí, avšak k transportu dat nedošlo, když obvinění byli dne 27. 10. 2002 zadrženi. V době od května 2002 do 27. 10. 2002 spolupracovali obviněný P. R. zajišťováním castingů a obviněný J. H. tlumočením na nich se zákazníkem obviněným J. A. V. pořizujícím dětskou pornografii, a  toto jednání narušilo nebo ohrozilo mravní vývoj dětí nevhodným a předčasným zájmem o sexualitu\". Obviněný J. A. V. se podle zjištění soudu dopustil uvedených trestných činů tím, že \"v přesně nezjištěné dny v měsíci květnu 2002, v době od 11. 7. do 14. 7. 2002 v N. v hotelu B. a v  hotelu B., a dne 27. 10. 2002 v Š. v  penzionu jako zákazník společnosti obviněného P. R. pořizoval za honorář fotografické materiály a videozáznamy s nezletilými dívkami, ač jejich věk znal nebo znát musel, a to s nezletilými E.  B., I.  N., M. P., Š. F., I. P., P. K., A. F., I. L., M. M., Š. F., A. K., I. F., přičemž při této činnosti v době od 11. do 14. 7. 2002 v hotelu B. v N. osahával a líbal na prsou a jazykem dráždil na přirození nezl. M. M., v  téže době v hotelu B. v N. osahával na prsou a přirození nezl. E. B., a dne 27. 10. 2002 v Š, v   penzionu osahával na prsou a přirození nezl. Š.F., a A. K., a toto jednání narušilo nebo ohrozilo další mravní vývoj dětí nevhodným a předčasným zájmem o sexualitu, přičemž materiály pořízené v květnu a v době od 11. 7. do 14. 7. 2002 vyvezl z České republiky do ciziny\". Za to byl obviněnému P. R. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků se zařazením do věznice s ostrahou, trest zákazu činnosti spočívající v  zákazu provozování modelingové činnosti na dobu pěti let a trest propadnutí zajištěných věcí podrobně vyčíslených ve výroku . Obviněnému J. A. V. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří a půl roku se zařazením do věznice s ostrahou, trest vyhoštění na dobu pěti let a trest propadnutí zajištěných věcí vyčíslených ve výroku. Obviněnému J. H. byl uložen trest odnětí svobody v  trvání deseti měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Proti tomuto rozsudku podali všichni tři obvinění odvolání, která však byla usnesením Krajského soudu v  Hradci Králové ze dne 9. 4. 2004, sp. zn. 10 To 51/2004, shodně zamítnuta podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. II. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podali prostřednictvím svých obhájců dovolání obvinění P. R. a J. A. V. Obviněný P. R. napadl svým dovoláním usnesení krajského soudu v celém rozsahu, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř. Obviněný především namítá, že v archivu jeho společnosti P. bylo asi 24 000 snímků. V průběhu trestního řízení však bylo znalci z  oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací klinická psychologie a sexuologie prof. PhDr. P. W., Ph.D., předloženo k posouzení pouze 40, podle názoru obviněného účelově vybraných snímků z tohoto archivu, aniž by bylo prokázáno, zda právě tyto vybrané snímky byly určeny ke zveřejnění. Dovolatel poukazuje na závěr tohoto znalce, že vybrané snímky mají pseudoumělecký charakter, ale nešlo o tzv. tvrdou pornografii, tedy zobrazení pohlavního styku s dítětem, takže podle obviněného nemohlo dojít k naplnění znaků trestného činu ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 tr. zák. před novelou zákonem č. 134/2002 Sb. V době účinnosti této novely, kdy k naplnění znaků tohoto trestného činu stačilo pouhé pornografické zobrazení samotného dítěte, již podle názoru dovolatele jeho záměr takové dílo zhotovit prokázán nebyl. Obviněný dále namítá, že jeho kontakt s  firmou C. byl v  zásadě kontrolován policejními úředníky, na což obviněný spoléhal. Dne 27. 6. 2002 byl provoz domény na serveru ukončen, takže podle mínění obviněného za účinnosti novely trestního zákona zákonem č. 134/2000 Sb. již k pokračování této činnosti nedošlo. Dovolatel zpochybňuje i závěr soudů o jeho vině trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. ke škodě nezl. D. M. V  této souvislosti opakuje svou obhajobu, že sám není sexuálně orientován na nezletilé, což bylo prokázáno i znaleckým posudkem o vyšetření jeho duševního stavu, přičemž fotografování tohoto nezletilého probíhalo převážně v  přítomnosti jeho matky. Obviněný připustil, že při práci s poškozeným jako modelem mohlo dojít ke kontaktu s jeho tělem, avšak nikoli v úmyslu jej pohlavně zneužít. Vyzdvihuje i to, že žádný jiný z  modelů si na něj v  tomto směru nestěžoval, takže tvrzení tohoto poškozeného zůstávají osamocena. Navíc podle přesvědčení obviněného zůstala spornou i intenzita tohoto jednání, resp. nedosáhla úrovně, kterou předpokládá ustanovení § 242 odst. 1 tr. zák. Obviněný konečně namítá, že když připravoval pro J. A. V. modelingové castingy, nevěděl, že by fotografování modelů mělo mít charakter trestné činnosti. Pokud měl takové signály, obratem J. A. V. takové chování vytkl s tím, že není obsahem uzavřené smlouvy. Ze všech těchto důvodů obviněný navrhoval, aby Nejvyšší soud rozhodnutí krajského i okresního soudu zrušil a okresnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný J. A. V. napadl svým dovoláním usnesení Krajského soudu v Hradci Králové v celém rozsahu, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že zjištěný skutek podle jeho názoru nebyl provedenými důkazy prokázán, ale i za předpokladu, že by prokázán byl, obviněný nesouhlasí s  jeho právním posouzením. Ve vztahu k trestnému činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. obviněný namítá, že jeho znaky nemohl naplnit. To platí podle něj zejména ve vztahu k  poškozené M. M., neboť byl v dobré víře, že tato již dosáhla věku patnácti let, což mu podle něj tvrdila i sama poškozená. Tuto obhajobu podle jeho názoru podporuje i dokumentace společnosti P. Navíc podle přesvědčení obviněného jeho zásah do intimní sféry poškozených Š. F., E. B. a  A. K. nebyl natolik intenzivní, aby byl