8 Tz 44/2016 — Nejvyšší soud

8 Tz 44/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 7. 2016 Spisová značka:8 Tz 44/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TZ.44.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Trestní příkaz Zkrácené přípravné řízení Dotčené předpisy:§ 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. § 179b odst. 2 tr. ř. § 179f odst. 1 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 10. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 44/2016-34ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2016 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Ř. proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 4 T 100/2014, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že v řízení, jež předcházelo pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 4 T 100/2014, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a), § 179b odst. 2 a § 179f odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam v neprospěch obviněného M. Ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadený trestní příkaz zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se věc vrací státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi k došetření. Odůvodnění I. Dosavadní průběh řízení 1. Na základě záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mladá Boleslav, Obvodního oddělení Mladá Boleslav II, ze dne 5. 5. 2014, č. j. KRPS-150662-7/TČ-2014-010713-DVO, byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení, neboť na podkladě zjištěných skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že dne 28. 4. 2014 v 09:00 hodin mohl být M. Ř. (dále též „obviněný“) spáchán přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, a to (ve stručnosti) tím, že se obviněný po veřejném zasedání konaném u Okresního soudu v Mladé Boleslavi odmítl vrátit se sociální sestrou, která jej k soudu doprovázela, zpět do Psychiatrické nemocnice Kosmonosy, kde vykonával ochranné sexuologické léčení v ústavní formě, a utekl. 2. Dne 29. 4. 2014 byl obviněný, po němž bylo dne 28. 4. 2014 vyhlášeno pátrání, podle § 76 odst. 1 tr. ř. zadržen jako osoba podezřelá ze spáchání trestného činu; ještě téhož dne byl předán zpět k výkonu ochranné ústavní léčby do Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. 3. Dne 15. 5. 2014 obviněný převzal záznam o sdělení podezření ze dne 15. 5. 2014, č. j. KRPS-150662-16/TČ-2014-010713-DVO, jímž mu bylo podle § 179b odst. 3 tr. ř. sděleno podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit výše popsaným jednáním. V návaznosti na to byl téhož dne v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy vyslechnut, přičemž poučen o právech podezřelého uvedl, že si nevolí obhájce. 4. Dne 27. 5. 2014 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi návrh na potrestání obviněného pro pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že dne 28. 4. 2014 v 09:00 hodin se po veřejném zasedání konaném u Okresního soudu v Mladé Boleslavi odmítl vrátit se sociální sestrou, která jej k soudu doprovázela, zpět do Psychiatrické nemocnice v Kosmonosích, okr. Mladá Boleslav, a utekl, přičemž byl dne 29. 4. 2014 ve 12:00 hodin zadržen hlídkou Policie České republiky v P. – S. a v 16:40 hodin předán zpět do léčebny, a tohoto jednání se dopustil přesto, že mu bylo na základě rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 2 Tm 11/2013, který nabyl právní moci dne 18. 1. 2014, nařízeno ochranné ústavní sexuologické léčení, které je ode dne 19. 2. 2014 povinen vykonávat na oddělení S9 Psychiatrické nemocnice Kosmonosy (č. listu 40). Současně s ním podala i žádost, aby byl obviněnému ustanoven obhájce, poněvadž vykonává ochranné sexuologické léčení v ústavní formě, obhájce si nezvolil a jedná se o případ nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. (č. listu 41). 5. Trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 4 T 100/2014, byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit skutkem popsaným ve shodě s návrhem na potrestání, a podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Dne 5. 6. 2014 byl uvedený trestní příkaz spolu s návrhem na potrestání doručen obviněnému. V návaznosti na toto doručení a na marné uplynutí lhůty k podání odporu oprávněných osob nabyl trestní příkaz právní moci dnem 14. 6. 2014. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 6. Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 4 T 100/2014, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl v řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, porušen v neprospěch obviněného zákon v ustanoveních § 2 odst. 13, § 33 odst. 1 a § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 179b odst. 2 a § 179f odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam. 7. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že v posuzované věci došlo k omezení práva obviněného na obhajobu. V době od doručení návrhu na potrestání soudu do vydání trestního příkazu a jeho doručení procesním stranám se samosoudkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi nijak nezabývala žádostí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi, aby byl obviněnému ustanoven obhájce. Doručením návrhu na potrestání přitom nastaly účinky zahájení trestního stíhání a obviněný měl být jako obviněný podle § 2 odst. 13 tr. ř. ve spojení s § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. řádně poučen a s ohledem na zákonný důvod nutné obhajoby mu měl být zajištěn obhájce. Obviněný byl jak v době konání zkráceného přípravného řízení, tak v době po doručení návrhu na potrestání soudu a navazujícího trestního řízení před soudem umístěn v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy. Trestní stíhání tak bylo zahájeno proti osobě, která se v té době nacházela ve výkonu ochranné léčby v ústavní formě, tj. ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. 8. Dále měl za to, že nebyly dány podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení. Soud po doručení návrhu na potrestání nepostupoval důsledně podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř., nezkoumal, zda provedení zkráceného přípravného řízení nebránily okolnosti uvedené v § 179f odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam, zejména pak okolnost, že osoba, proti které bylo vedeno trestní řízení, vykonávala ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, a nerozhodl o odmítnutí návrhu na potrestání. V situaci, kdy byl obviněný v průběhu zkráceného přípravného řízení omezen na osobní svobodě z důvodu výkonu ochranného léčení v ústavní formě, nemohlo být řádně zajištěno ani jeho právo na obhajobu. Orgány činné v trestním řízení měly postupovat obdobně jako v případě, kdy je podezřelý ve výkonu trestu odnětí svobody uloženém v jiné věci a je nutné jej ve zkráceném přípravném řízení vyslechnout jako podezřelého. V takovém případě nestačilo dát obviněnému možnost, aby si obhájce zvolil (srov. § 33 odst. 1, odst. 2 tr. ř.); stát totiž musel převzít povinnost mu obhajobu zajistit. Analogicky k situaci uvedené v § 179f odst. 1 písm. a) tr. ř. je proto nutné dovodit, že konání zkráceného přípravného řízení není přípustné nejen v případech, kdy je podezřelý omezen na osobní svobodě, resp. kdy je osobní svobody zbaven z důvodu výkonu vazby, ale také v ostatních srovnatelných případech zbavení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo – jako v posuzované věci – ve výkonu s tím srovnatelného ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody (ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence). Na procesní situaci, ke které v projednávaném případě došlo a která byla spojena s omezením práva na obhajobu v trestním řízení, vylučující konání zkráceného přípravného řízení, je tak podle stěžovatele nutno přiměřeně aplikovat právní názor obsažený v závěrech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1007/