8 Tdo 760/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 760/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:8 Tdo 760/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.760.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Legalizace výnosů z trestné činnosti Nebezpečnost činu pro společnost Subsidiarita trestní represe Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 252a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. § 252a odst. 3 písm. a) tr. zák. § 4, 5, 6 tr. zák. § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 3 odst. 4 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 1. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 12.03.2025III.ÚS 761/25 Daniela Zemanová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost23. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 760/2024-34415 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2024 o dovolání obviněného Ing. Jiřího BRUNERA, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 6 To 97/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 3/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Jiřího Brunera odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 4 T 3/2015, byl obviněný Jiří Bruner uznán vinným pod bodem III. 18) trestným činem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinném do 30. 6. 2008), kterého se dopustil skutkem v souvislosti s trestnou činností obviněného Martina Uhra, nar. XY, jenž byl též uznán vinným tímto rozsudkem společně s obviněným, tak, že když v bodě III. obviněný Martin Uher v úmyslu zastřít původ a podstatně ztížit zjištění původu finančních prostředků získaných trestnou činností, kladenou mu za vinu a popsanou pod body I. a II. a s cílem vzbudit zdání, že tyto finanční prostředky byly nabyty v souladu se zákonem a zároveň znemožnit poškozené České republice prostřednictvím svých orgánů exekučně vymoci tyto prostředky na úhradu škody způsobené neodvedením daní, vyváděl finanční prostředky získané prodejem dovezených PHM, snižoval majetek společností Solitor a Redost tím, že 18) obviněný Jiří Bruner společně a Martinem Uhrem dne 16. 2. 2005 podepsali, a to obviněný Martin Uher jako jednatel společnosti Redost (jako postupník) a obviněný Jiří Bruner jako zástupce společnosti Aelita Financial Services Corp. (dále „společnost Aelita“), registrované na Seychelských ostrovech (jako postupitel) smlouvu o postoupení pohledávky za dlužníkem spol. JUMA Bohemia, s. r. o., IČ 45275378, U Nikolajky 26, Praha 5, (dále „společnost Juma“), v nominální hodnotě 70.671.910 Kč, za dohodnutou cenu ve výši 1.300.000 EUR, na základě které obviněný Martin Uher platebním příkazem ze dne 22. 2. 2005 převedl z účtu společnosti Redost č. 192154628/0300 částku 650.000 EUR a platebním příkazem ze dne 19. 4. 2005 z účtu společnosti Inkaso Trading, s. r. o. (společnost Karmelite), č. 460418010/2700 z prostředků patřících společnosti Redost částku 685.000 EUR, celkem tedy 1.335.000 EUR (v přepočtu podle aktuálního kurzu 40.236.500 Kč), na účet společnosti Aelita č. 97-12.091.310 vedený v Raiffeisenbank ve Vídni, přičemž věděli, že předmětnou pohledávku získal obviněný Jiří Bruner pro společnost Aelita dne 25. 8. 2004 od správce konkurzní podstaty úpadce společnosti Standart s.r.o. za částku 500 Kč jako nedobytnou a prakticky bezcennou, neboť dlužník společnost Juma byl v úpadku a bylo evidentní, že konkurz bude zrušen pro nedostatek majetku, a obviněný Jiří Bruner rovněž věděl, že obviněný Martin Uher úmyslně za společnost Redost neplní daňové povinnosti a podvodně získané finanční prostředky vyvádí ze společnosti Redost, a byl minimálně srozuměn s tím, že i předmětnou smlouvou o postoupení pohledávky uvede správce daní v omyl a využije ji k vlastnímu obohacení a k vyvedení finančních prostředků ve výši 1.300.000 EUR (39.182.000 Kč) z majetku společnosti Redost, aby tak ke škodě českého státu znemožnil jejich exekuční zajištění na úhradu způsobené škody, a zároveň po předchozí domluvě s obviněným Martinem Uhrem obviněný Jiří Bruner založil dne 10. 