7 Tz 12/2017 — Nejvyšší soud

7 Tz 12/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 5. 2017 Spisová značka:7 Tz 12/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:7.TZ.12.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přeměna trestu Dotčené předpisy:§ 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 7. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tz 12/2017-10ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Petra Angyalossy, Ph. D., a JUDr. Josefa Mazáka projednal ve veřejném zasedání dne 23. 5. 2017 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného D. D., proti pravomocnému usnesení Okresního v Liberci ze dne 18. 12. 2014, č. j. 6 T 234/2013-108, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř., § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 12. 2014, č. j. 6 T 234/2013-108, a v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a tímto usnesením též v ustanovení § 65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného D. D. Toto usnesení Okresního soudu v Liberci se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Liberci se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění Ministr spravedlnosti podal dne 28. 4. 2017 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného D. D. stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 12. 2014, č. j. 6 T 234/2013-108, jímž bylo podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku rozhodnuto, že trest obecně prospěšných prací ve výměře 60 hodin uložený obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 1. 2014, č. j. 6 T 234/2013-65, se přeměňuje v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 60 dnů s tím, že obviněný se pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Ministr spravedlnosti namítl, že z trestu obecně prospěšných prací, který byl uložen ve výměře 60 hodin, obviněný vykonal celkem 49 hodin, takže soud mohl přikročit jen k přeměně nevykonané části uloženého trestu obecně prospěšných prací, tj. části odpovídající 11 hodinám. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, aby zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen. Trest obecně prospěšných prací ve výměře 60 hodin byl obviněnému uložen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 1. 2014, č. j. 6 T 234/2013-65. Rozsudek nabyl právní moci v řízení před Okresním soudem v Liberci jako soudem prvního stupně, avšak nikoli dne 7. 1. 2014, jak bylo vyznačeno ve spise, ale dne 16. 1. 2014. Po vyhlášení rozsudku v hlavním líčení konaném dne 7. 1. 2014 se státní zástupce i obviněný vzdali práva odvolání, přičemž obviněný neučinil žádné prohlášení v tom smyslu, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání jiné oprávněné osoby, tj. osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. ř. Za tohoto stavu běžela těmto osobám, např. rodičům obviněného R. D. a B. D., osmidenní lhůta k případnému odvolání, která se počítala od 7. 1. 2014, kdy byl rozsudek doručen obviněnému, a marně uplynula dnem 15. 1. 2014, což byla středa, takže rozsudek nabyl právní moci ve čtvrtek dne 16. 1. 2014. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 12. 2014, č. j. 6 T 234/2013-108, bylo podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku rozhodnuto o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 60 dnů se zařazením do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci v řízení před Okresním soudem v Liberci jako soudem prvního stupně, avšak nikoli dne 14. 1. 2015, jak bylo vyznačeno ve spise, ale dne 16. 1. 2015. Usnesení bylo vyhlášeno ve veřejném zasedání, jemuž obviněný nebyl přítomen. Po vyhlášení usnesení se státní zástupce výslovně vzdal stížnosti již ve veřejném zasedání dne 18. 12. 2014. Obviněnému bylo usnesení doručováno do vlastních rukou poštou na adresu, kterou uvedl jako adresu pro účely doručování. Obviněný nebyl v místě zastižen. Poštovní doručovatelka dne 31. 12. 2014 uložila zásilku na poště a zanechala obviněnému výzvu k jejímu vyzvednutí. Obviněný si zásilku nevyzvedl a zásilka byla po uplynutí desetidenní úložné lhůty vrácena soudu. Konec úložné lhůty počítané podle § 60 odst. 1 tr. ř. připadl na sobotu 10. 1. 2015, takže za poslední den lhůty se podle § 60 odst. 3 tr. ř. pokládalo pondělí 12. 1. 2015. Třídenní lhůta k podání stížnosti (§ 143 odst. 1 tr. ř., 340b odst. 2 tr. ř.) začala obviněnému běžet podle § 60 odst. 1 tr. ř. v úterý 13. 1. 2015 a uplynula ve čtvrtek 15. 1. 2015. Následujícího dne, tj. v pátek 16. 1. 2015, usnesení nabylo právní moci. O přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody rozhodl Okresní soud v Liberci ve veřejném zasedání, v němž – jak je patrno z protokolu o veřejném zasedání – provedl dokazování spočívající v tom, že byly přečteny následující listiny: - rozsudek, jímž byl uložen trest obecně prospěšných prací (č. l. 65 spisu), - žádost Probační a mediační služby České republiky – středisko Liberec „o vydání usnesení o nařízení místa výkonu“ (č. l. 70 spisu), - usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 3. 2014, č. j. 6 T 234/2013-77, jímž bylo podle § 335 tr. ř., § 336 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací (č. l. 77 spisu), - návrh Probační a mediační služby České republiky – středisko Liberec „na přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody“ (č. l. 88 spisu), - opis z evidence Rejstříku trestů (č. l. 90 spisu), - trestní příkaz Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 4. 2014, sp. zn. 6 T 86/2014. Pro rozhodnutí Okresního soudu v Liberci bylo podle odůvodnění napadeného usnesení podstatné to, že obviněný se po právní moci rozsudku dopustil dalšího úmyslného trestného činu, pro který byl odsouzen ve věci téhož soudu sp. zn. 6 T 86/2014. Rozsah provedeného dokazování byl nedostatečný a vedl k tomu, že Okresní soud v Liberci nezjistil, že obviněný část trestu obecně prospěšných prací vykonal. O vykonání části uloženého trestu jasně svědčí listinné důkazy nacházející se ve spise na č. l. 93-94. Těmito důkazy jsou docházkové listy, v nichž bylo zaznamenáno, v kterých dnech kolik hodin obviněný odpracoval v rámci výkonu trestu obecně prospěšných prací. Z docházkových listů tak vyplývá, že obviněný v době od 19. 9. 2014 do 10. 10. 2014 odpracoval celkem 49 hodin. To však Okresní soud v Liberci nezjistil, neboť neprovedl důkaz uvedenými listinami. Okresní soud v Liberci bez dalšího vycházel z návrhu Probační a mediační služby – středisko Liberec na přeměnu trestu obecně prospěšných prací, kterýžto návrh byl formulován tak, jako by obviněný trest obecně prospěšných prací nevykonal vůbec, tj. ani zčásti. Pokud by Okresní soud v Liberci provedl důkaz i zmíněnými docházkovými listy, musel by zjistit, že obviněný část trestu obecně prospěšných prací vykonal. Podle § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu, přičemž každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody. Z citovaného zákonného textu vyplývá, že uvedené ustanovení výslovně předpokládá nejen přeměnu celého trestu obecně prospěšných prací, ale i přeměnu jeho zbytku. Pod pojmem „zbytek“ trestu obecně prospěšných prací je třeba rozumět tu část trestu obecně prospěšných prací, která nebyla vykonána. Soud rozhodující o přeměně tedy musí vždy spolehlivě zjistit rozsah, v němž obviněný nevykonal trest obecně prospěšných prací, a zároveň musí přihlížet k tomu, zda a jakou část uloženého trestu obecně prospěšných prací obviněný vykonal. Pokud obviněný vykonal část uloženého trestu