7 Tz 9/2021 — Nejvyšší soud

7 Tz 9/2021 citace  Právní věta:Přičitatelnost protiprávního činu právnické osobě, byl-li spáchán jejím zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů podle § 8 odst. 1 písm. d) t. o. p. o., je podmíněna mimo jiné tím, že některá z osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) t. o. p. o. neprovedla opatření, které mělo být provedeno podle právního předpisu nebo které lze po ní spravedlivě požadovat ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) t. o. p. o. Jde zejména o zanedbání povinné kontroly zaměstnance nebo neučinění opatření k zamezení nebo odvrácení následku spáchaného trestného činu. Povinnost provést taková opatření ukládají právnickým osobám různé právní předpisy, jde např. o zákony, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienickou a protiepidemickou péči, ochranu životního prostředí, požární ochranu atd. Může jít rovněž o opatření podle zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti, pokud např. právnická osoba nesplnila povinnost identifikace bez ohledu na výši hodnoty obchodu při nákupu nebo přijetí použitého zboží nebo zboží bez dokladů o jeho nabytí ke zprostředkování jeho prodeje [viz § 7 odst. 2 písm. d) zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů]. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 5. 2021 Spisová značka:7 Tz 9/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:7.TZ.9.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přičitatelnost činu právnické osobě Dotčené předpisy:§ 8 odst. 1 písm. d) předpisu č. 418/2011 Sb. § 8 odst. 2 písm. b) předpisu č. 418/2011 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:26. 7. 2021 Publikováno ve sbírce pod číslem:17 / 2022 Anotace:Rozsudkem příslušného obvodního soudu byla obviněná právnická osoba uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku v souvislosti s § 7 t. o. p. o., a přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku účinného do 31. 1. 2019 v souvislosti s § 7 t. o. p. o. Proti uvedenému pravomocnému rozsudku obvodního soudu podala ministryně spravedlnosti u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněné právnické osoby stížnost pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v ustanoveních § 8 odst. 1, 2 a 3 t. o. p. o. v neprospěch obviněné. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda přičitatelnost protiprávního činu právnické osobě, byl-li spáchán jejím zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů podle § 8 odst. 1 písm. d) t. o. p. o., je podmíněna mimo jiné tím, že některá z osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c) t. o. p. o. neprovedla opatření (např. zanedbala povinné kontroly zaměstnance, neprovedla opatření k zamezení nebo odvrácení následku spáchaného trestného činu), které mělo být provedeno podle právního předpisu nebo které lze po ní spravedlivě požadovat ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) t. o. p. o. Dospěl přitom k závěru, že zmíněná přičitatelnost uvedeným způsobem podmíněna je. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tz 9/2021-336 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 11. 5. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněné právnické osoby M. L, IČ: XY, se sídlem XY, proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 24 T 146/2019, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 24 T 146/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněné právnické osoby M. L, v ustanovení § 8 odst. 1, 2, 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 24 T 146/2019, se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 24 T 146/2019, který nabyl právní moci dne 10. 6. 2020, byla obviněná právnická osoba M. L, uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku v souvislosti s § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „t. o. p. o“), a přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku účinného do 31. 1. 2019 v souvislosti s § 7 t. o. p. o. Za výše uvedené přečiny byla odsouzena k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře 50 denních sazeb po 1 000 Kč, tj. celkem 50 000 Kč, současně bylo rozhodnuto, že peněžitý trest může být zaplacen v deseti měsíčních splátkách po 5 000 Kč a výhoda splátek odpadá, jestliže dílčí splátka nebude zaplacena včas. Postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody. 2. Přečinů krádeže a legalizace výnosu z trestné činnosti se obviněná právnická osoba podle skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 7 vyjádřených ve výroku rozsudku dopustila stručně řečeno tím, že dne 2. 10. 2018 okolo 9.52 hodin v XY, ulici XY před domem s číslem XY, se přesně nezjištěným způsobem zmocnila zde zaparkovaného a řádně uzamčeného motorového vozidla Škoda Octavia Combi RS v hodnotě 120 000 Kč, ve vlastnictví poškozeného D. K., narozeného XY, poté, co se dosud neztotožnění pachatelé na místo krádeže dopravili jejím motorovým vozidlem Škoda Fabia Combi a bezprostředně po krádeži odvezli vozidlo poškozeného do její provozovny na adrese XY, XY, kam obě vozidla jela za sebou v tzv. doprovodu. Následně bylo vozidlo poškozeného přesně neztotožněnými osobami v blíže nezjištěné době do 10. 10. 2018 rozebráno na díly, přičemž z těchto dílů byly za účelem zastření původu odstraněny identifikační znaky, a tyto díly byly dále připraveny k prodeji a nabídnuty zákazníkům v areálu užívaném obviněnou. Dne 11. 10. 2018 pak byly některé zbývající části odcizeného vozidla (v rozhodnutí vyjmenována) nalezeny Policií ČR v prostoru „autovrakoviště", kde dochází k výběru a prodeji starších dílů vozidel zn. Škoda, přitom obviněná, resp. její jediný jednatel P. Ch. ani jiný zaměstnanec nezajistili evidenci osob disponujících s jejím vozidlem Škoda Fabia Combi, užívaným v rámci podnikatelské činnosti, nezajistila v rozporu s § 31 odst. 4, 5, 6, 7 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, dostatečnou identifikaci vykupovaného použitého zboží, resp. zboží bez dokladů o nabytí a dostatečnou identifikací prodávajících osob podle § 5, § 7 odst. 2 písm. d), § 8, § 15 a § 16 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu, a v rozporu s § 7 odst. 1, 2 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, nezajistila evidenci všech výkupů - účetních případů vztahujících se k získání a evidenci zajištěných použitých věcí, neboť k výzvě policejního orgánu předložila pouze tři výkupní listy, a to k výkupu motoru 2.0 TFSI za částku 3 000 Kč ze dne 4. 10. 2018, kapoty O II za částku 1 000 Kč, kompletního nárazníku O II za částku 1 500 Kč, blatníku Oct za částím 600 Kč ze dne 4. 10. 2018, části karoserie za 100 Kč, LP dveří kompletních za 1 000 Kč, LZ dveří kompletních za 500 Kč, pátých dveří (bez okna) za částku 800 Kč, 2 kompletních náprav za částku 500 Kč a LZ světla za částku 200 Kč ze dne 5. 10. 2018, vše od osoby neznámého pobytu, občana Slovenské republiky L. K. 3. Proti uvedenému pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 podala ministryně spravedlnosti dne 24. 3. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněné právnické osoby stížnost pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v ustanoveních § 8 odst. 1, 2, 3 t. o. p. o. v neprospěch obviněné. 4. V odůvodnění mimořádného opravného prostředku připomněla znění § 8 odst. 1, 2, 3 t. o. p. o. a poukázala na aktuální judikaturu v otázce přičitatelnosti činu právnické osobě, podle níž v případě předvídaném § 8 odst. 3 t. o. p. o. musí pro dovození trestní odpovědnosti právnické osoby soud dospět k závěru ohledně otázky, z kterého z okruhů osob stanovených § 8 odst. 1 t. o. p. o. pochází konkrétní nezjištěná osoba, jejíž čin je právnické osobě přičítán. 5. Pochybení Obvodního soudu pro Prahu 7 shledala ministryně spravedlnosti v tom, že ve výroku rozsudku ve vzta