7 Tdo 562/2021 — Nejvyšší soud

7 Tdo 562/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 8. 2021 Spisová značka:7 Tdo 562/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.562.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 352 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 11. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 562/2021-89 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 8. 2021 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného R. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 8 To 43/2021, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 102/2020 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 12. 2020, č. j. 6 T 102/2020-47, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní věc obviněného R. S. stíhaného pro přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 6. 11. 2020 ve 23:58 hodin ve XY, XY, ve svém bydlišti, odeslal zprávu z datové schránky ID DS: XY, patřící společnosti J. C., IČ: XY, které je jednatelem, a v této datové zprávě adresované České televizi, IČ: 00027383, kterou nazval: "Nechci platit za něco co nefunguje", a jejímž obsahem bylo sdělení: "Mrdky zkurveny. Koupili jsme si domů televizi za 20000 a nejde na tom vaše zkurvena televize ani ty ostatní mrdky. Přijedu k vám do zkurveny Prahy a vystrilum to tam u vás. Navíc posíláte do éteru tu slovenskou mrdku petrovicovou který nerozumím protože jsem Čech. Jste tam všichni kundy a navíc se pichate navzájem. Všichni jedna rodina. Fakt mě to sere. Dám si na vás pozor vy mrdky. Vystrilim to tam všechno.", a tato zpráva byla doručena do datové schránky České televize, ID DS: weeab8c, dne 09. 11. 2020 v 08:29 hodin, přičemž vzhledem ke znění zprávy vyjadřující zamýšlené explicitní násilí, vzbudil důvodnou obavu o život a zdraví zaměstnanců České televize, postoupena Úřadu městské části Praha 4, neboť by se mohlo jednat o přestupek podle zákona č. 250/2016 Sb., o některých přestupcích. 2. Proti označenému usnesení soudu prvního stupně podala stížnost státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 8 To 43/2021-64, byla stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 3. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. d) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a rozhodnutí soudu prvého stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku. 4. Po zevrubné rekapitulaci dosavadních výsledků řízení dovolatel poznamenal, že se neztotožnil s právním posouzením provedeným soudy a má za to, že bylo namístě jednání obviněného právně posoudit jako přečin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 tr. zákoníku. Soudy obou stupňů vzaly za prokázaná skutková zjištění formulovaná ve skutkové větě podaného návrhu na potrestání, avšak zároveň dospěly k závěru, že jednání obviněného R. S. nevzbudilo u České televize důvodnou obavu o její zaměstnance. Soudy tedy svá rozhodnutí postavily na tom, že obviněný sice výhrůžku usmrcením zaslal, ale že objektivní stránku daného přečinu nenaplnil, protože výhrůžka nevzbudila důvodnou obavu a nebyla k tomu ani způsobilá. 5. Dovolatel především zdůraznil, že v objektivní stránce přečinu násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci podle § 352 odst. 1 tr. zákoníku není znak „způsobilosti vzbudit důvodnou obavu“ vůbec vyjádřen. Z relevantní komentářové literatury se však podává, že výhrůžka musí být způsobilá vzbudit důvodnou obavu i v případě přečinu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 trestního zákoníku (srov. DRAŠTÍK, A. a kol. Trestní zákoník: Komentář, 1. vydání, Praha, Wolters Kluwer, 2015, nebo ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012). Tyto závěry zjevně vycházejí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 1994 sp. zn. Tzn 57/93, publikovaného pod č. 28/1994 Sb. rozh. tr. Hlavním důvodem pro trestní stíhání