8 Tz 46/2017 — Nejvyšší soud

8 Tz 46/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 8. 2017 Spisová značka:8 Tz 46/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:8.TZ.46.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Obecně prospěšné práce Trest odnětí svobody Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1 písm. a,b) tr. ř. § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 65 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 10. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 46/2017-31ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. H. proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku v neprospěch obviněného T. H. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, sp. zn. 72 T 6/2013, zrušují. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, byl obviněný T. H. uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a k trestu propadnutí věci, a to ve výroku rozsudku popsaného nože. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 72 T 18/2013, který nabyl právní moci 7. 3. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Označený rozsudek nabyl právní moci dne 21. 3. 2013. 2. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 72 T 6/2013-175, bylo podle § 92 odst. 2 tr. zákoníku a § 334 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že se do uloženého souhrnného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin uloženého rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, započítává již vykonaná část tohoto trestu 21 hodin, tj. 21 dnů odnětí svobody za výkon trestu v době od 14. 2. 2013 10:00 hod. do 7. 3. 2013 10:45 hod. – po provedeném propočtu 1 den odnětí svobody jako 1 hodina vykonaného trestu obecně prospěšných prací – ze zrušeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 72 T 18/2013, kterým byl odsouzen pro přečin podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, když výrok o trestu z tohoto rozsudku byl citovaným souhrnným trestem zrušen. 3. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 72 T 6/2013-176, byl podle § 336 odst. 2 tr. ř. u obviněného nařízen výkon souhrnného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013. Po provedeném zápočtu ze zrušené věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 72 T 18/2013, kde se obviněný nacházel ve vazbě celkem 21 dnů, tj. propočet 1 den odnětí svobody jako 1 hodina vykonaného trestu obecně prospěšných prací, zbývá obviněnému vykonat 279 hodin z uloženého trestu obecně prospěšných prací. 4. Jelikož obviněný své povinnosti neplnil a s Probační a mediační službou České republiky nespolupracoval, předložila probační úřednice Probační a mediační služby České republiky, Středisko Ostrava, soudu návrh na přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody společně s doklady potřebnými k přeměně s tím, že pro Úřad městského obvodu Ostrava Poruba, kde měl trest vykonávat, odpracoval pouze 59 hodin (č. listu 192 až 202, 234). 5. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, č. j. 72 T 6/2013-245, byl podle § 340b odst. 1 tr. ř., § 65 odst. 2 tr. zákoníku přeměněn zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 241 hodin, který byl obviněnému uložen ve výměře 300 hodin rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, který nabyl právní moci 21. 3. 2013, na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 241 dnů, pro jehož výkon byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 6. Proti naposledy citovanému usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 7. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného T. H. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku. 8. Stěžovatel měl za to, že Okresní soud v Ostravě se při rozhodování o přeměně trestu důsledně neřídil ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku a v důsledku toho porušil v neprospěch obviněného zákon. Krajský soud v Ostravě uvedenou nezákonnost v řízení o stížnosti nenapravil, ač tak učinit měl a mohl. Okresní soud v Ostravě ve veřejném zasedání dne 5. 2. 2015 provedl skutková zjištění v nedostatečném rozsahu, nevzal v úvahu obsah spisového materiálu a neučinil si přesnou představu o tom, kolik hodin z uložené výměry trestu obecně prospěšných prací obviněný ve skutečnosti odpracoval, kolik dnů mu bylo započteno a kolik neodpracovaných hodin tedy bude přeměňovat v nepodmíněný trest odnětí svobody. Soud vycházel ze zprávy Probační a mediační služby ČR, podle níž obviněný odpracoval 59 hodin, a aniž by vzal potaz, že je z celkové výměry trestu také třeba odečíst 21 hodin (viz shora citované usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013), dospěl k nesprávnému závěru, že nebylo vykonáno 241 hodin. Ve skutečnosti se však mělo jednat o 220 hodin a v návaznosti na to o 220 dnů. 9. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, byl v neprospěch obviněného T. H. porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, sp. zn. 72 T 6/2013, zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na tato usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a Okresnímu soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství intervenující ve veřejném zasedání Nejvyššího soudu přisvědčil důvodnosti podaného mimořádného opravného prostředku a ztotožnil se i s návrhem, který v ní byl učiněn. 11. Obhájce obviněného rovněž označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou a ztotožnil se i s návrhem v ní obsaženým. III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona 12. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen. 13. Podle § 2 odst. 5 věty první tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí