7 Tdo 682/2016 — Nejvyšší soud

7 Tdo 682/2016 citace  Právní věta:Právní nástupnictví upravené v § 45 odst. 3 tr. ř. je omezeno jen na uplatňování nároků na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Jenom v tomto rozsahu přecházejí práva, která přiznává trestní řád poškozenému, na jeho právní nástupce. Právnímu nástupci poškozeného, který podle § 45 odst. 3 tr. ř. vstoupil přímo do práv poškozeného, nevyplývají z přechodu práv poškozeného žádné další nároky nebo práva, tedy ani právo udělit nebo odepřít souhlas s trestním stíháním obviněného podle § 163 odst. 1 tr. ř. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 7. 2016 Spisová značka:7 Tdo 682/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.682.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Souhlas poškozeného s trestním stíháním Dotčené předpisy:§ 45 odst. 3 tr. ř. § 163 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:16. 11. 2016 Publikováno ve sbírce pod číslem:49 / 2017 Anotace:Jednou z námitek dvou obviněných uplatněných v podaném dovolání v této věci byla skutečnost, že poškozená (fyzická osoba – družka jednoho obviněného a sestra druhého obviněného) vyslovila podle § 163 tr. ř. nesouhlas s trestním stíháním obviněných, tedy proti těmto bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv bylo podle zákona nepřípustné. Tato poškozená (dále jen „poškozená B“) nebyla původní poškozenou; v době spáchání trestného činu to byla právnická osoba – společnost s ručením omezeným (dále jen „poškozená A“), avšak po zahájení trestního stíhání získala poškozená B na základě smlouvy o postoupení pohledávky od poškozené A pohledávku na náhradu škody vůči obviněným. Následně pak ještě na základě smlouvy o převodu obchodních podílů nabyla poškozená B od původních společníků poškozené A podíly v předmětné společnosti a stala se tak jediným jejím společníkem. Jako jediná společnice následně uskutečnila převod jmění této společnosti na sebe jako fyzickou osobu a veškerá práva a povinnosti této společnosti přešly na ni jako na univerzálního právního nástupce. Předmětná společnost (poškozená A) pak zanikla výmazem z obchodního rejstříku. Nejvyšší soud argumentaci obviněných nedal za pravdu a přisvědčil názoru soudů nižších stupňů (odvolací soud zamítl odvolání obou obviněných proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně). Ze skutkových zjištění vyplynulo, že ve smlouvě o postoupení pohledávky na náhradu škody (jednalo se o 196 653,56 EUR) se zavázala poškozená B za postoupení pohledávky jako postupník zaplatit postupiteli (poškozené A) úplatu, jejíž výše byla sjednána v dodatku č. 1 k této smlouvě (stejně jako způsob placení), který však orgánům činným v trestním řízení předložen nebyl. Dále podle smlouvy o převodu obchodních podílů uvedené společnosti měla poškozená B jako nabyvatelka zaplatit každému ze společníků částku 2 500 000 Kč do advokátní úschovy, a to na základě zvlášť uvedených podmínek smlouvy o advokátní úschově. Podle soudů nižších stupňů byly tyto úkony zcela účelové, protože k nim došlo až v době probíhajícího trestního řízení a po zajištění peněz a jiného majetku obviněných jako věcí tvořících výnos z trestné činnosti či přinejmenším částečně pořízených z peněz pocházejících z trestné činnosti. Poškozená B prokazatelně neměla finanční prostředky na úhradu kupní ceny za převod obchodních podílů v celkové výši 5 000 000 Kč, když nedlouho před tím čerpala úvěr na pořízení rodinného domu ve výši přes 1 500 000 Kč a řadu let pobírala plat pohybující se ročně ve výši kolem 180 000 Kč a v době před nákupem obchodních podílů byla řadu měsíců na mateřské dovolené. Formálně tedy došlo k postoupení pohledávky na náhradu škody i k převodu obchodních podílů na poškozenou B, avšak jednalo se o zjevně účelové úkony, které měly zabránit trestnímu postihu obviněných jako osob jí blízkých. Poškozená B zcela otevřeně zdůrazňovaným, komplikovaným a nepochybně s odbornou právní pomocí účelově realizovaným postupem směřovala k zajišťování podmínek k tomu, aby zamezila trestnímu stíhání a odsouzení jejího bratra a druha. Pojmem poškozeného a rozsah jeho práv podle § 43 a násl. tr. ř. je nutné vykládat v souvislosti s účelem trestního řízení podle § 1 tr. ř., který