obviněného v judikované věci tak bylo zcela zjevně jeho politické přesvědčení a snaha tehdejších představitelů státní moci obviněného perzekvovat (šlo o skutek z roku 1958). Výrok obviněného v judikované věci, že poškození budou viset na švestce, „až to praskne“, čímž mínil pád totalitního režimu, byl svou povahou výrokem politickým, vyjadřujícím přesvědčení, že jednání poškozených by bylo v demokratické společnosti považováno za nepřípustné a trestné. Ačkoliv Nejvyšší soud uvedl, že důvodem zrušení odsuzujících rozhodnutí bylo porušení principů demokratické společnosti, nereflektoval tento závěr i v odůvodnění zprošťujícího výroku a místo toho fakticky nad rámec objektivní stránky daného přečinu doplnil nový znak spočívající ve způsobilosti vzbudit důvodnou obavu. Nelze opomenout ani to, že uvedená právní věta Nejvyššího soudu se vztahuje výslovně pouze na § 196 odst. 2 trestního zákona, z čehož by bylo možné dovodit, že na § 196 odst. 1 trestního zákona (§ 352 odst. 1 trestního zákoníku) se nevztahuje. Nelze tedy bez dalšího souhlasit s tím, že „výhrůžkou“ podle § 352 tr. zákoníku se rozumí jedině taková výhrůžka, která je způsobilá vzbudit důvodnou obavu, podstatné zde je pouze to, aby se jednalo o pohrůžku pronesenou vážně. Dovolatel svůj závěr opřel o výklad systematický a uzavírá, že pokud by se přistoupilo na to, že způsobilost vzbudit důvodnou obavu musí být dána i podle § 352 trestního zákoníku, byla by existence dvou různých trestných činů podle § 352 a § 353 trestního zákoníku vedle sebe v podstatě bezpředmětná. 6. Nad rámec uvedené argumentace dovolatel upozornil, že obviněný by naplnil znaky přečinu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 1 trestního zákoníku i v případě, že by způsobilost výhrůžky vzbudit důvodnou obavu měla být i nadále považována za znak tohoto trestného činu. Obviněným pronesenou výhrůžku lze totiž považovat za způsobilou vzbudit důvodnou obavu. Tento svůj závěr dovolatel odůvodnil tím, že Česká televize obviněného nijak neobesílala ani nekontaktovala, a tudíž oznamovatel nedokázal uvést žádný důvod, pro který obviněný předmětnou zprávu odeslal, obviněný se navíc v červenci 2020 odhlásil z evidence poplatníku za televizní vysílání jako fyzická osoba. Dále poukázal na to, že § 7 odst. 1 písm. a) bod 1. a bod 4. zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích neobsahuje vyhrůžku usmrcení. Výhrůžka usmrcením je však jako typově závažnější výslovně uvedena pouze v trestním zákoníku. Hrozí-li tedy pachatel výslovně usmrcením, je třeba pečlivě vážit, zda je skutečně namístě takové výhrůžky kvalifikovat pouze jako přestupky. Dle judikatury Nejvyššího soudu je pro posouzení znaků trestného činu podle § 352 trestního zákoníku podstatný nejen vlastní obsah slovního prohlášení pachatele, ale i jeho konání a projevy, kterými prohlášení doprovázel. Obviněný dvakrát výslovně pohrozil útokem střelnou zbraní. Z nadávek obsažených v datové zprávě je rovněž nepochybný výrazně negativní vztah obviněného k České televizi. Výhrůžku obviněný zaslal zčistajasna, s Českou televizí nevedl žádný spor ani jinou komunikaci. České televizi tak nebyl znám důvod jednání obviněného a znala tedy pouze jeho totožnost a dále skutečnost, že se odhlásil z evidence poplatníků koncesionářských poplatků. Česká televize za takové situace nemohla pro nedostatek informací objektivně zhodnotit, do jaké míry může odesílatel své výhrůžky myslet vážně a byla v nejistotě, jaké skutečné riziko ze strany odesílatele hrozí, nevěděli nic o zdravotním a zejména duševním stavu obviněného, o jeho pohnutce k odeslání výhrůžky, o jeho odhodlání ji zrealizovat, ani o tom, zda je toho vůbec schopen. Dovolatel nesouhlasí ani s tvrzením soudů, že obviněný byl prokazatelně ovlivněn alkoholem, což z obsahu datové zprávy nevyplývá. 7. Jen stručně se dovolatel vyjádřil k otázce subsidi