8 Tdo 1069/2006 – Nejvyšší soud

8 Tdo 1069/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. září 2006 dovolání obviněného mladistvého P. Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 20. 2. 2006, sp. zn. 4 Tmo 4/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, soudu pro mládež, pod sp. zn. 8 T 44/2003 a rozhodl  t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 20. 2. 2006, sp. zn. 4 Tmo 4/2006,  z r u š u j e  ve výroku o trestním opatření. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se  z r u š u j í  také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě, soudu pro mládež,  p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, soudu pro mládež, ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 8 T 44/2003, byl obviněný mladistvý (nadále mladistvý) P. Ch. uznán vinným proviněním krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a odsouzen podle § 249 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák., § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže; nadále jen zákon č. 218/2003 Sb.) k souhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody na pět měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák., § 33 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců; současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 8. 2003, č. j. 8 T 32/2003-42, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo rozhodnuto ohledně spoluobviněných  mladistvého M. M. a R. D. a o náhradě škody. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se mladistvý P. Ch. trestného činu krádeže dopustil tím, že - společně s obviněným R. D. v době od 18.00 hodin dne 29. 4. 2003 do 05.00 hodin dne 30. 4. 2003, po předchozí dohodě vnikli za použití násilí po vystřižení plechu do plechové skříňky na pečivo umístěné vedle prodejny potravin, odkud odcizili nejméně 20 ks rohlíků v hodnotě 20,- Kč a rozlomili 1 chléb v hodnotě nejméně 10,- Kč a poškozením skříňky způsobili škodu ve výši 577,50 Kč, vše ke škodě firmy J. P., P. E., (bod 1.), - společně s obviněným R. D. dne 30. 4. 2003 v době od 01.00 hodin do 05.30 hodin, po předchozí dohodě zatímco obviněný R. D. hlídal před restaurací, mladistvý P. Ch. vnikl za použití násilí po rozbití podávacího okna v zadní části do restaurace, odkud ze zásuvky výčepního pultu odcizil finanční hotovost ve výši 2.200,- Kč ke škodě K. F., přičemž rozbitím okna způsobil K. F. škodu ve výši 520,- Kč (bod 2.), - mladistvý P. Ch. sám v době od 23.00 hodin dne 5. 5. 2003 do 01.25 hodin dne 6. 5. 2003, vnikl za použití násilí po rozbití podávacího okna v zadní části do restaurace, odkud odcizil cigarety různých značek v celkové hodnotě 868,- Kč a rozbitím okna způsobil škodu ve výši 510,- Kč, vše ke škodě K. F. (bod 3.), - mladiství P. Ch. a M. M. společně v době od 23.30 hodin dne 7. 5. 2003 do 12.45 hodin dne 8. 5. 2003, po předchozí dohodě zatímco mladistvý M. M. hlídal, mladistvý P. Ch. vnikl za použití násilí po rozbití přízemního okna do restaurace, odkud odcizili cigarety a žvýkačky v celkové hodnotě 3.573,30 Kč a rozbitím okna způsobili škodu ve výši 360,- Kč, vše ke škodě R. M. Rozsudek soudu prvního stupně napadl mladistvý P. Ch. odvoláním směřujícím proti výroku o vině i výroku o trestním opatření. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 20. 2. 2006, sp. zn. 4 Tmo 4/2006, byl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o trestním opatření. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že mladistvý byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák., § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. k trestnímu opatření odnětí svobody na tři měsíce, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák., § 33 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku a tří měsíců. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně v jeho věci nezměněn. