7 Tdo 1372/2007 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1372/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 12. 2007 Spisová značka:7 Tdo 1372/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1372.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1372/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 12. 2007 o dovolání obviněného M. D., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 6 To 221/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 5 T 119/2006 t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 6 To 221/2007, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 3. 2007, sp. zn. 5 T 119/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 2651 odst. l tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 3. 2007, sp. zn. 5 T 119/2006, byl obviněný M. D. uznán vinným trestným činem křivé výpovědi podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 5000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody stanoveným na 1 měsíc. Trestného činu, jehož správné označení je „křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek“, se obviněný podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 dopustil v podstatě tím, že v průběhu trestního řízení vedeného proti T. H., ve kterém vystupoval v procesním postavení svědka, ačkoli byl řádně poučen o trestních následcích křivé výpovědi, dne 11. 11. 2004 při výslechu před policejním komisařem, který konal vyšetřování, a dne 2. 2. 2005 při výslechu v hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 1 vypověděl, že dne 19. 10. 2004 byl řidičem motorového vozidla zn. Volkswagen Passat Combi, i když to byla lež a vozidlo ve skutečnosti řídil T. H., přičemž tato skutečnost byla v trestním řízení proti T. H. důležitá pro posouzení, zda T. H. spáchal trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. l písm. b), odst. 2 písm. a) tr. zák., pro který byl stíhán a pravomocně odsouzen a který spáchal tím, že dne 19. 10. 2004 napadl policistu Policie ČR nstržm. R. B., jenž proti němu zakročoval jako proti řidiči, který se předtím během jízdy dopustil několika dopravních přestupků. Odvolání obviněného M. D., podané proti všem výrokům rozsudku, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 6 To 221/2007, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný M. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Nesprávnost právního posouzení skutku ve smyslu tohoto dovolacího důvodu spatřoval jednak v tom, že se soudy nedostatečně zabývaly samotnou otázkou, zda jeho posuzované tvrzení bylo skutečně nepravdivé, a jednak v tom, že šlo o tvrzení, které nemělo podstatný význam pro rozhodnutí o vině T. H. trestným činem útoku na veřejného činitele. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. Trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm.a) tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo jako svědek před soudem, státním zástupcem nebo policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí. Okolností, ohledně které obviněný M. D. vypovídal v procesním postavení svědka v trestní věci obviněného T. H., bylo to, kdo v kritickou dobu řídil motorové vozidlo zn.Volkswagen Passat Combi. Pro právní závěr, že obviněný M. D. ohledně této okolnosti uvedl nepravdu, neměly soudy v řízení proti tomuto obviněnému žádný podklad ve vlastním skutkovém zjištění, kdo byl řidičem vozidla, a omezily se v tomto směru jen na to, že převzaly skutková zjištění učiněná v řízení konaném proti obviněnému T. H. ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 83/2004. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 7 T 83/2004, byl obviněný T. H. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. l písm. b) tr. zák., tedy nikoli též podle § 155 odst. 2 písm. a) tr. zák., jak bylo uvedeno ve výroku o vině obviněného M. D. Z odůvodnění rozsudku sp. zn. 7 T 83/2004 je patrno, že soud zaznamenal protichůdné výpovědi obviněného T. H. a svědka M. D. na straně jedné oproti výpovědím svědků R. B. a T. V., policistů Policie ČR, na straně druhé. Rozpor spočíval v tom, že zatímco obviněný a svědek M. D. tvrdili, že vozidlo řídil M. D., oba policisté tvrdili, že vozidlo řídil obviněný T. H. a že svědek M. D. byl spolujezdcem. Soud vysvětlil, proč dospěl k závěru, že policistům je možno uvěřit, a ve vztahu k obhajobě obviněného T. H. uvedl, že ji považuje za vyvrácenou. K výpovědi svědka M. D. soud pouze poznamenal, že „je zjevné, že tento svědek, kamarád obviněného, se snaží celý incident zlehčit“. Jiný výslovný hodnotící závěr soud v odůvodnění citovaného rozsudku k výpovědi svědka M. D. neformuloval, zejména ne v tom smyslu, že by ji považoval za lživou, nepravdivou apod. V trestní věci obviněného M. D. pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. Obvodní soud pro Prahu 1 v podstatě jen prezumoval nepravdivost jeho svědecké výpovědi, vycházeje pouze z toho, že soud, který rozhodoval v trestní věci obviněného T. H., dospěl k opačnému skutkovému zjištění, než odpovídalo posuzované svědecké výpovědi. Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení proti obviněnému M. D. neprovedl žádné dokazování ohledně okolnosti, kdo byl řidičem vozidla, a neučinil v tomto směru žádné skutkové zjištění. Neměl tedy ve svých skutkových zjištěních podklad pro posouzení otázky, zda výpověď obviněného M. D., kterou učinil v postavení svědka v řízení vedeném proti obviněnému T. H., byla nepravdivá. Přitom v obžalobě podané na obviněného M. D. státní zástupkyně výslovně navrhovala, aby v hlavním líčení byli jako svědci vyslechnuti policisté R. B. a T. V., a na tomto návrhu původně setrvala i v hlavním líčení, které bylo mimo jiné i za tímto účelem odročeno, avšak při odročeném hlavním líčení prohlásila, že na provedení důkazů spočívajících ve výslechu těchto svědků netrvá. Obvodní soud pro Prahu 1 výslech svědků R. B. a T. V. neprovedl. Evidentním smyslem navrhovaného výslechu těchto svědků bylo získat podklad pro skutkové zjištění, kdo byl v kritickou dobu řidičem vozidla zn.Volkswagen Passat Combi. Toto zjištění měl Obvodní soud pro Prahu 1 učinit samostatně na podkladě vlastního dokazování, aniž byl vázán zjištěními učiněnými v odsuzujícím rozsudku ohledně obviněného T. H. Ve vztahu k rozhodnutí o vině obviněného M. D. trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. byla tato otázka předběžnou otázkou ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř., a protože šlo o předběžnou otázku významnou pro posouzení viny obviněného M. D., nebyl soud vázán pravomocným rozsudkem vyneseným v trestní věci obviněného T. H. Podle § 9 odst. 1 tr. ř. (část za středníkem) je-li tu o předběžné otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu, jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného. Z toho vyplývá, že jde-li o posouzení viny obviněného, to znamená je-li předběžná otázka významná pro posouzení viny obviněného, nejsou orgány činné v trestním řízení pravomocným rozhodnutím o předběžné otázce vázány a posoudí ji samostatně, což zároveň znamená, že si pro její posouzení vytvoří potřebný podklad ve svých vlastních skutkových zjištěních založených na svém vlastním dokazování. Obvodní soud pro Prahu 1 tedy měl sám provést dokazování ohledně okolnosti, kdo byl řidičem vozidla, učinit na tomto podkladě své vlastní skutkové zjištění a toto zjištění právně posoudit z toho hlediska, zda odpovídá zákonnému znaku, že pachatel „uvede nepravdu“ ve smyslu § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 v otázce viny obviněného M. D. trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku musí být rozhodnutím založeným na tom, že tento soud konfrontuje se zákonnými znaky trestného činu svá vlastní skutková zjištění učiněná v řízení kona