spočívá v náležitém zjištění trestných činů, jejich pachatelů a zajištění toho, aby byli podle zákona spravedlivě potrestáni. Ustanovení § 45 odst. 3 tr. ř., které zakotvuje podmínky pro přechod práv, přiznává poškozenému tento přechod jen k uplatnění nároku na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Také jazykový výklad § 45 odst. 3 tr. ř. vychází z přechodu práv a nikoliv z převodu práva. Nelze se ztotožnit s argumentací odvolatelů, že vstupem do práv původního poškozené společnosti získala poškozená B jako právní nástupce veškerá práva poškozeného podle trestního řádu. Mezi práva, která na poškozeného nepřecházejí, nepochybně patří právě osobnostní práva k vyjádření souhlasu poškozeného s trestním stíháním obviněného podle § 163 tr. ř. Tento závěr vyplývá ze samotné podstaty tohoto ustanovení, jež je určeno k řešení specifických kolizí veřejného zájmu a zájmu poškozeného. Představuje průlom do zásad legality a oficiality trestního řízení u vyjmenovaných trestných činů, u nichž existuje rozpor mezi veřejným zájmem na trestním stíhání pachatele trestného činu a zájmem poškozeného, který má blízký vztah k pachateli, a který může být v důsledku potrestání pachatele nepřímo také postižen. Takové osobnostní právo svědčí proto výhradně fyzické osobě (srov. č. 10/2012 Sb. rozh. tr.) a nikoliv poškozené společnosti, která je osobou právnickou. Zmíněné osobnostní právo nepřechází ani na dědice poškozeného, který zemřel (srov. č. 56/2009 Sb. rozh. tr.). Právo k vyjádření souhlasu s trestním stíháním obou obžalovaných poškozené právnické osobě (poškozené A) vůbec nevzniklo. Poškozená B proto nemohla vůbec získat od poškozené A takové právo, protože poškozená společnosti na ni nemohla převést více práv, než měla sama (zásada nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet). Z podmínek § 45 odst. 3 tr. ř. a obsahu jednotlivých formálně uzavřených smluv je ostatně zcela zřejmé, že mělo jít výhradně jen o právní nástupnictví k uplatnění nároku na náhradu škody. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 16. 11. 2016 10. 11. 2016IV.ÚS 3808/16 I.ÚS 3724/16Jirsa Jaromír Uhlíř Davidodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost21. 3. 2017 17. 2. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 682/2016-59 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 27. července 2016 v Brně dovolání obviněných G. A., a D. T., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 10. 2015, sp. zn. 3 To 42/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 3/2014, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných G. A. a D. T. odmítají. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 50 T 3/2014, uznal obviněné G. A., D. T. a obchodní společnost VTI Integra System, s. r. o., všechny vinnými zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchali tím, že obvinění G. A. a D. T. společně po předchozí dohodě, s cílem vylákat finanční prostředky pod záminkou dodání zboží a neoprávněně se tak obohatit, obviněný G. A. jako jediný jednatel a jediný společník obchodní společnosti VTI Integra System, s. r. o., se sídlem Ostrava-Radvanice, Pikartská 1337/7, IČ: 294 58 234, založené dne 8. 11. 2012, poté, co po předchozí domluvě obviněného D. T. s jednatelem obchodní společnosti KMJS DUO SERVIS, s. r. o., se sídlem Ostrava-Hošťálkovice, Švestková 418/6, J. S., společnost VTI Integra System, s. r. o., v několika případech řádně dodala společnosti KMJS DUO SERVIS, s. r. o., zastoupené jednatelem J. S., tonery do tiskáren v hodnotě 696 474 EUR, čímž vzbudila u tohoto obchodního partnera dojem solidnosti, dne 23. 1. 2013 zaslal z emailové adresy společnosti VTI Integra System, s. r. o., vtiintegra@seznam.cz na emailovou adresu společnosti KMJS DUO SERVIS, s. r. o., nabídku zboží - tonerů do tiskáren v ceně 196 653,56 EUR včetně DPH, a to v době, kdy již jednal o prodeji obchodního podílu I. Z., a tato skutečnost byla J. S. zamlčena, načež společnost KMJS DUO SERVIS, s. r. o., nabídku téhož dne akceptovala, a dne 25. 1. 2013 účetní této firmy (správně má být: společnosti) bezhotovostním převodem z účtu č. … vedeného u Raiffeisenbank, a. s., převedla na účet společnosti VTI Integra System, s. r. o., č. účtu … vedený u Raiffeisenbank,