8 Tdo 1231/2011 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:8.TDO.1231.2011.1
Datum: 2011-10-27
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. října 2011 o dovolání obviněného Mgr. D. D., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 3 To 25/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 104/2010, t a k t o :…
8 Tdo 1231/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. října 2011 o dovolání obviněného Mgr. D. D., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 3 To 25/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 104/2010, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. D. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 2 T 104/2010, byl obviněný Mgr. D. D. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Za tento zločin byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to věcí konkretizovaných v rozsudku tím, že podle § 70 odst. 5 tr. zákoníku propadlé věci připadají státu. Rovněž bylo rozhodnuto o zproštění obžaloby obviněné R. D. podle § 226 písm. c) tr. ř. pro skutek, ve kterém byl spatřován trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že by skutek spáchala obviněná. Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 3 To 25/2011, o odvoláních, která proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný Mgr. D. D., manželka obviněného Mgr. R. D. a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ohledně obviněného Mgr. D. D. v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Skutek, jímž obviněného uznal vinným vymezil tak, že obviněný v období od 25. 5. 2008 do 12. 8. 2009 v místě svého trvalého bydliště v obci O., okres P., na přilehlém pozemku rodinného domu, bez povolení, za účelem následného zpracování a distribuce dalším osobám, pěstoval nejméně 791 kusů rostlin „Cannabis sativa“ o velikosti od 100 do 250 cm, dále část rostlin konopí i z úrody 2008 již měl v domě zpracované do podoby materiálu využitelného pro toxikomanii, tj. do podoby rostlinné hmoty složené mj. z usušeného květenství a horních lístků konopí, způsobilé ke spotřebě (tzv. marihuany), jehož hmotnost činila celkem 5.223,5 g, která obsahovala celkem 102,4158 g účinné látky delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC), jenž je principiálním psychotomimetikem, přičemž po následném zpracování sklizených a zajištěných 791 kusů rostlin konopí vysušením a odstraněním toxikologicky nevýznamných stonků a semen by z nich bylo možno získat 19950,00 g sušené rostlinné hmoty, která obsahovala 239,4 g účinné látky delta-9-tetrahydrokanabinolu, jenž je principiálním psychomimetikem, přičemž konopí je jako omamná látka zařazeno do seznamu IV. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a je vedeno jako omamná látka v příloze č. 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho účinná látka delta-9-tetrahydrokanabinol je jako psychotropní látka zařazena do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách a uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tak učinil s vědomím, že se o takové látky jedná. Za tento zločin obviněného odsoudil podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi měsíců, a podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců. Podle § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku obviněnému uložil trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to věcí konkretizovaných v rozsudku. Podle § 70 odst. 5 tr. zákoníku propadlá věc připadla státu. Odvolání manželky obviněného Mgr. R. D. podle § 256 tr. ř. zamítl. Prostřednictvím obhájce Mgr. Michala Davida obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolacího soudu dovolání podané s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejprve v něm poukázal na písařské chyby v rozsudku, a na to, že bylo nesprávně určeno datum pěstování konopí na období od 25. 5. 2008 do 12. 8. 2009, neboť dne 25. 5. 2008 písemně ministru vnitra a Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci oznámil, že vysadil 77 rostlin konopí a doba sklizně byla ukončena dne 18. 8. 2009 zásahem Policie České republiky. Za nesprávné považoval i stanovení počtu rostlin na 791 kusů, když jejich množství činilo 1.000 ks. Brojil i proti váze těchto rostlin stanovené na 25 kg, které považoval za účelové. Podle obviněného při analýze THC vůči celkové hmotnosti sušiny ze zadrženého konopí by orgány činné v trestním řízení byly nuceny uznat, že v daném případě nejde o trestný čin, ani z hlediska zákonného limitu 0,3 % THC. Obviněný nepopřel, že měl určité množství usušeného květenství, které však nemělo být použito k toxikomanii, ale pro využití léčebné, vědeckovýzkumné a edukativní. Z tohoto důvodu jeho jednání nelze považovat za společensky škodlivé, když založil odbornou společnost, jejímž posláním je získávání a šíření poznání o účincích a využití konopí. V této souvislosti odkázal na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podle něhož trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní následky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých. V rozsudku uvedené jednání obviněného však nelze považovat za škodlivé pro společnost, neboť šlo o společensky prospěšnou činnost, když práce obviněného pomohla řadě lidí. Naopak tím, že policie do jeho činnosti zasáhla, a konopí jím nebylo sklizeno, byla poškozena řada lidí, jimž se nedostalo pomoci ve formě léčebných prostředků z konopí vyrobených. Dovolatel připomněl též ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon č. „167/1998 Sb.“), podle kterého se povolení k zacházení, získávání, skladování a zpracování nevyžaduje mimo jiné pro pokusnické účely. Pokusnický účel pak není zákonem nebo jinou normou definován. Ministerstvem zdravotnictví mu bylo sděleno, že pokusnictví se může týkat pouze druhů a odrůd rostlin konopí, které nemohou obsahovat více než 0,3 % tetrahydrokanabinolu. S odkazem na ustanovení § 39 odst. 2 tr. zákoníku obviněný vytýkal, že jeho čin nemůže být trestný i pro absenci úmyslu, protože obviněnému nešlo o výrobu nebo jiné nakládání s omamnou látkou k účelům toxikomanickým či o drogové dealerství, ale měl na mysli vždy jen terapeutické účely. Jestliže Krajský soud v Brně poukázal na zařazení konopí jako omamné látky do seznamu IV. podle Úmluvy o psychotropních látkách, obviněný upozornil na Úmluvu OSN o omamných látkách, když tato v preambuli uvádí, že „lékařské použití je i nadále nezbytné pro ulehčení bolesti“. V Listině základních práv a svobod v čl. 15 je stanoveno, že svoboda vědeckého bádání je zaručena každému bez rozdílu. Obviněný upozornil na to, že povolení ke své vědeckovýzkumné, terapeutické a edukativní činnosti o léčebných účincích konopí naplnil prostřednictvím zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, když Ministerstvo vnitra registrovalo odbornou společnost „Konopí je lék, o. s.“ Podle evropského práva nelze trestat osobu, která získala povolení k zacházení s návykovými látkami podle § 8 zákona č. 167/1998 Sb. Taková osoba může v důsledku porušení práva Evropské unie Českou republikou, v souladu s ustálenou judikaturou namítat nevymahatelnost požadavku získat povolení v jejím případě, a tím se dovolávat toho, že z hlediska unijního práva konala, jako kdyby jí bylo vydáno povolení k zacházení s návykovými látkami podle § 8 zákona č. 167/1998 Sb. Povolení obviněnému nebylo vydáno, neboť § 24 zákona č. 167/1998 Sb. stanovuje absolutní zákaz pěstování odrůd rostliny Cannabis s obsahem více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Tato ustanovení zákona č. 167/1998 Sb. je však podle obviněného nutné považovat za tzv. technické předpisy ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 24. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. V rámci novelizace tohoto zákona došlo ke změně v § 8 zák. č. 167/1998 Sb., když byl stanoven právní nárok na získávání povolení k zacházení, čímž vznikla oznamovací povinnost. Obviněný považoval za mylné tvrzení krajského soudu, že zákon č. 167/1998 Sb. není technickým p

Citovaná ustanovení

§ 226 (141/1961 Sb.)§ 256 (141/1961 Sb.)§ 259 (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265d (141/1961 Sb.)§ 265h (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 265k (141/1961 Sb.)§ 265n (141/1961 Sb.)§ 2 (167/1998 Sb.)§ 24 (167/1998 Sb.)§ 29 (167/1998 Sb.)