7 Tdo 1096/2024 – Nejvyšší soud

7 Tdo 1096/2024-410 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2025 o dovolání obviněného P. Š. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 4 To 280/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 1 T 31/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. Š. odmítá. Odůvodnění:I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 30. 5. 2024, sp. zn. 1 T 31/2024, byl obviněný P. Š. v bodu 1) výroku o vině uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a v bodu 2) přečinem neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 tr. zákoníku. Za to byl podle § 151 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 7 let a postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě škody a nemajetkové újmy poškozeným. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zmíněných přečinů dopustil jednáním spočívajícím v tom, že jednak 1) dne 6. 9. 2023 okolo 17:58 hodin řídil bez povinně předepsaných dioptrických brýlí po silnici v XY, okres XY, osobní automobil Škoda Fabia, při vyjíždění z účelové komunikace od místního sportovního centra nedal přednost z levé strany po hlavní silnici přijíždějícímu motocyklu zn. Suzuki GSF 600S Bandit, který řídil poškozený T. J. a vjel mu do jízdní dráhy. Poškozený stačil před nárazem ještě prudce zabrzdit, střetu se mu však nepodařilo zabránit a narazil do přední levé boční části vozidla. Po pádu na zem zůstal poškozený ležet na komunikaci zaklíněný pod vozidlem, přičemž obviněný ve snaze odjet s vozidlem opakovaně couval a popojížděl a nejméně jednou tak najel do poškozeného, poté z vozidla vystoupil, sundal poškozenému helmu, tahal jej za levou nohu a pak levou ruku, až je vytáhl z pod vozidla, nechal jej ležet v křižovatce a odjel. Při nehodě poškozený T. J. utrpěl zranění spočívající v poranění krční míchy s vykloubením obratlů C6 a C7, pohmoždění plic, zlomeninu dolní čelisti, zlomeniny čtvrtého a pátého žebra vpravo a zlomeninu pravé klíční kosti s dobou léčení přesahující 6 měsíců a s trvalými následky spočívajícími v spastickém tetrapostižení, tzn. ochrnutí dolních končetin a omezené hybnosti horních končetin s nutností plné asistence. Jednak potom 2) dne 6. 9. 2023 v době kolem 17:58 hodin na témže místě bezprostředně po výše popsané dopravní nehodě, kterou jako řidič způsobil a při níž byl zraněn motocyklista poškozený T. J., o čemž věděl, z místa nehody odjel po silnici ve směru na XY, aniž by se zajímal o jeho zdravotní stav a v pomoci poškozenému mu nic nebránilo. 3. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání obviněný P. Š. proti výroku o trestu a výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy a poškozený T. J. proti výroku o náhradě škody. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 4 To 280/2024, obě odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. II. Dovolání obviněného, vyjádření k němu a replika 4. Uvedené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl obviněný prostřednictvím obhájce dovoláním, a to v rozsahu, kterým rozsudek soudu prvního stupně přiznává poškozeným nárok na náhradu škody, tedy v rozsahu výroku IV. jeho rozsudku, s tím, že přípustnost dovolání do nároku o náhradě škody dovozuje např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 5 Tdo 797/2014. Stran dovolacího důvodu obviněný odkázal na § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Zrekapituloval, že rozhodnutím soudu prvního stupně byl přiznán Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nárok na náhradu škody ve výši 1 102 960 Kč a poškozenému a jeho rodinným příslušníkům nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 6 407 386 Kč. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnilo 8 osob a u některých z nich soud tuto náhradu navýšil. Soudy však podle obviněného nepřihlédly k doktríně tzv. sdílené újmy, dále se dostatečně nezabývaly jeho osobními a majetkovými poměry a rovněž neuplatnily princip proporcionality (vycházely z částek přiznávaných v případě smrti blízké osoby). Poukázal na to, že prohlásil vinu a svého jednání lituje. Byl přesvědčen, že soud prvního stupně měl při vyčíslení nemajetkové újmy zohlednit okolnosti a judikaturu také v jeho prospěch a ve prospěch jeho rodiny (která se ničím neprovinila). 