7 Tdo 355/2020 — Nejvyšší soud

7 Tdo 355/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 4. 2020 Spisová značka:7 Tdo 355/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.355.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Krádež Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 205 odst. 1,2,3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 7. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 355/2020-482 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 4. 2020 o dovolání obviněného V. C., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 5 To 391/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 9 T 88/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. C. odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 18. 9. 2019, č. j. 9 T 88/2019-399, byl obviněný V. C. v části A. výroku shledán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 36 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně bylo podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 a 2 tr. ř. rozhodnuto o nárocích poškozených Z. K. a společnosti Starkon Telč, spol. s r. o., na náhradu škody. Uvedených trestných činů se dopustil obviněný tím, že ačkoliv mu byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 3. 2014, č. j. 10 T 47/2014-314, jenž nabyl právní moci dne 20. 5. 2014, uložen i za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti roků od 23. 6. 2016 do 20. 4. 2025, a ačkoliv byl opakovaně odsuzován i pro majetkovou trestnou činnost, naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 2. 11. 2016, č. j. 5 T 9/2016-475, jenž nabyl právní moci dne 29. 12. 2016, i pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 30 měsíců, který vykonal dne 1. 5. 2018 ve věznici s ostrahou, dne 4. 2. 2019 v době od 07:05 do 07:10 hodin vnikl bez užití násilí do neuzamčeného nastartovaného vozidla zn. Opel Insignia Limousine HB 0G-A, r. z. XY, zelené barvy, VIN XY, majitele Starkon Telč, spol. s r. o., IČ 63492768 v hodnotě 370 000 Kč, které bylo zaparkované ve dvoře provozovny společnosti Starkon Telč, spol. s r. o., v Telči, na ul. XY č. p. XY, vozidla se zmocnil a odjel s ním z místa zaparkování po ulici XY směrem k centru Telče, toto vozidlo poté užíval k jízdám, kdy dne 7. 2. 2019 došlo k vypátrání vozidla v místě garáží za domem č. XY v Telči hlídkou Policie ČR, OOP Telč a k zadržení obviněného, přičemž vypátrané odcizené vozidlo mělo poškozené nejméně pravé zpětné zrcátko, levé přední a zadní dveře, pravé přední a zadní dveře, odřený levý bok vozidla a pravý zadní nárazník a deformován disk pravého zadního kola, čímž způsobil společnosti Starkon Telč, spol. s r. o., na poškození škodu v částce 138 600 Kč, z vozidla odcizil dioptrické brýle černé barvy v černém plastovém pouzdře, čelovou svítilnu nezjištěné značky, bateriovou ruční svítilnu nezjištěné značky, zavírací nůž nezjištěné značky, černé plastové desky s dokumenty společnosti Starkon Telč, spol. s r. o., a znaleckým posudkem na objekt v Telči, firemní razítko společnosti Starkon Telč, spol. s r. o., nabíječku na mobilní telefon značky Samsung, čtyři svazky klíčů a kobereček z podlahy v celkové hodnotě 250 Kč ke škodě Z. K. V části B. výroku rozsudku Okresního soudu v Jihlavě byl potom obviněný pro další mu za vinu kladené skutky podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby, přičemž v návaznosti na to bylo podle § 229 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Zmíněný rozsudek, resp. výroky uvedené v části A., napadli obviněný a poškozený Z. K. odvoláními, která Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 12. 2019, č. j. 5 To 391/2019-446, podle § 256 tr. ř. zamítl. Usnesení Krajského soudu v Brně napadl v celém jeho rozsahu obviněný dovoláním, opírajícím se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. Namítl, že soudy nesprávně posoudily skutek spočívající v krátkodobém použití vozidla, které nalezl nezajištěné a nastartované. Obviněný věděl, komu vozidlo patří a jeho cílem bylo je po použití a obstarání vlastních záležitostí vrátit, přičemž odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 350/2006-I. (v dovolání nesprávně označené jako sp. zn. 7 Tdo 350/2006-I.). Svůj motiv a pohnutky popsal a k činu se doznal, když poukázal i na svůj zdravotní stav, projevující se mimo jiné bludnými představami a výpadky paměti. Zmíněné okolnosti mohla potvrdit jím navrhovaná svědkyně E. P., jejíž výslech však nebyl pro údajnou nadbytečnost proveden. Soudy byla rovněž bez dalšího přijata argumentace o odcizení věcí z vozidla v hodnotě 250 Kč, ačkoli z něj nic nevzal. Jeho jednání bylo chaotické, což je třeba přičítat znakům snížené příčetnosti, proto bylo navrhováno i jeho další vyšetření, soudy rovněž odmítnuté. V návaznosti na uvedené skutečnosti nemůže obstát závěr o úmyslu, jak je možné dovodit i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 1968, sp. zn. 7 Tz 28/1968, přičemž zjištěné skutkové okolnosti odpovídají deliktu s nižší společenskou nebezpečností, tedy nejvýše přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku. Nakonec poukázal na své rozrušení v den jednání odvolacího soudu, neboť z důvodu anonymní výhrůžky bylo veřejné zasedání o dvě hodiny odloženo, přičemž se cítil silně stresovaný. Lékařská vyšetření ve vězeňské nemocnici prokázala poruchu centrální nervové soustavy a snížení rozpoznávacích a ovládacích složek. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání vyhověl a zrušil napadené usnesení i rozhodnutí obsahově navazující. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., obviněným uplatněné námitky po něj podřadit nelze, neboť v žádné části svého podání netvrdí, že by v rozhodnutích soudů některý výrok chyběl nebo byl neúplný. Ve většinovém rozsahu potom není možné argumentaci obviněného podřadit ani pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V jejím rámci zejména zpochybňuje rozsah provedeného dokazování, a to neprovedení výslechu E. P. a znaleckého zkoumání jeho příčetnosti. Dokazování ovšem bylo provedeno komplexně podle požadavků § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. a zamítl-li soud prvního stupně některé návrhy obviněného na jeho doplnění, důvody pro svůj postup dostatečně odůvodnil. Mimo dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je potom i obviněným tvrzené nepřisvojení si věcí z vozidla a navazující zpochybnění výše způsobené škody, podložené listinnými a dalšími důkazy, stejně jako argumentace rozrušením v průběhu veřejného zasedání v odvolacím řízení. Za relevantně uplatněnou námitku považoval pouze výhradu vztahující se k právní kvalifikaci, totiž že se mohlo jednat nejvýše o přečin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 alinea první tr. zákoníku. Poškozený ovšem neměl žádnou možnost obnovení své moci nad vozidlem, obviněný s ním disponoval po několik dní a dispozice oprávněného vlastníka byla opět založena až zásahem Policie ČR. Obviněný navíc svým užíváním vozidlo významně poškodil. Právní kvalifikace útoku jako trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku tak byla namístě. Státní zástupce proto navrhl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout. Toto vyjádření bylo zasláno obviněnému k možné replice, čehož však nebylo využito. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.). Obviněný svůj mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. První z nich je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je urč