2. 2005 v Raiffeisenbank ve Vídni bankovní účty č. 12.091.310 a č. 97-12.091.310 pro společnost Aelita a k nim zřídil obviněnému Martinu Uhrovi dispoziční oprávnění s vědomím, že obviněný Martin Uher účty použije pro vyvádění a zatajení finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti, obviněný Martin Uher pak na tyto účty shromáždil prostředky v celkové výši nejméně 1.672.000 EUR (v přepočtu podle aktuálního kurzu 48.488.000 Kč) získané jednáním popsaným výše v bodech 4), 12), 17), a v bodě 18) společně s obviněným Jiřím Brunerem, a z nich převedl s vědomím obviněného Jiřího Brunera na účet společnosti LC Fischer GmbH č. 12.082.194 vedený u Raiffeisenbank ve Vídni dne 8. 4. 2005 částku 575.000 EUR, dne 27. 5. 2005 částku 600.000 EUR, dne 19. 7. 2005 částku 100.000 EUR a dne 27. 10. 2005 částku 200.000 EUR, celkem 1.475.000 EUR, označené jako předplatby na dodávku zboží pro společnost Aelita, čímž vytvořili zdání, že jde o prostředky patřící společnosti Aelita, a na základě oznámení obiněného Martina Uhra, že předmětná pohledávka byla převedena na společnost Exseen Corp. se sídlem na Seychelských ostrovech, byla dne 29. 12. 2005 částka 1.475.000 EUR převedena z účtu společnosti LC Fischer na účet č. 321 621 vedený u Anglo Irish Bank ve Vídni, který obviněný Martin Uher označil jako účet společnosti Exseen Corp., ačkoliv ve skutečnosti šlo o účet patřící jemu jako fyzické osobě, a poté, co dne 26. 1. 2006 obviněný Jiří Bruner dispoziční oprávnění k uvedenému bankovnímu účtu obviněnému Martinu Uhrovi zrušil, zůstala na tomto účtu částka 82.775 EUR (v přepočtu 2.350.396 Kč), kterou si ponechal a použil ji pro vlastní potřebu, čímž obviněný Martin Uher pod body 1) až 18) v úmyslu zastřít původ peněžních prostředků pocházejících z trestné činnosti spáchané neuhrazením SD a DPH ke škodě České republiky zatajil a vyvedl z majetku společnosti Solitor nejméně 146.405.508 Kč a společnosti Redost nejméně 89.683.459 Kč, tedy v celkové výši nejméně 230.088.967 Kč, a tímto činem získal prospěch ve výši nejméně 1.475.000 EUR (v přepočtu podle aktuálního kurzu 42.819.250 Kč). 2. Obviněný Jiří Bruner byl podle § 252a odst. 3 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře dva a půl roku, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku byl dále odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 1.000 Kč, celkem ve výši 100.000 Kč. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto též o vině a trestech spoluobviněných Martina Uhra, P. N., D. T. a L. Z. 3. O odvolání proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně obviněného Jiřího Brunera a v jeho prospěch státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 6 To 97/2023, rozhodl tak, že napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Jiřího Brunera za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. (ve znění zákona č. 134/2002 Sb., účinného do 30. 6. 2008), kterým byl uznán vinným napadeným rozsudkem, odsoudil podle § 252a odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. mu uložil peněžitý trest ve výši 100.000 Kč (o odvoláních spoluobviněných Martina Uhra, P. N. a D. T., směřujících proti stejnému rozsudku soudu prvního stupně, Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 6 To 60/2022). II. Z dovolání obviněného 4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 6 To 97/2023, obviněný Jiří Bruner podal prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a), g), h) tr. ř. Obviněný vyjádřil přesvědčení, že ve věci rozhodovaly Krajský soud v Plzni i Vrchní soud v Praze, které jeho věc nesprávně posoudily, jako soudy věcně nepříslušné. Výhrady zaměřil proti napadenému rozhodnutí zejména z tohoto důvodu, že se trestné činnosti, která mu je kladena za vinu, nedopustil, protože jeho činnost byla zcela legální. Pokud z majetku společnosti JUMA došlo