8 Tdo 305/2007 — Nejvyšší soud

8 Tdo 305/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 3. 2007 Spisová značka:8 Tdo 305/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:8.TDO.305.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 305/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. března 2007 o dovolání obviněného M. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 6 To 16/2006, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 T 12/2000, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. Č. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2005, sp. zn. 32 T 12/2000, byl obviněný M. Č. uznán vinným pod body I. 1. - 4 trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (nepřesně uvedeno zkrácení daně, poplatku a povinné platby) podle § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1, § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zák., pod body II. 1. - 2. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (vše ve znění zákona č. 265/2001 Sb.) a odsouzen podle § 250 odst. 3 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti s předmětem koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu právnických osob na dobu pěti roků. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný M. Č. trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zák. dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1, § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zák. dopustil tím, že I. jako podnikatel podnikající pod obchodním jménem T.G., IČ 60287…, plátce daně z přidané hodnoty (DPH), v úmyslu prostřednictvím fiktivních daňových dokladů zkrátit český stát na DPH a vylákat od něj vyplacení nadměrného odpočtu DPH, přestože podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 588/1992 Sb. k uskutečnění plnění nedošlo a nevznikl nárok na odpočet této daně, 1. dne 26.1.1998 podal u Finančního úřadu /FÚ/ v B. daňové přiznání plátce DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 1997, ve kterém na podkladě fiktivních faktur, které měly být vystaveny společností T. C., s. r. o., se sídlem ve Z., faktury č. J01./97 na částku 1.854.400,- Kč včetně DPH a faktury č. J02./97 na částku 1.738.500,- Kč včetně DPH jako dodavatelem a dále fiktivních faktur, které měly být vystaveny společností K. I., s. r. o., se sídlem R. ul., P., a to faktury č. 00./97 na částku 4.819.000,- Kč včetně DPH, faktury č. 00./97 na částku 4.269.024,- Kč včetně DPH, faktury č. 01./97 na částku 4.150.440,- Kč včetně DPH, faktury č. 01./97 na částku 5.124.000,- Kč včetně DPH a faktury č. J02./97 na částku 4.489.600,- Kč včetně DPH, uplatnil nárok na odpočet DPH v částce 4.768.764,- Kč, čímž zkrátil český stát, zastoupený FÚ v B., na daňové povinnosti k DPH o částku 1.633.766,- Kč a dále se pokusil vylákat od tohoto správce daně vyplacení nadměrného odpočtu DPH v částce 2.263.798,- Kč, k jehož vyplacení v důsledku zjištění správce daně nedošlo, 2. dne 24.2.1998 podal u FÚ v B. daňové přiznání plátce DPH za zdaňovací období měsíce ledna roku 1998, ve kterém neoprávněně na podkladě fiktivní faktury č. 02./P/98 na částku 512.278,- Kč včetně DPH, která měla být vystavena dodavatelem společností K. I., s. r. o., se sídlem v R. ul., P., uplatnil nárok na odpočet DPH v částce 92.378,- Kč a pokusil se tím vylákat od českého státu, zastoupeného FÚ v B., vyplacení nadměrného odpočtu DPH v této částce, k jehož vyplacení v důsledku zjištění správce daně nedošlo, 3. dne 26.3.1998 podal u FÚ v B. daňové přiznání plátce DPH za zdaňovací období měsíce února 1998, ve kterém neoprávněně na podkladě fiktivní faktury č. 00./98 na částku 1.189.500,- Kč včetně DPH, která měla být vystavena dodavatelem - firmou Ř. M. se sídlem ve Š., uplatnil nárok na odpočet DPH v částce 214.500,- Kč a pokusil se tím vylákat od českého státu, zastoupeného FÚ v B., vyplacení nadměrného odpočtu DPH v této částce, k jehož vyplacení v důsledku zjištění správce daně nedošlo, 4. dne 24.6.1998 podal