6. Pokud jde o koncept sdílené újmy, obviněný uvedl, že z rozsudku soudu prvního stupně a ze spisu vyplynulo, že celá rodina poškozeného udržuje mezi sebou velmi dobré vztahy, stojí při sobě a vzájemně se podporuje. Manželka, děti a tchán s tchýní sdílejí společnou domácnost. Intenzitu těchto vztahů měly soudy zohlednit a snížit celkovou náhradu nemajetkové újmy, neboť rodina jako celek si bude vzájemnou oporou i při vnímání následků tragické nehody. Odkázal v tomto směru na dosavadní rozhodovací činnost Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ke konceptu tzv. sdílené újmy (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 177/2022, sp. zn. 25 Cdo 55/2022, 30 Cdo 1782/2018, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3369/17 a další) a zdůraznil, že nemajetková újma spočívající v duševním strádání skupiny blízkých osob je snášena lépe díky vzájemné psychické podpoře a peněžitá náhrada této újmy není mechanickým součtem náhrad za újmu členů takové skupiny, neboť slouží k opatření hmotných a nehmotných statků, jež zmírňují nemajetkovou újmu poškozených a mohou přinášet užitky a požitky více poškozeným současně. Soudy se nicméně faktorem sdílené újmy nezabývaly a jejich právní posouzení je tudíž neúplné a nesprávné. 7. Soudy dále nezohlednily jeho majetkové poměry a nepřihlédly k jeho vyživovacím povinnostem. Výše náhrady je pro něj likvidační. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 894/2018 s tím, že při určení výše náhrady nemajetkové újmy se soudy mají zabývat nejen poměry na straně poškozeného, ale také poměry na straně škůdce. Soudy však na jeho osobní a majetkové poměry rezignovaly, resp. zohlednily je pouze formálně. Vyjmenovaly osobní a majetkové poměry, avšak již nezdůvodnily, jak k těmto poměrům přihlédly. Rozhodnutí soudů jsou v tomto směru nepřezkoumatelná. Celková přiznaná výše náhrady škody a nemajetkové újmy činí 7 510 346 Kč. Obviněný zdůraznil, že je mu 50 let, pracuje jako zedník, jeho měsíční příjem činí 25 000 Kč, má dvě vyživovací povinnosti a není schopen celkovou výši náhrady škody a nemajetkové újmy s ohledem na své majetkové možnosti splatit. Soudy se v této souvislosti nezabývaly hodnotou nemovitostí, které vlastní. V tomto směru považuje dokazování za neúplné. 8. Nakonec soudy podle obviněného nezohlednily výši náhrady nemajetkové újmy v obdobných případech a přiznaly poškozeným podstatně vyšší částky, než je obvyklé. Odchýlily se tak od principu proporcionality, která je přitom nástrojem právní jistoty. Připomněl v této souvislosti rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2422/2019 a sp. zn. 25 Cdo 894/2018. Soudy se v jeho případě uvedenou soudní praxí neřídily a opomněly, že základ v podobě dvacetinásobku průměrné mzdy se zásadně přiznává jako náhrada sekundárním obětem v případě smrti poškozeného. V posuzované věci je přitom předpoklad, že poškozený bude nadále plnit svou rodičovskou roli a bude moci se svými blízkými trávit společný čas. V případě manželky a bratra poškozeného soudy navýšily náhradu nemajetkové újmy, aniž by zohlednily, že základní částka zahrnuje již značnou intenzitu jejich vztahu. Pokud jde o bratra poškozeného, jde o dospělou osobu žijící v jiné obci než poškozený a mající vlastní rodinu a navýšení částky výše náhrady nemajetkové újmy shledal neodůvodněným. 9. Obviněný dodal, že si je vědom, co svým činem způsobil a jak extrémním způsobem zasáhl do osobního a rodinného života poškozeného a svého činu lituje, přesto poškozený bude moci své děti vychovávat a bude moci trávit čas se svou rodinou a nelze na jeho život pohlížet stejnou nebo dokonce přísnější optikou, než kdyby jeho život úplně skončil. 10. Závěrem dovolání proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově, a aby přikázal věc odvolacímu soudu nebo soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že námitky obviněného formálně odpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu, avšak považuje je za zjevně neopodstatněné. 12. Oba soudy se ve svých rozhodnutích pečlivě zabývaly uplatněnými nároky poškozeného a osob jemu blízkých na náhradu nemajetkové újmy a státní zástupce na tyto části rozhodnutí odkázal. Neshleda