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal mladistvý v zákonné lhůtě prostřednictvím obhájce dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i všem na něj navazujícím výrokům. Odkázal v něm na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatel vytkl, že soudy nesprávně interpretovaly ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., směšovaly rozumovou a mravní vyspělost, byť zákon jasně stanoví, že se jedná o dvě samostatné obligatorní podmínky trestní odpovědnosti mladistvých, které musí být splněny kumulativně. Zatímco u rozumové vyspělosti lze podle něj vycházet z vyvratitelné právní domněnky, že každá osoba starší 15 let je natolik rozumově vyspělá, že dokáže rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a toto jednání patřičným způsobem ovládat, u mravní vyspělosti zákon takovou vyvratitelnou podmínku nestanoví, a proto se zde musí uplatnit obecný princip, že je na orgánech činných v trestním řízení, aby byla prokázána, což se podle něj v konkrétním případě nestalo. Nesouhlasil ani s postupem odvolacího soudu při ukládání trestního opatření. Upozornil, že nyní posuzovaného provinění se dopustil před vyhlášením odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Karviné, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2005, sp. zn. 10 Tm 20/2004, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 4 Tmo 242/2005, a mělo mu být proto ukládáno souhrnné trestní opatření. Nesouhlasil ani s výměrou trestního opatření odnětí svobody s odůvodněním, že při jeho ukládání byl porušen zákaz reformace in peius. Rozvedl, že původním rozsudkem soudu prvního stupně mu bylo uloženo souhrnné trestní opatření odnětí svobody na pět měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců, a to za současného zrušení výroku o trestním opatření z rozsudku Okresního soudu v Karviné sp. zn. 8 T 32/2003; tím mu bylo původně uloženo trestní opatření odnětí svobody na tři měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu patnácti měsíců. Z podnětu jeho odvolání mu bylo napadeným rozsudkem odvolacího soudu uloženo trestní opatření odnětí svobody na tři měsíce, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu patnácti měsíců, ač rozdíl ve výměře předchozích trestních opatření činil dva měsíce a ve zkušebních dobách činil tři měsíce. Právě tento rozdíl bylo podle mladistvého nutné při ukládání trestního opatření respektovat a nebylo možné uložit mu přísnější trestní opatření než dva měsíce odnětí svobody, jehož výkon by byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří měsíců. Mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání mladistvého podrobně rozvedl, že jeho námitky vůči aplikaci ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. nejsou důvodné. Zdůraznil, že zákon nestanoví žádná rozdílná kritéria při posuzování mravní vyspělosti a rozumové vyspělosti mladistvých a shodně s odvolacím soudem se přiklonil k názoru, že tyto pojmy je třeba vykládat ve vztahu k obvyklému vývoji mladistvých. Trestní neodpovědnost mladistvých z důvodu nedostatečné mravní vyspělosti by proto přicházela v úvahu pouze v případech, kdyby byly zjištěny konkrétní okolnosti nasvědčující tomu, že mravní vyspělost mladistvého je nižší, než jaká je běžná u osob ve věku mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku (př. v důsledku výchovy v prostředí, kde bylo páchání trestné činnosti běžnou normou chování). V případě mladistvého však vzhledem k jeho výchově, dosavadnímu způsobu života a charakteru trestné činnosti žádné důvodné pochybnosti o jeho trestní odpovědnosti z hlediska § 5 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. nevznikají a odkázal na argumenty odvolacího soudu, který se touto námitkou mladistvého též zabýval. Podle státního zástupce neobstojí ani výhrady, na jejichž základě se mladistvý domáhal uložení souhrnného trestního opatření ve vztahu k trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, soudu pro mládež, pod sp. zn. 10 Tm 20/2004. Upozornil, že dne 20. 8. 2003 však došlo k vyhlášení odsuzujícího rozsudku Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. 8 T 32/2003 a skutečnost, že se v této věci na mladistvého hledí, jako kdyby nebyl odsouzen, znamená toliko to, že mladistvému nelze uložit souhrnné trestní opatření vzhledem k ustanovení § 35 odst. 3 tr. zák. Vyhlášení odsuzujícího rozsudku ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 8 T 32/2003, ale nadále podle jeho názoru zůstává rozhodujícím mezníkem z hlediska rozlišování mezi víc