Cpjn 19/2006 – Nejvyšší soud

Cpjn 19/2006 S t a n o v i s k o Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. června 2007 k rozhodování soudů ve věcech předběžných opatření _____________________________________________________________________________ Nejvyšší soud ČR při sledování pravomocných rozhodnutí soudů, prováděném podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zjistil, že soudy postupují rozdílně ve věcech předběžných opatření při posuzování otázky, zda písemné vyhotovení usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření musí obsahovat odůvodnění. Po vyhodnocení těchto pravomocných rozhodnutí a na jejich základě zaujalo Občanskoprávní a Obchodní kolegium Nejvyššího soudu na návrh svého předsedy v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů v těchto věcech následující stanovisko: Písemné vyhotovení usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu a nařídil navrhovatelem požadované předběžné opatření bez slyšení ostatních účastníků řízení nebo sice po jejich slyšení, přičemž žádný z nich nevyslovil před rozhodnutím soudu s navrženým předběžným opatřením nesouhlas, nemusí obsahovat odůvodnění. Je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon (exekuce) soudního rozhodnutí byl ohrožen, může soud buď před zahájením řízení ve věci samé nebo i po zahájení řízení nařídit předběžné opatření (§ 74 odst. 1 a § 102 odst. 1 o. s. ř.). Soud může předběžným opatřením účastníku uložit, aby platil výživné v nezbytné míře, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud, aby poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy nebo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (§ 76 odst. 1 o. s. ř.), anebo aby v zájmu ochrany před domácím násilím zejména dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval, popřípadě aby se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním (§ 76b odst. 1 o. s. ř.). V době před zahájením řízení ve věci samé soud může předběžným opatřením nařídit též to, aby nezletilé dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy nebo narušeny, bylo předáno do péče jím označené osoby (§ 76a odst. 1 o. s. ř.) Předběžné opatření soud nařídí na návrh; k návrhu na předběžné opatření podle ustanovení § 76a o. s. ř. je věcně legitimována výlučně obec s rozšířenou působností. Bez návrhu může soud nařídit předběžné opatření, jen jde-li o předběžné opatření pro řízení ve věci samé, které může soud zahájit i bez návrhu (srov. § 75 odst. 1 větu druhou a § 102 odst. 3 o. s. ř.). Účastníkem řízení o předběžném opatření je navrhovatel; dalšími účastníky jsou ti, proti nimž návrh směřuje, jde-li o předběžná opatření podle § 76b o. s. ř., nebo ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu, jde-li o předběžná opatření podle ustanovení § 76 nebo § 76a o. s. ř. (srov. § 74 odst. 2 o. s. ř.). Soud nařídí předběžné opatření podle ustanovení § 76 o. s. ř., jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením [§ 75c odst. 1 písm.a) o. s. ř.]. Předběžné opatření podle ustanovení § 76a nebo § 76b o. s. ř. soud nařídí, budou-li splněny podmínky uvedené v těchto ustanoveních [§ 75c odst. 1 písm.b) o. s. ř.]. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.). Ve věci předběžného opatření soud rozhoduje - jak vyplývá zejména z ustanovení 75c odst. 1 o. s. ř. - usnesením. O návrhu na nařízení předběžného opatření nebo o nařízení předběžného opatření bez návrhu (pro řízení ve věci samé, které soud může zahájit i bez návrhu) soud prvního stupně přijímá rozhodnutí bez slyšení účastníků (§ 75c odst. 3 a § 102 odst. 3 o. s. ř.); znamená to mimo jiné, že soud prvního stupně ve věci předběžného opatření nejen vždy rozhodne bez nařízení jednání, ale že před svým rozhodnutím účastníkům ani neumožní, aby se k návrhu nebo k nařizovanému předběžnému opatření bez návrhu vyjádřili. Jiným účastníkům než navrhovateli se také z tohoto důvodu doručuje návrh na předběžné opatření vždy až spolu se stejnopisem písemného vyhotovení usnesení, kterým bylo předběžné opatření nařízeno (§ 76c odst. 2 věta druhá a § 102 odst. 3 o. s. ř.). O návrhu na předběžné opatření je soud prvního stupně povinen rozhodnout bezodkladně (§ 75c odst. 2 věta první o. s. ř.), tj. v takové době, do jejíhož uplynutí nemůže dojít ke zmaření požadovaného předběžného opatření a ani k poškození práv, kterým má být nařízením předběžného opatření poskytnuta ochrana. Není-li tu nebezpečí z prodlení, lze nejpozději rozhodnout o předběžném opatření podle ustanovení § 76a o. s. ř. do 24 hodin od podání návrhu, o předběžném opatření podle ustanovení § 76b o. s. ř. do 48 hodin od podání návrhu a o předběžném opatření podle ustanovení § 76 o. s. ř. do 7 dnů od podání návrhu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením; nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vydáno, jedná-li se o předběžné opatření podle § 76a nebo § 76b o. s. ř., nebo doručeno tomu, komu ukládá povinnost, jde-li o předběžné opatření podle § 76 o. s. ř. (§ 76d o. s. ř.). Stejnopis písemného vyhovení usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci předběžného opatření, soud doručí účastníkům řízení (jejich zástupcům), těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 o. s. ř., jakož i příslušnému katastrálnímu úřadu, bylo-li účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, která je předmětem evidence v Katastru nemovitostí ČR (§ 76c odst. 2 a 3 o. s. ř.); to platí i tehdy, nastala-li vykonatelnost usnesení o předběžném opatření jeho vyhlášením nebo vydáním. Byl-li však návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li o něm řízení zastaveno, stejnopis písemného vyhotovení usnesení se doručí jen navrhovateli (§ 76g o. s. ř.). Rozhodnutí o předběžném opatření (o návrhu na předběžné opatření) nespočívá - jak vyplývá z výše uvedeného - na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu a ani na právním posouzení věci. Nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v němž (v jehož průběhu) by soud zvažoval, jaké provede důkazy (zda provede všechny navržené důkazy nebo jen některé z nich, popřípadě zda provede důkazy, které nebyly účastníky navrženy), jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní, v němž by přihlížel k argumentům účastníků (jejich názorům na věc) nebo v němž by aplikoval na zjištěný skutkový stav věci právní předpisy. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na předběžné opatření jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem, soud na jejich základě - aniž by vůbec umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy - zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření a přijaté předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou [působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce)] úpravu práv a povinností účastníků, aniž by jím byl (mohl být) předurčován průběh procesu samotného (řízení ve věci samé) nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci. Rozhodování o předběžném opatření není nalézacím řízením (a ani zvláštním druhem nalézacího řízení); jde o řízení "o prozatímním opatření", jehož smyslem (účelem) je provést rychle (zpravidla "bezodkladně") a účinně (zejména bez poskytnutí možnosti druhému účastníku zamýšlené opatření zmařit) prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím byly (mohly být) sporné otázky konečným způsobem vyřešeny. Protože usnesení o předběžném opatření není usnesením ve věci samé, protože usnesení o předběžném opatření se doručuje (vždy alespoň navrhovateli) a protože v občanském soudním řádu není stanoveno jinak, řídí se požadavky na jeho písemné vyhotovení ustanoveními § 169 odst. 1 a 2 o. s. ř. Písemné vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nemusí - jak se uvádí v ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. - obsahovat odůvodnění. Při posuzování otázky, zda tato právní úprava platí pro písemné vyhovení usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, soudy nepostupují jednotně. Soud ve smyslu ustanovení § 169 odst. 2 o.