u FÚ v B. daňové přiznání plátce DPH za zdaňovací období měsíce května 1998, ve kterém neoprávněně na podkladě fiktivní faktury č. 002./98 na částku 877.302,- Kč včetně DPH, která měla být vystavena dodavatelem - firmou R. Č. se sídlem v K., uplatnil nárok na odpočet DPH v částce 158.202,- Kč, čímž zkrátil český stát, zastoupený FÚ v B., na daňové povinnosti k této dani o částku 126.150,- Kč a pokusil se vylákat od českého státu, zastoupeného tímto FÚ, vyplacení nadměrného odpočtu DPH v částce 32.052,- Kč, k jehož vyplacení v důsledku zjištění správce daně nedošlo, čímž tímto jednáním způsobil českému státu škodu v částce 1.759.916,- Kč a pokusil se českému státu způsobit škodu v částce 2.602.728,- Kč. II. jako podnikatel podnikající pod obchodním jménem T.G., IČ 60287…, v úmyslu vylákat od Úřadu práce /ÚP/ v B. poskytnutí dotace, dne 14.12.1998 v B. uzavřel jako zaměstnavatel na F. N. V., okres B., s ÚP v B. \"Dohodu o zřízení nových pracovních míst č. B/98/2..\", podle které se zavázal zřídit pro uchazeče o zaměstnání u ÚP v B. 17 nových pracovních míst nejméně na dobu 2 roků, ÚP v B. se zavázal mu uhradit prokázané náklady na zřízení jednoho pracovního místa ve výši 60.000,- Kč, celkem 1.020.000,- Kč, a to za podmínek, že předloží kopie pracovních smluv, účetní doklady o úhradě zakoupených slepic, úhradě zbývající části nákladů na technologii, přičemž v tomto úmyslu ÚP v B. předložil: 1. dne 11.12.1998 příjmový pokladní doklad č. 120.. ze dne 4.12.1998, kterým prokazoval zaplacení 1. zálohy obchodní společnosti STS H., a. s., za technologii farmy ve výši 1 mil. Kč, přičemž zatajil, že na základě jeho žádosti již ze dne 7.12.1998 došlo výdajovým pokladním dokladem č. 91220.. k vrácení této zálohy, dne 15.1.1999 příjmový pokladní doklad č. 1./99 ze dne 7.1.1999, kterým prokazoval zaplacení 2. zálohy obchodní společnosti STS H., a. s., za technologii farmy v částce 540.000,- Kč, přičemž zatajil, že na základě jeho žádosti již ze dne 11.1.1999 došlo výdajovým pokladním dokladem č. 10./99 k vrácení této zálohy, takže dne 15.1.1999 ÚP v B. obžalovanému neoprávněně vyplatil dotaci v částce 540.000 Kč, 2. dne 26.1.1999 příjmový pokladní doklad č. 3331.. ze dne 19.1.1999, kterým prokazoval zaplacení 3. zálohy obchodní společnosti STS H., a. s., za technologii farmy v částce 383.000,- Kč, přičemž zatajil, že na základě jeho žádosti již ze dne 20.1.1999 došlo výdajovým pokladním dokladem č. V2./99 k vrácení této zálohy, dne 26.1.1999 příjmový pokladní doklad č. 0637.. ze dne 22.1.1999, kterým prokazoval zaplacení zálohy obchodní společnosti I., a. s., Ž. za kuřice v částce 550.000,- Kč, přičemž zatajil, že na základě jeho žádosti již ze dne 25.1.1999 došlo výdajovým pokladním dokladem č. 99200.. k vrácení této zálohy, takže dne 5.2.1999 ÚP v B. obžalovanému neoprávněně vyplatil dotaci v částce 480.000,- Kč, čímž obžalovaný ÚP v B. způsobil celkem škodu v částce 1.020.000,- Kč. Rozsudek soud prvního stupně napadl obviněný M. Č. odvoláním směřujícím proti výroku o vině pod body I. 1. - 3., II.1., 2. i výroku o trestu. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 6 To 16/2006, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i výroku o trestu. Odkázal v něm na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. S poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 216/04 namítl, že v jeho trestní věci existuje extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry. Vytkl, že odvolací soud se důsledně nevypořádal s jeho námitkou zpochybňující věrohodnost výpovědí svědků J. H. a C. S. v konfrontaci s výpovědí svědka J. L. Upozornil, že svědek C. S. nebyl u hlavního líčení vyslechnut, ačkoliv byl jeho výslech nutný; jeho výpověď z přípravného řízení byla s ohledem na policejní zprávu (č. l. 1043) toliko čtena, přestože nebylo obtížné zajistit jeho účast u hlavního líčení, jak vyplynulo z vyjádření svědka J. H. Tvrzení svědků J. H. a C. S. byla podle obviněného nesp