7 Tdo 986/2011 — Nejvyšší soud

7 Tdo 986/2011 citace  Právní věta:I. Z ustanovení § 67 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, plyne, že soudce může svou funkci vykonávat jen u jednoho konkrétně určeného soudu, k němuž byl přidělen. Stejná zásada platí i pro soudce dočasně přiděleného k výkonu funkce soudce k jinému soudu podle § 68 tohoto zákona, a proto se takový soudce na dobu dočasného přidělení stává soudcem soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a po tuto dobu nemá z hlediska výkonu soudcovské funkce žádný vztah k soudu, od něhož byl přidělen. Poznámka redakce: Tyto principy se neuplatní u soudců kárného soudu, a to vzhledem ke speciální zákonné úpravě způsobu, jakým je tento soud sestaven, tak i vymezení jeho kompetencí (viz zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí předsedy krajského soudu o dočasném přidělení soudce okresního soudu k výkonu funkce u krajského soudu podle § 68 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o soudech a soudcích, jakož i výkon funkce takového soudce odpovídají požadavkům kladeným na zákonného soudce podle § 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“) jen tehdy, je-li soudce k výkonu funkce u krajského soudu dočasně přidělen tak, že po dobu takového přidělení přestává vykonávat funkci soudce okresního soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 zákona o soudech a soudcích. Právo na zákonného soudce nelze obcházet organizačním opatřením předsedy krajského soudu, jímž bylo „přerušeno“ dočasné přidělení soudce za účelem jeho rozhodování v konkrétní věci u okresního soudu, a na ně navazujícími změnami rozvrhu práce, na základě nichž soudce dočasně přidělený ke krajskému soudu vykonával funkci soudce i u okresního soudu. Takový výkon funkce soudce je porušením čl. 38 odst. 1 Listiny (k tomu též č. 8/1996 Sb. rozh. tr.). II. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. spočívajícího v tom, že rozhodnutí učinil soud, který nebyl náležitě obsazen, může být založeno i na skutečnosti, že ve věci rozhodoval soudce, jenž byl v době rozhodování dočasně přidělen k jinému soudu. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1a 265b/1g 265b/1l Datum rozhodnutí:17. 8. 2011 Spisová značka:7 Tdo 986/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.986.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Řízení o dovolání Zákonný soudce Dotčené předpisy:čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb. § 67 předpisu č. 6/2002Sb. § 68 předpisu č. 6/2002Sb. § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:27. 9. 2011 Publikováno ve sbírce pod číslem:36 / 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 986/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. 8. 2011 dovolání obviněného M. L. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 9 To 228/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 1 T 5/2008 a rozhodl  t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se  z r u š u j í  usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 9 To 228/2009, a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 1 T 5/2008. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Kladně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 1 T 5/2008, byl obviněný M. L. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle § 148 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 9 To 228/2009, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), g), l) tr. ř. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný zahrnul námitky směřující proti tomu, že Okresní soud v Kladně rozhodl jako soud, který nebyl náležitě obsazen. To obviněný spatřoval ve skutečnosti, že senátu Okresního soudu v Kladně předsedal soudce, který v době rozhodnutí byl dočasně přidělen ke Krajskému soudu v Praze a nebyl tedy soudcem Okresního soudu v Kladně. Obviněný v této souvislosti namítl, že v rozporu s ustanovením čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva svobod byl odňat svému zákonnému soudci. S dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spojil námitky v tom smyslu, že mu neměl být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a to vzhledem k nepřiměřené délce řízení (trestní stíhání bylo zahájeno 24. 10. 2005) a také vzhledem k výraznému časovému odstupu od doby spáchání činu (skutek byl podle zjištění soudů spáchán 24. 3. 2003 podáním zkresleného přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2002). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uplatnil ve spojení s předcházejícími dovolacími důvody. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal okresnímu soudu v obvodu jiného krajského soudu nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. spočívá mimo jiné v tom, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Obsazením soudu se rozumí nejen to, zda soud rozhodl v senátě nebo samosoudcem, ale i to, zda senát byl správně složen z hlediska poměru počtu soudců a přísedících. Zároveň jde také o to, zda v senátě zasedali ti soudci a přísedící, kteří k tomu byli povoláni podle předem stanovených pravidel uvedených v rozvrhu práce soudu (totéž platí ve vztahu k osobě samosoudce). V posuzované věci nebyl při rozhodování náležitě obsazen Okresní soud v Kladně. Postup Okresního soudu v Kladně byl v souladu se zákonem jen potud, že rozhodoval senát složený ze soudce jako předsedy senátu a ze dvou přísedících. Jinak tomu ovšem je, pokud se týká osoby předsedy senátu, kterým byl JUDr. Ladislav Koudelka. Poté, co předcházející rozhodnutí v této věci byla zrušena v dovolacím řízení usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1298/2009-I, uvedenému senátu věc připadla v souladu s rozvrhem práce Okresního soudu v Kladně v době, kdy JUDr. Ladislav Koudelka byl soudcem tohoto soudu. Za těchto podmínek proběhlo hlavní líčení postupně ve dnech 26. 2. 2010, 31. 3. 2010 a 10. 6. 2010, kdy bylo odročeno nejprve na 5. 8. 2010 a posléze bez jednání na 27. 10. 2010. Mezitím byl JUDr. Ladislav Koudelka na dobu od 1. 9. 2010 do 28. 2. 2011 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce u Krajského soudu v Praze, a to opatřením předsedkyně Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2010, č. j. 486/2010-pers. Účinky dočasného přidělení soudce k výkonu funkce soudce u jiného soudu spočívají mimo jiné v tom, že soudce je třeba z hlediska jeho rozhodování považovat za soudce toho soudu, ke kterému byl dočasně přidělen. Z hlediska rozhodování tento soudce po dobu dočasného přidělení k jinému soudu nemá žádný skutečný vztah k původnímu soudu (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2010, sp. zn. II. ÚS 721/2010). Proto je vyloučeno, aby soudce po dobu dočasného přidělení k jinému soudu zároveň nadále rozhodoval u původního soudu. Těmito zásadami se Okresní soud v Kladně neřídil, neboť jeho senát konal hlavní líčení dne 27. 10. 2010, kdy rozhodl rozsudkem, ve složení zahrnujícím JUDr. Ladislava Koudelku jako předsedu senátu. Rozhodně nelze považovat za správné argumenty, které uvedl Krajský soud v Praze v usnesení, jímž zamítl odvolání obviněného, a státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření, jímž navrhl odmítnutí dovolání obviněného. Tyto argumenty byly založeny na úvaze, že přítomnost JUDr. Ladislava Koudelky jako předsedy senátu Okresního soudu v Kladně v hlavním líčení konaném dne 27. 10. 2010 neměla žádný faktický vliv na rozhodnutí, protože v tomto hlavním líčení nebyly již prováděny žádné důkazy. K tomu je třeba poznamenat, že v hlavním líčení konaném dne 27. 10. 2010 byly zamítnuty návr