Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. H. proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, a rozhodl takto:…
8 Tz 46/2017-31ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. H. proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, a rozhodl takto:
Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku v neprospěch obviněného T. H.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, sp. zn. 72 T 6/2013, zrušují. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, byl obviněný T. H. uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a k trestu propadnutí věci, a to ve výroku rozsudku popsaného nože. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 72 T 18/2013, který nabyl právní moci 7. 3. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Označený rozsudek nabyl právní moci dne 21. 3. 2013.
2. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 72 T 6/2013-175, bylo podle § 92 odst. 2 tr. zákoníku a § 334 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že se do uloženého souhrnného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin uloženého rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, započítává již vykonaná část tohoto trestu 21 hodin, tj. 21 dnů odnětí svobody za výkon trestu v době od 14. 2. 2013 10:00 hod. do 7. 3. 2013 10:45 hod. – po provedeném propočtu 1 den odnětí svobody jako 1 hodina vykonaného trestu obecně prospěšných prací – ze zrušeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 72 T 18/2013, kterým byl odsouzen pro přečin podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, když výrok o trestu z tohoto rozsudku byl citovaným souhrnným trestem zrušen.
3. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, č. j. 72 T 6/2013-176, byl podle § 336 odst. 2 tr. ř. u obviněného nařízen výkon souhrnného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013. Po provedeném zápočtu ze zrušené věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 72 T 18/2013, kde se obviněný nacházel ve vazbě celkem 21 dnů, tj. propočet 1 den odnětí svobody jako 1 hodina vykonaného trestu obecně prospěšných prací, zbývá obviněnému vykonat 279 hodin z uloženého trestu obecně prospěšných prací.
4. Jelikož obviněný své povinnosti neplnil a s Probační a mediační službou České republiky nespolupracoval, předložila probační úřednice Probační a mediační služby České republiky, Středisko Ostrava, soudu návrh na přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody společně s doklady potřebnými k přeměně s tím, že pro Úřad městského obvodu Ostrava Poruba, kde měl trest vykonávat, odpracoval pouze 59 hodin (č. listu 192 až 202, 234).
5. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, č. j. 72 T 6/2013-245, byl podle § 340b odst. 1 tr. ř., § 65 odst. 2 tr. zákoníku přeměněn zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 241 hodin, který byl obviněnému uložen ve výměře 300 hodin rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013, který nabyl právní moci 21. 3. 2013, na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 241 dnů, pro jehož výkon byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
6. Proti naposledy citovanému usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
7. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného T. H. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku.
8. Stěžovatel měl za to, že Okresní soud v Ostravě se při rozhodování o přeměně trestu důsledně neřídil ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku a v důsledku toho porušil v neprospěch obviněného zákon. Krajský soud v Ostravě uvedenou nezákonnost v řízení o stížnosti nenapravil, ač tak učinit měl a mohl. Okresní soud v Ostravě ve veřejném zasedání dne 5. 2. 2015 provedl skutková zjištění v nedostatečném rozsahu, nevzal v úvahu obsah spisového materiálu a neučinil si přesnou představu o tom, kolik hodin z uložené výměry trestu obecně prospěšných prací obviněný ve skutečnosti odpracoval, kolik dnů mu bylo započteno a kolik neodpracovaných hodin tedy bude přeměňovat v nepodmíněný trest odnětí svobody. Soud vycházel ze zprávy Probační a mediační služby ČR, podle níž obviněný odpracoval 59 hodin, a aniž by vzal potaz, že je z celkové výměry trestu také třeba odečíst 21 hodin (viz shora citované usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 72 T 6/2013), dospěl k nesprávnému závěru, že nebylo vykonáno 241 hodin. Ve skutečnosti se však mělo jednat o 220 hodin a v návaznosti na to o 220 dnů.
9. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 6 To 135/2015, byl v neprospěch obviněného T. H. porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 65 odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2015, sp. zn. 72 T 6/2013, zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na tato usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a Okresnímu soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství intervenující ve veřejném zasedání Nejvyššího soudu přisvědčil důvodnosti podaného mimořádného opravného prostředku a ztotožnil se i s návrhem, který v ní byl učiněn.
11. Obhájce obviněného rovněž označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou a ztotožnil se i s návrhem v ní obsaženým.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
12. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen.
13. Podle § 2 odst. 5 věty první tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle § 65 odst. 2 tr. zákoníku jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení, přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení, b) v peněžitý trest a